Vyčistěte nepořádek s vakcínami v Evropě

BRUSEL – COVID-19 způsobil v celé Evropě velké utrpení a pomalé zavádění vakcíny v Evropské unii hrozí, že utrpení prodlouží. Pokud lídři regionu brzy nepřijmou rozhodná opatření, mohla by pandemie způsobit nevratné škody samotné Evropské unii.

Když koronavirus zasáhl region v roce 2020, členské státy Evropské unie se nedokázaly dohodnout na zavedení vakcíny – jejich hlavní linii obrany proti ní. Národní vlády svěřily nákup vakcíny Evropské komisi, ale poté nedokázaly koordinovat výrobní a distribuční strategie nebo dosáhnout konsensu o tom, které skupiny by měly být očkovány jako první. V poslední době 13 evropských zemí pozastavilo používání vakcíny Oxford-AstraZeneca poté, co se u malého počtu lidí, kteří ji dostali, vyvinula atypická vaskulární trombóza.

Řešení nedostatku vakcín by mělo být v příštích týdnech pro Evropskou unii hlavní prioritou. I zde členské státy nesouhlasily a některé se zdráhají nakupovat zásoby mimo EU. Maďarsko distribuuje ruskou vakcínu Sputnik V, Slovensko ji koupilo a Česká republika o tom uvažuje, zatímco Maďarsko také koupilo stovky tisíc dávek čínské vakcíny Sinopharm. Rakousko a Dánsko navíc nedávno oznámily samostatnou dohodu s Izraelem o výrobě vakcín nové generace pro COVID-19. Tato dohoda konkrétně stanoví vytvoření společného fondu pro výzkum a vývoj a spolupráci v klinických studiích mimo běžné programy Evropské unie.

Evropa musí zároveň chránit rizikové osoby, které čekají na očkování nebo nereagují na vakcíny, protože trpí specifickým onemocněním nebo jsou podrobeny určité léčbě. Ve Spojených státech byly monoklonální protilátky velmi účinné při plnění těchto důležitých potřeb. Francie, Německo a Itálie nečekaly na schválení EMA, než zavedly tyto léčby, jakmile je jejich národní regulační orgány schválily, což naznačuje, že nacionalismus protilátek může být stejně běžný jako znárodnění vakcín.

Tváří v tvář těmto výzvám Evropská komise zřídila pracovní skupinu pro řízení dodávek vakcín v nadcházejících měsících. Pracovní skupina pod vedením Thierry Bretona, komisaře EU pro vnitřní trh, si klade za cíl mobilizovat všechny dostupné evropské výrobní kapacity s ambiciózním cílem očkovat 70% dospělých Evropanů do konce léta.

Souběžně s tím prezidentka UNHCR Ursula von der Leyen v únoru oznámila vytvoření Úřadu pro připravenost a reakci na zdravotní stav (HERA), agentury pověřené řešením nových variant koronaviru. HERA si klade za cíl hrát podobnou roli jako Úřad pro biomedicínský pokročilý výzkum a vývoj (BARDA), který se podílel na bezprecedentním rychlém vývoji vakcín pro Oxford-AstraZeneca, Moderna a Johnson & Johnson. Prostřednictvím programu BARDA Spojené státy rychle zajistily obrovskou zásobu vakcín COVID-19, které zemi umožnily zahájit očkovací kampaň mnohem rychleji než Evropa.

Úspěch úsilí americké vlády o Warp Speed ​​při vývoji vakcín COVID-19 není způsoben pouze rozpočtem plánu přes 12 miliard dolarů, ale také jeho integrací a koordinací kroků v celém hodnotovém řetězci vakcín, od základního výzkumu po objem výroba a distribuce. Tato strategie zahrnovala vysoké riziko společné pro veřejný a soukromý sektor.

Dalším důležitým faktorem úspěchu plánu byla správa operace Warp Speed, která byla svěřena vysokému farmaceutickému řediteli se zkušenostmi s vakcinologií a vysoce postavenému americkému armádnímu generálovi odpovědnému za logistiku. Pokud má EU ambici reprodukovat takovou iniciativu v Evropě, je jasné, že mobilizace adekvátních finančních zdrojů bude velkou překážkou – i když to nemusí být největší překážkou.

Alternativně může být hlavní výzvou dosáhnout dohody mezi členskými státy a Evropskou komisí, která poskytne HERA dostatečnou nezávislost k zajištění flexibility, kterou operace agentury potřebují. Evropská rada pro inovace, kterou nedávno zahájili von der Leyen a francouzský prezident Emmanuel Macron, by v tomto ohledu mohla poskytnout zajímavý model. Společně s Evropskou investiční bankou mu EIC umožnilo udržet si evropskou oporu v CureVac, další vakcíně COVID-19, která se dostane na trh.

Ať nová agentura vypadá jakkoli, evropští lídři musí naléhavě urychlit zavedení vakcíny COVID-19 v tomto regionu. Kromě toho musí definovat ambiciózní novou strategii na podporu farmaceutických inovací v Evropě ve prospěch lidí z celého světa.

Michelle Goldman, předsedkyně Institutu pro mezioborové inovace ve zdravotnictví (I3h) a čestná profesorka imunologie na univerzitě v Lipper de Brusel, byla výkonnou ředitelkou Iniciativy pro inovativní léčiva v letech 2009 až 2014.

© Project Syndicate 2021