Západní mocnosti závodí o ukončení bezpečnostních závazků vůči Ukrajině – POLITICO

Malá skupina západních spojenců je zapojena do „pokročilých“ a „zběsilých jednání na poslední chvíli“ s cílem dokončit prohlášení o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu před summitem NATO v Litvě tento týden, podle čtyř úředníků obeznámených s rozhovory.

Spojené státy, Spojené království, Francie a Německo o této otázce diskutovaly týdny s Kyjevem a také oslovily další spojence NATO, EU a G7. Cílem je vytvořit „deštník“ pro všechny země ochotné poskytovat Ukrajině pokračující vojenskou pomoc, i když se podrobnosti v jednotlivých zemích liší.

Toto úsilí je součástí širšího vyjednávání v NATO a mezi několika skupinami zemí o tom, jak mohou západní spojenci prokázat dlouhodobou podporu Ukrajině.

Kyjev chce co nejdříve vstoupit do NATO, což by mu umožnilo přístup k vychvalované klauzuli článku 5 aliance – útok na jednoho je útokem na všechny. Ale mnoho spojenců v rámci aliance se obecně shoduje, že Ukrajina se může připojit až po skončení války, a to co nejdříve.

Hlavní mocnosti v alianci tedy pracují na tom, aby zjistily, jaké bezpečnostní závazky mohou mezitím poskytnout Ukrajině. Tento názor však není univerzální, přičemž země na východním křídle NATO naléhají na Ukrajinu, aby měla rychlejší cestu k vzestupu, i když boje zuří.

Cílem západních mocností je podle představitelů v Berlíně, Paříži, Londýně a Bruselu odhalit svůj celkový rámec kolem výročního summitu NATO, z nichž všichni hovořili pod podmínkou anonymity kvůli citlivosti jednání. Dvoudenní akce začíná v úterý ve Vilniusu.

„Diskuse pokračuje; je velmi pokročilá, ve skutečnosti velmi pokročilá, a my velmi doufáme, že bude dokončena do konce summitu,“ řekl novinářům na brífinku francouzský představitel.

Vysoký diplomat NATO souhlasil a řekl novinářům na samostatném briefingu, že v tuto chvíli probíhají „horečná jednání na poslední chvíli“ „o tom, jak by to mělo vypadat“.

Podrobnosti na poslední chvíli

Americký prezident Joe Biden se podle dalšího diplomata NATO obeznámeného s plány má v pondělí setkat s britským premiérem Rishi Sunakem v Londýně, kde se jejich posádky budou choulit, aby se pokusily na poslední chvíli vyřešit podrobnosti. Na americké straně dostal za úkol dovést dohodu do cíle politický šéf Pentagonu Colin Kahl.

Iniciativa se nakonec může rovnat příslibu pokračovat ve velké části pomoci, kterou již spojenci poskytují: zbraně, vybavení, výcvik, financování a zpravodajské informace. Záměrem je však poskytnout Ukrajině trvalejší signál jednoty, zejména proto, že Kyjev na summitu tento týden pravděpodobně nezíská pevný slib o členství v NATO, který si přeje.

„Je to v podstatě ujištění pro Ukrajinu, že na velmi dlouhou dobu vybavíme jejich ozbrojené síly, budeme je financovat, budeme jim radit, vycvičíme je, aby měli odstrašující sílu proti jakékoli budoucí agresi. .

Mnoho podrobností o této podpoře si však necháme na později. Diplomat řekl, že je na každé zainteresované zemi, aby se s Ukrajinou bilaterálně rozhodla, „jaký je váš závazek. A může to být cokoliv, od protivzdušné obrany přes tanky až po cokoli.“

Minulý týden vydal německý kancléř Olaf Scholz „výzvu ke všem zemím, které si přejí podpořit Ukrajinu“, řekl, že musí „sami učinit rozhodnutí, která jim umožní i nadále udržovat tuto podporu po dobu jednoho, dvou, tří, a v případě potřeby buď, víc.“ Z toho, protože nevíme, jak dlouho bude vojenský konflikt trvat.“

Kromě prohlášení o zajištění bezpečnosti, které západní mocnosti dokončují, NATO také navrhuje nové způsoby, jak pomoci ukrajinské armádě v nadcházejících letech.

Šéf Aliance Jens Stoltenberg na summitu schválí plány NATO na pomoc s modernizací ukrajinské obrany k reportérům Pátek. Řekl, že plán bude zahrnovat „víceletý program pomoci k zajištění plné interoperability mezi ozbrojenými silami Ukrajiny a NATO“.

Toto víceleté úsilí se zaměří také na ukrajinské vojenské modernizační programy a stejně jako „zastřešující“ iniciativa bude záviset na tom, zda jednotlivé země přispějí, jak uznají za vhodné.

ambice NATO

Stoltenberg dodal, že lídři NATO také zřídí nové fórum NATO-Ukrajina, které oběma stranám poskytne prostor pro práci na „společných operačních aktivitách“.

Širší konverzace o bezpečnosti a zajišťování bezpečnosti se nevyhnutelně propojila s debatou o aspiracích Ukrajiny na NATO, která bude na pořadu jednání, až se vedoucí představitelé sejdou ve Vilniusu.

V oficiálním prohlášení, které má být vydáno během summitu, americká velvyslankyně při NATO Julianne Smithová v pátek novinářům řekla, že „budeme se zabývat aspiracemi Ukrajiny na členství, a to je něco, na čem spojenci NATO nadále pracují“.

Konkrétně se vůdci snaží aktualizovat vágní slib aliance z roku 2008, že Ukrajina se v určitém okamžiku „stane“ členem NATO. Neočekává se ale, že udělají z Kyjeva „jasné pozvání“, o které žádá ukrajinský vůdce Volodymyr Zelenskij.

Schulz to minulý týden přiznal.

„Určitě budeme diskutovat i o tom, jak dál nakládat s perspektivou zemí, které aspirují na NATO a chtějí do něj vstoupit,“ řekl Scholz. Ale dodal: „Je také jasné, že během války se nikdo nemůže stát členem obranné aliance.“

Stoltenberg však v pátek nabral optimistický tón.

„Jsem si jistý, že máme jasnou zprávu,“ řekl. „Musíme mít na paměti, že spojenci se již shodli na mnoha důležitých principech, pokud jde o Ukrajinu a členství.“

Reportáží přispěl Jacopo Pareghazi.