Jurij Sach, poradce ukrajinského ministra obrany Oleksija Reznikova, řekl, že summit „musí skončit“ ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem a Sackovými slovy prohlásil: „Dnes jsme dosáhli historického rozhodnutí. Ukrajina se připojí k NATO.“
„Pak všichni pijí šampaňské,“ řekl Sack.
Ale jen pár dní předtím, než vůdci dorazí do litevského hlavního města, není jasné, že korek praskne – nebo dokonce, že existují nějaké lahve, které je třeba dát k ledu. Místo toho se vynořují otázky, jaké možnosti by Ukrajině zbyly, kdyby její naděje byly zmařeny, a to může velmi pravděpodobně být.
Spojenci z NATO stále vyjednávají, co přesně Ukrajině na schůzce, která začíná v úterý, nabídnout.
Washington, který má největší vliv na rozhodnutí 31členné aliance, už měsíce manévruje, aby snížil očekávání Kyjeva tím, že se rozhovor soustředil na „bezpečnostní záruky“ spíše než na krátkodobé členství, které mnozí spojenci považují za nemožné. Diskutujte, dokud je Ukrajina stále ve válce s Ruskem.
Reznikov řekl, že summit ve Vilniusu dá alianci šanci „napravit chybu“, která se stala na summitu NATO v Bukurešti v roce 2008 – že Ukrajině a Gruzii bylo řečeno, že se někdy v budoucnu stanou členy, aniž by upřesnil, kdy a jak se tak stane. Pojď sem.
Při zpětném pohledu, mnoho úředníků a analytiků tvrdí, že se tyto země staly cílem ruské invaze – Gruzie v roce 2008, Ukrajina v roce 2014 a znovu loni – bez ochrany doktríny kolektivní obrany NATO, která je považována za útok na spojence. Jeden. Útok na všechny.
„Dveře jsou otevřené,“ řekl Reznikov v rozhovoru, „ale neukázali nám, kde tyto dveře najít, jak se dostat dovnitř – a jsme připraveni.“
Jiní však stále zpochybňují „připravenost“ Kyjeva. Ukrajina má před sebou ještě dlouhou cestu k reformě své armády a řešení svého chronického problému s korupcí, což bude při zvažování žádosti Kyjeva zdrojem obav pro západní politiky.
Ukrajinští představitelé veřejně tvrdě tlačí na pozvání i bez přesného data. V rozhovoru odvysílaném CNN ve středu večer Zelenskij vyzval prezidenta Bidena, aby pozval Ukrajinu ke vstupu do koalice „teď“.
Zelenskyj řekl, že Biden byl hlavním „tvůrcem rozhodnutí“ v NATO.
Zelenskyj řekl, že chápe, že ke členství nemůže dojít, když Ukrajina bojuje s ruskou invazí, v souladu s politikou NATO, která vyžaduje vyřešení regionálních sporů před vstupem. „Všem rozumíme,“ řekl Zelenskyj. „Ale tento signál je opravdu velmi důležitý.“
Ukrajinští představitelé, ať už s členstvím nebo bez něj, „bezodkladně a co nejdříve“ hledají bezpečnostní závazky západních zemí, které by mohly přimět Moskvu ke stažení svých sil. Mnoho analytiků tvrdí, že ruský prezident Vladimir Putin počítá s tím, že západní příznivci Ukrajiny unaví a zastaví přemrštěný tok zbraní a ekonomické pomoci, které posílají do Kyjeva.
Tyto bezpečnostní záruky by také mohly v budoucnu odradit Rusko od jakýchkoli velkých agresivních akcí. „Jsem si jistý, že pokud se režim v Kremlu v příštích letech nezmění, i po našem vítězství bude – v jejich hlavách – touha po pomstě,“ řekl Reznikov.
Diplomaté uvedli, že detaily bezpečnostního balíčku nebyly dokončeny. Ale představitelé USA a NATO popsali vyvíjející se návrhy dvoustranných nebo mnohostranných dohod a označili je za společné obranné pakty nebo bezpečnostní memoranda s Ukrajinou.
Bidenova administrativa se pokusila posunout debatu směrem k dlouhodobým bezpečnostním dohodám jako alternativě členství v blízké budoucnosti. Spojené státy rovněž předběžně podpořily plán na odstranění překážek vstupu pro Ukrajinu – například tím, že Ukrajině později umožnily obejít koalici. Obchodní plán členství V budoucnu, ale bez skutečného stanovení časové osy.
Není však jasné, zda by takové dohody zatím Ukrajině hodně pomohly. Zdá se, že žádný ze spojenců NATO není připraven poslat své vojáky bojovat na Ukrajinu. Spojené státy opakovaně odmítly poslat své nejmodernější zbraně na Ukrajinu.
