Zdá se, že úsilí Evropské unie uvalit nové kolo sankcí na Rusko kvůli válce na Ukrajině v pondělí zakolísalo, protože malá skupina zemí se postavila proti zákazu dovozu ruské ropy.
Od ruské invaze 24. února zavedl blok pět kol sankcí proti Moskvě. Prezident Vladimir Putin, vysocí úředníci, více než 350 zákonodárců a prokremelští oligarchové čelili zmrazení majetku a zákazu cestování. Cílem byly banky, dopravní sektor a údajná reklamní místa.
To, co by v minulosti trvalo roky, bylo dosaženo za méně než tři měsíce – relativní rychlost světla pro hmotnost 27 národů. Ale omezování energetických příjmů Ruska odstraněním jejich závislosti na ropě – nemluvě o dodávkách plynu – se ukazuje jako těžké prolomit.
Evropská komise, výkonná složka Evropské unie, 4. května navrhla šestý balíček válečných sankcí, který by zahrnoval zákaz dovozu ropy z Ruska. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová tehdy uznala, že zajistit souhlas všech „nebude snadné“.
Maďarsko je spolu s Českou republikou a Slovenskem jednou z řady vnitrozemských zemí, které silně spoléhají na ruskou ropu. Výhrady má i Bulharsko. Maďarsko získává více než 60 % své ropy z Ruska a 85 % zemního plynu.
Šéf zahraniční politiky Evropské unie Josep Borrell řekl novinářům po svém příjezdu, aby předsedal schůzce ministrů zahraničí bloku v Bruselu.
„Některé členské země mají větší potíže, protože jsou více závislé, protože jsou uzavřeny, ropu mají pouze ropovody a ta pochází z Ruska,“ řekl Borrell.
Vody kazí vztah maďarského premiéra Viktora Orbána k Putinovi. Orbán je široce považován za jednoho z nejbližších evropských spojenců ruského vůdce. Pouze neochotně podpořil předchozí sankce EU, včetně postupného zákazu ruského uhlí.
Od nástupu do úřadu v roce 2010 Orbán prohloubil závislost Maďarska na ruské energetice a říká, že jeho geografie a energetická infrastruktura znemožňují odstávky ropy. Jeho partneři z Evropské unie se liší v tom, co podle nich vede k jeho neochotě zaměřit se na ropu.
„Celou unii drží jako rukojmí jeden členský stát,“ řekl litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis. Řekl, že návrh Evropské komise nabízí členům postupné vyřazení ruské ropy do 31. prosince 2024 a že „všichni očekávají, že to bude dostatečné“.
Jeho irský protějšek Simon Coveney ale uznal, že „pro některé země jsou to obtížné a obtížné problémy“ a dodal: „Nezaměřujme se dnes na překážky a stinné stránky.“
Mezitím Coveney řekl: „Musíme jít vpřed a udělat to. Musíme vyslat velmi jasný signál Kremlu a Moskvě, že náklady na jejich pokračující válku na Ukrajině, která je zcela neopodstatněná, budou nadále narůstat.“
V tuto chvíli je míč na straně Maďarska jako nejvíce hlasovaného člena mezi soupeři. Úředníci uvedli, že se zdá, že Orbán hledá prostředky od Evropské unie na investice do energetické infrastruktury. V jeho rozhovorech s von der Leyenovou se pravděpodobně nenajde kompromis, a to ani mezi ministry.
Ropná krize vyvolává otázky, zda Evropská unie dosáhla limitů své jednoty v oblasti sankcí. Zacílit na ruský plynárenský sektor, na kterém je mnoho zemí závislých, bude pravděpodobně obtížnější.
Úředníci před pondělním jednáním uvedli, že se pravděpodobně podaří nalézt politickou dohodu o čtvrté várce finančních prostředků na pomoc s dodávkami zbraní Ukrajině. Celková částka, která je k dispozici na financování nákupu zbraní a nesmrtící pomoci, dosáhne 2 miliard eur (2,1 miliardy dolarů).
Přátelský webový obhájce. Odborník na popkulturu. Bacon ninja. Tvrdý twitterový učenec.