Turecko protestuje jako Švédsko a Finsko usiluje o členství v NATO

Stockholm (Associated Press) – Turecký prezident v pondělí zkomplikoval historickou snahu Švédska a Finska o vstup do NATO, když řekl, že jim nemůže dovolit vstoupit do aliance kvůli jejich nečinnosti proti kurdským ozbrojencům v exilu.

Prezident Recep Tayyip Erdogan své výroky z minulého týdne zdvojnásobil a poznamenal, že cesta obou skandinávských zemí do NATO nebude vůbec jednoduchá. Všech 30 současných zemí NATO musí souhlasit s otevřením dveří novým členům.

Erdogan mluvil s novináři jen několik hodin poté, co se Švédsko připojilo k Finsku a oznámilo, že bude usilovat o členství v NATO v důsledku ruské invaze na Ukrajinu, čímž skončilo více než 200 let vojenské neangažovanosti. Obě země obvinil, že odmítly vydat hledané „teroristy“ do jeho země.

„Ani jedna ze zemí nemá otevřený a jasný postoj proti teroristickým organizacím,“ řekl Erdogan s jasnou řečí o kurdských ozbrojených skupinách, jako je zakázaná Strana kurdských pracujících nebo Strana kurdských pracujících.

Švédští představitelé uvedli, že do Ankary pošlou tým diplomatů, aby tuto záležitost projednali, ale Erdogan naznačil, že ztrácí čas.

Přicházejí, aby se nás pokusili zapůsobit? „Promiňte, neunavujte se,“ řekl Erdogan. „Během tohoto procesu nemůžeme říci ‚ano‘ těm, kteří uvalili sankce na Turecko, aby vstoupili do NATO, což je bezpečnostní organizace.“

Švédsko v posledních desetiletích přijalo statisíce uprchlíků z Blízkého východu, včetně Kurdů ze Sýrie, Iráku a Turecka.

Námitky Turecka překvapily mnoho západních představitelů a někteří měli dojem, že Ankara nenechá tuto záležitost zkazit expanzi NATO. „Turecko dalo jasně najevo, že jeho záměrem není bránit členství,“ řekl o víkendu generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Ve Washingtonu byla švédská velvyslankyně Karin Olofsdotterová mezi těmi, kdo řekli, že jsou námitky Turecka překvapeni.

„Máme velmi silnou protiteroristickou agendu a spousta obvinění… prostě není pravdivá,“ řekla.

Švédsko se v pondělí rozhodlo usilovat o členství v NATO, den poté, co vládnoucí Sociálně demokratická strana schválila plán vstupu země do transatlantické aliance a finská vláda oznámila, že bude usilovat o vstup do NATO.

Švédská premiérka Magdalena Anderssonová varovala, že skandinávská země bude během období podávání žádostí v „zranitelné pozici“, a vyzvala své občany, aby se připravili na ruskou odpověď.

„Rusko řeklo, že podnikne protiopatření, pokud vstoupíme do NATO,“ řekla. „Nemůžeme vyloučit, že Švédsko bylo vystaveno například dezinformacím a pokusům nás zastrašit a rozdělit.“

Moskva opakovaně varovala Finsko, které s Ruskem sdílí hranici 1340 kilometrů (830 mil), a Švédsko před důsledky, pokud budou usilovat o členství v NATO. V pondělí se ale zdá, že ruský prezident Vladimir Putin tento krok bagatelizoval.

Putin v rozhovoru s ruskou vojenskou koalicí šesti bývalých sovětských zemí řekl, že Moskva „nemá žádný problém“ se Švédskem nebo Finskem, které požádaly o členství v NATO, ale že „rozšiřování vojenské infrastruktury nad tímto regionem samozřejmě povede“. na Reagovali jsme v reakci.“

Andersen, který vede středolevé sociální demokraty, řekl, že Švédsko předá žádost NATO společně s Finskem. Anderson, obklopená opozičním vůdcem Ulfem Christersonem, uvedla, že její vláda také připravuje návrh zákona, který by Švédsku umožnil v případě útoku získat vojenskou pomoc od jiných zemí.

„Ruské vedení si myslelo, že může šikanovat Ukrajinu a upřít sebeurčení jí i dalších zemí,“ řekl Christerson. „Mysleli si, že mohou vyděsit Švédsko a Finsko a vrazit klín mezi nás a naše sousedy a spojence. Mýlili se.“

Švédsko, kdysi regionální vojenská mocnost, se od konce napoleonských válek vyhýbalo vojenským aliancím. Stejně jako Finsko zůstalo neutrální po celou dobu studené války, ale navázalo užší vztahy s NATO po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Po vstupu do Evropské unie v roce 1995 se již nepovažují za neutrální, ale až dosud zůstaly vojensky nezapojené.

Veřejné mínění v obou zemích, které byly po desetiletí ostře proti členství v NATO, se po ruské invazi na Ukrajinu 24. února změnilo, přičemž podpora vstupu do aliance byla rekordní. Švédská a finská vláda brzy zahájily mezistranické diskuse o členství v NATO a požádaly o podporu Spojené státy, Británii, Německo a další země NATO.

V neděli Andersenova strana obrátila svůj pevný postoj, že Švédsko by mělo zůstat nestranné, čímž poskytla členství v NATO drtivou podporu v parlamentu. Při pondělním projednávání zákonodárců se ohradily pouze malé strany Levice a Zelení.

Předseda levicové strany Noshi Dadgostar, jehož výzvy k vypsání referenda o této otázce vláda odmítla, prohlásil, že vstup do NATO zvýší napětí v pobaltském regionu.

„Ukrajině to nepomáhá,“ řekla.

Anderson řekl, že Švédsko dá jasně najevo, že si nepřeje jaderné zbraně ani stálé základny NATO na svém území – podmínky podobné těm, na kterých Norsko a Dánsko trvaly při vytváření aliance po druhé světové válce.

Během pondělní návštěvy Helsinek republikánský vůdce Senátu Mitch McConnell řekl, že v Kongresu existuje „velmi důležitá“ podpora pro přivítání Finska a Švédska do aliance a že očekává ratifikaci před srpnovou přestávkou.

Severští členové NATO Norsko, Dánsko a Island ve společném prohlášení uvedli, že jsou připraveni pomoci Finsku a Švédsku „všemi nezbytnými prostředky“ během procesu podávání žádostí.

___ Jan M Olsen v Kodani v Dánsku, Susan Fraser v Ankaře v Turecku a Elaine Knekmeyer ve Washingtonu, DC, přispěli k této zprávě.

___

Sledujte zpravodajství AP o válce na https://apnews.com/hub/russia-ukraine