„Dali jsme našim partnerům jasně najevo“, že bezpečnostní záruky pro Ukrajinu „musí být komplexní a zahrnovat vojenskou a finanční pomoc, stejně jako ekonomické záruky,“ uvedl Reznikov v samostatné textové zprávě.
Dodal, že to „musí být skutečné“ – na rozdíl od budapešťského memoranda, podepsaného Ukrajinou v roce 1994, které dávalo záruky, že Rusko a další mocnosti nepoužijí proti Ukrajině vojenskou sílu výměnou za to, že se Kyjev vzdá svých jaderných zbraní. To, řekl Reznikov, „se ukázalo jako nehodné papíru, na kterém bylo napsáno“.
Ukrajina může mít potíže s naplňováním svých bezpečnostních potřeb a zanechává ji v nejisté situaci podobné té, ve které se nacházela před válkou s Ruskem.
Zdá se, že prakticky jakýkoli výsledek summitu ve Vilniusu, kromě okamžitého pozvání ke vstupu do NATO, pravděpodobně zanechá Ukrajinu v téměř limbu, které čelila po Bukurešti. Zatímco Kyjev obdržel bezprecedentní dodávky zbraní a střeliva ze Západu, není jasné, zda to budou spojenci Ukrajiny schopni udržet donekonečna. Demokratické západní vlády se také musí přizpůsobit výsledkům voleb, pokud voliči požadují změnu.
Bez jasného závazku vidí někteří ukrajinští představitelé nejhorší scénář, kdy podpora Kyjeva nakonec zkolabuje, zvláště pokud Bidena v příštím roce v prezidentském klání porazí republikán. Ukrajina a její příznivci doufají, že si udrží své bezpečnostní záruky pro nadcházející roky, bez ohledu na to, kdo okupuje Bílý dům.
Přestože existuje široká shoda, že by koalice měla posílit své politické vztahy s Kyjevem, existují značné rozdíly v tom, co to vlastně znamená.
Ve dnech před summitem, kdy Ukrajina bojuje s Ruskem, se poradci zemí NATO pouštějí do vlastní bitvy o to, jak formulovat závěrečnou deklaraci summitu.
Očekává se, že NATO povýší Výbor NATO-Ukrajina, fórum pro konzultace, na Radu Ukrajina-NATO, což je posun, na kterém NATO trvá, že dává Ukrajině větší pravomoc, včetně schopnosti svolávat schůze a vznášet problémy. První zasedání Rady se bude konat ve čtvrtek, druhý den summitu, za přítomnosti spojeneckých vůdců.
Kromě toho jsou věci v pohybu.
Kromě vytvoření rady Reznikov řekl, že ukrajinští představitelé mají seznam klíčových oblastí spolupráce s NATO – v zadávání zakázek, výcviku a společném obranném plánování – což, jak doufají, potvrdí summit ve Vilniusu.
Ve Vilniuské deklaraci musí spojenci najít jazyk, který Rusku nedává právo veta nad členstvím, řekla Camille Grand, bývalá asistentka generálního tajemníka NATO pro obranné investice a nyní politická členka Evropské rady pro zahraniční vztahy. „Musíme se postavit proti názoru, že aby byli způsobilí ke členství, musí být v míru s Ruskem, pokud máte zmrazený konflikt, nejste vítáni,“ řekl Grand.
Ukrajina již prokázala více než svou hodnotu, říkají Reznikov a další ukrajinští představitelé. Řekl, že NATO bylo vytvořeno „jako řešení proti sovětské agresi“ – roli, kterou Moskva zdědila. „Plníme úkol, pro který bylo vytvořeno NATO – jediná armáda na světě, která to dělá,“ řekl Reznikov.
„Žádná jiná taková armáda nemá takové zkušenosti, aby porazila Rusko,“ řekl. Jiné argumenty ani nejsou potřeba.
Aktivisté občanské společnosti říkají, že pokud Kyjev nedostane pozvání do Vilniusu nebo pokud nedostane žádný jasný závazek, bude na Ukrajině pociťováno rozčarování.
Hana Hopko, bývalá členka ukrajinského parlamentu a zakladatelka advokátní skupiny Mezinárodní centrum pro ukrajinské vítězství, uvedla, že oficiální pozvání vyšle „Rusku jasný signál, že Ukrajina již není vnímána jako nárazníková zóna“.
„Trestný čin nečinnosti je horší než zločin agrese, když víte, že můžete pomáhat a zachraňovat životy, ale neděláte to nebo tato rozhodnutí úmyslně oddalujete,“ řekl Hopko. „Takhle vládne zlo.“
Rohala hlásil z Bruselu.
„Student. Popkulturní ninja. Vášnivý expert na potraviny. Oddaný televizní geek. Twitteraholic.“
