Istanbul, Turecko – Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se setká se svým ruským protějškem v pátek v Soči poté, co zprostředkoval dohodu o přepravě obilí mezi Moskvou a Kyjevem, a protože vyhlídky na tureckou vojenskou intervenci v Sýrii přetrvávají.
Summit s Vladimirem Putinem se koná ve stejný týden, kdy mohla vyplout loď naložená ukrajinským obilím, první od začátku konfliktu, na základě dohody mezi válčícími stranami uspořádané Organizací spojených národů a Ankarou.
Mezinárodní kredit tureckého vůdce je posílen dohodou, která obnovuje vývoz ukrajinských a ruských zemědělských produktů, čímž zmírňuje hrozbu pro globální potravinovou bezpečnost.
Erdoganova cesta – jeho osmá do Ruska od začátku roku 2019 – navazuje na trilaterální setkání s Putinem a íránským prezidentem Ebrahimem Raisim minulý měsíc v Teheránu.
Podle Ankary bude na pořadu dne regionální a globální vývoj, stejně jako bilaterální vztahy.
„Díky své roli v dohodě o obilí se Turecku podařilo postavit se jako ruský diplomatický kanál směrem k mezinárodnímu společenství,“ řekl Eyup Ersoy, hostující vědecký pracovník Institutu blízkovýchodních studií, King’s College London.
„Toto diplomatické uspořádání obrátilo asymetrii ve vztazích ve prospěch Turecka a očekává se, že do určité míry omezí ruský odpor proti turecké politice a iniciativám v otázkách společného zájmu.“
Analytici uvedli, že hlavním cílem Turecka bude souhlas Moskvy s tureckou vojenskou operací v severní Sýrii – nebo alespoň její nedostatek opozice.
Rusko, hlavní podporovatel prezidenta Bašára al-Asada, ovládá většinu vzdušného prostoru v severní Sýrii.
Erdogan v květnu nastolil možnost další operace proti syrským kurdským bojovníkům.
A během teheránského summitu před dvěma týdny zopakoval: „Jsme odhodláni vymýtit zlé skupiny, které se zaměřují na naši národní bezpečnost ze Sýrie.“
Pravděpodobným cílem jsou Tal Rifaat a Manbidž, města západně od Eufratu ovládaná jednotkami lidové ochrany (YPG).
Syrská skupina je napojena na Stranu kurdských pracujících, která už 38 let vede ozbrojené povstání proti Turecku. Turecko, Spojené státy a Evropská unie považují PKK za „teroristickou“ skupinu.
Ankara zahájila od roku 2016 čtyři přeshraniční operace v Sýrii a zabírá území na severu s cílem vyhnat YPG a vytvořit 30kilometrovou (19 mil) bezpečnou zónu.
Invaze jednotek Lidové ochrany (YPG) do severovýchodní Sýrie v říjnu 2019 vyvolala rozsáhlé mezinárodní odsouzení.
„Erdogan chce zelenou pro vojenskou operaci v Sýrii,“ řekl Kerim Has, turecký politický analytik sídlící v Moskvě.
Jak jsme viděli na teheránském summitu, Írán a Rusko jsou proti tomuto procesu, ale myslím si, že Erdogan může Putina přesvědčit. Mnoho věcí závisí na vnitřní situaci v Turecku, protože Erdogan chce zahájit proces před volbami, aby mohl podpořit alespoň pár procentních bodů v hlasování.
Turecko zažívá nejhorší ekonomickou krizi za dvě desetiletí – meziroční inflace ve středu dosáhla 79,6 procenta – a Erdoganovi budou do června příštího roku čelit prezidentské a parlamentní volby.
Kreml může tuto nestabilitu zmírnit zejména prostřednictvím zemního plynu. Rusko loni zásobovalo Turecko, které je závislé na dovozu energie, 45 procenty svých potřeb plynu.
Turecko chce zachovat tok energie z Ruska během zimy při zachování ekonomické spolupráce, aby zmírnilo potíže a otevřelo se [currency] „Swapová dohoda nebo získání investic z Ruska,“ řekl Emre Caliskan, vědecký pracovník Centra pro zahraniční politiku v Londýně.
Dodal: „Erdogan to může prezentovat jako vítězství turecké veřejnosti a může zmírnit růst cen potravin a energií, který bude pravděpodobně představovat výzvu v nadcházejících volbách.“
Zda to však k získání voličů bude stačit, se teprve uvidí.
„Tyto operace v Sýrii jsme již viděli a nijak nám nepomáhají,“ řekl Cemil Sener, 39letý prodejce tabáku v Istanbulu.
Lidé vědí, že jde pouze o podvody, které mají televizním stanicím poskytnout něco pozitivního, o čem mohou psát. A nechápu, jak mohou Rusové skutečně pomoci naší ekonomice, když je Západ trestá.“
Erdogan a Putin mohou také diskutovat o možnosti Turecka sdílet své odborné znalosti v oblasti ozbrojených dronů s Ruskem.
Letouny Bayraktar TB2 prodané Ukrajině se ukázaly jako velmi účinné proti ruským silám.
Minulý měsíc Erdogan údajně řekl, že Putin během jejich setkání v Teheránu navrhl zřízení továrny na drony v Rusku.
Kreml minulý týden uvedl, že „technická a vojenská spolupráce“ bude v Soči na pořadu dne, což podle Ersoy naznačuje zájem Ruska koupit Bayraktar.
Dodal: „Nedávné zprávy o ruském zájmu o získání íránských dronů naznačují naléhavost této záležitosti pro Moskvu.“
Takový krok by však podkopal hlavní desku turecké podpory Ukrajině a zvedl obočí mezi členy NATO.
Začátkem tohoto měsíce šéf společnosti Baykar, která vyrábí dron Bayraktar TB2, vyloučil jeho dodání do Moskvy.
„Pokud má Turecko zvýšit svou angažovanost s Ruskem ve vojenských záležitostech v době, kdy Rusko představuje největší hrozbu pro NATO, vážně to poškodí vztahy se Západem,“ řekl Kerim Has.
„Student. Popkulturní ninja. Vášnivý expert na potraviny. Oddaný televizní geek. Twitteraholic.“
