V roce 2004 se 2chan stal mainstreamem s publikací „Train Man“, sbírkou příspěvků z nástěnky, které údajně ukazovaly, jak uživatelé pomohli pitomci přilákat ženu jeho snů. Příběh se stal bestsellerem, filmovým trhákem a populární televizní show. Díky tomu se 2chan stal nejnavštěvovanějším webem v Japonsku.
Zatímco většina uživatelů diskutovala o zálibách nebo práci, jiní vyhrožovali smrtí, vyhrožovali bombou a plodili bezohledné konspirační teorie. Příliv příspěvků od krajně pravicových uživatelů popíral japonské válečné zločiny a přispěl k celostátnímu nárůstu protikorejské nenávisti.
Vzhledem k tomu, že pan Nishimura z této stránky velmi profitoval – vydělával až 100 000 dolarů měsíčně – stal se také zběhlým v uhýbání nad jejími náklady. Podle svého vlastního účtu byl žalován více než 100krát na příspěvcích 2chan. Odmítl zaplatit alespoň 1 milion dolarů v soudních rozhodnutích s odkazem na nedostatek trestních postihů za to.
„Pokud budu exekuován za to, že jsem nezaplatil, tak to udělám. Pokud nezaplatím, nic se mi nestane, takže ne,“ řekl novinářům po soudním jednání v roce 2007.
Pro pana Nishimuru bylo uhýbání před soudními spory – stejně jako vše ostatní související s 2chan – „jen hrou,“ řekl Ichiro Fukami, který s panem Nishimurou léta úzce spolupracuje na projektech souvisejících s 2chan. Pan Fukami úspěšně zažaloval pana Nishimuru za pomluvu poté, co ho pan Nishimura obvinil ze zpronevěry.
Řekl, že pan Nishimura strávil nespočet hodin přemýšlením o způsobech, jak se vyhnout zákonům a nařízením. Servery používané společností 2chan byly umístěny ve Spojených státech, mimo dosah japonského práva. V jednom okamžiku, řekl pan Fukami, pan Nishimura zvažoval prohlášení místa za náboženskou organizaci pro osvobození od daně.
Dodal: „Vždy se pohyboval na hraně pravidel.“
Jak rostly náklady na pověst 2chan, pan Nishimura se snažil distancovat. Začátkem roku 2009 náhle oznámil, že stránku prodal a přerušil spojení. Napsal knihu s názvem „Důvod, proč se musím zbavit 2-chanu“.
„Student. Popkulturní ninja. Vášnivý expert na potraviny. Oddaný televizní geek. Twitteraholic.“