Třicet let sledování Chorvatské národní banky

Záhřeb, 20. prosince 2021 – Chorvatská národní banka (HNB) je centrální měnovou institucí, která měla v minulosti zásadní roli při stabilizaci a nyní hraje důležitou roli na cestě Chorvatska do eurozóny, oslava se konala u příležitosti 30. výročí HNB . Řekl to v pondělí.

25. června 1991 přijal parlament ústavní usnesení o suverenitě a nezávislosti Chorvatska a 8. října rozhodnutí o přerušení všech vztahů s bývalou Jugoslávií. Toho dne přijala vláda nařízení o HNB, které nabylo účinnosti 23. prosince.

Premiér Andrej Plenkovič řekl, že HNB je ústřední institucí chorvatského měnového systému a že 30. výročí jejího založení se odehrává za složitých okolností v důsledku pandemie a také v době přechodu, kdy se Chorvatsko integrovalo do eurozóny. .

Řekl, že HNB sehrála důležitou roli při stabilizaci první dekády nezávislosti Chorvatska kromě svého významu, který se ukázal, když v roce 2008 vypukla světová finanční krize.

Dodal, že poté Nizozemská národní banka opatřeními měnové politiky zmírnila dopady krize na ekonomiku, udržela stabilitu směnného kurzu, poskytla dodatečnou likviditu a přispěla ke stabilitě státu.

Chorvatsko dokončuje přípravy na eurozónu, protože začíná čtvrtá dekáda nezávislosti

V souvislosti s cílem Chorvatska vstoupit do eurozóny 1. ledna 2023 Plenkovič řekl, že jednotná měna je logickým nástrojem nejen pro hlubší integraci, ale především pro plné využití potenciálu jednotného trhu.

Předseda vlády uvedl, že eurozóna s populací více než 340 milionů lidí je druhou největší světovou ekonomikou, která představuje 15 % světového HDP, zatímco euro je druhou nejvýznamnější světovou měnou, která představuje 38 % celosvětového HDP. transakce.. .

Dodal, že průzkumy ukazují, že 79 % obyvatel eurozóny podporuje jednotnou měnu, zatímco pouze 15 % je proti, a to i přes nárůst podpory během pandemie.

Řekl, že Chorvatsko na začátku čtvrté dekády své nezávislosti dokončuje přípravy na přijetí eura a užší integraci s Evropskou unií.

„Přijetí eura bude pro Chorvatsko významným krokem k posílení konkurenceschopnosti ekonomiky a zvýšení ekonomické suverenity,“ řekl s tím, že je rozhodně v zájmu Chorvatska sdílet stejnou měnu se svými hlavními obchodními partnery.

Plenkovič řekl, že rozhodnutí o přistoupení Chorvatska se očekává v polovině roku 2022 a že když o šest měsíců později vstoupí do eurozóny, zmizí měnová rizika a směnné náklady pro podniky a občany, což bude mít pozitivní dopad na export a turisty z eurozóny a také stimulaci zahraničních investic.

Jako příklad uvedl Litvu, která zavedla euro v roce 2015, s tím, že od té doby vzrostly hrubé mzdy o 59 % a ceny o 10 %.

V Chorvatsku se mezi lety 2015 a 2020 zvýšila hrubá mzda o 21 % a ceny o 2,4 %.

Prezident litoval ztráty chorvatské měny

Prezident Zoran Milanovic řekl, že kromě chorvatské armády byla HNB institucí, která za těch 30 let odvedla dobrou práci, zatímco zbytek, včetně soudů, státního zastupitelství a všech vlád, zaznamenal vzestupy a bohužel ještě více. poklesy.

Ohledně vstupu do eurozóny prezident řekl, že na ztrátu chorvatské měny pohlíží s dávkou smutku.

Rozhodnutí o přijetí eura bylo podle něj politické a pro ekonomiku by bylo přínosné kvůli její struktuře, včetně vysokého podílu služeb a cestovního ruchu.

Dodal však, že Maďarsko, Česká republika a Polsko euro nenabídly a dobrými argumenty a přijetím ze strany svých občanů prokazují jasný sklon a tendenci dělat věci po svém.

Česká republika si podle něj půjčuje levněji a raději od některých členských zemí eurozóny, jak by se to dalo vysvětlit. Dodal proto, že by člověk neměl mít absolutní názory ani by neměla existovat dogmata.

Prezident řekl, že Litva je jediným příkladem růstu mezd v eurozóně. Na druhou stranu, dodal, jsou země, kde platy stagnují nebo dokonce klesají. Italská ekonomika je podle něj 20 let v recesi a nikdy se nepřizpůsobila euru.

Když mluvil o kryptoměnách, Milanovič řekl, že by se mělo udělat vše pro kontrolu tohoto segmentu a v případě potřeby jej zakázat. „Je to velmi nebezpečné.“

Řekl, že odstranění papírových peněz je z hlediska vzdělávání špatné, protože děti musí peníze vidět, aby pochopily jejich hodnotu.

Hrdý guvernér centrální banky

Guvernér HNB Boris Vujic řekl, že je hrdý na to, že vybudovali takovou instituci, a potvrdil tak skutečnou nezávislost, kterou jí udělily politické autority. Díky této nezávislosti, řekl, „byli jsme schopni vybudovat celosvětově uznávanou instituci,“ dodal, že HNB podporuje dokonalost a efektivitu.

Na dotaz tisku, zda se i on obává změn, které vstup do eurozóny přinese, Vujic řekl, že je přesvědčen, že bude přínosem pro všechny občany, což se v příští krizi ukáže jako důležité.

Řekl, že přistoupení Chorvatska by bylo novou výzvou pro HNB, která by si zachovala všechny své funkce centrální banky, s výjimkou měnověpolitických rozhodnutí.

Pokud jde o Milanovičovu zmínku o České republice, Vujic řekl, že by zavedení eura profitovalo, ale mnohem méně než Chorvatsko, protože je mnohem méně evropské.

Když se ho zeptali na kryptoměny, řekl, že by si každý měl být vědom rizik, a doporučil být velmi opatrný, „protože jde o čistě spekulativní typ investice. Nejsou to peníze, které nahrazují peníze vydané centrálními bankami.“

Ministr financí Zdravko Maric řekl tisku, že nesouhlasí s prezidentovým tvrzením, že Litva mohla být jediným pozitivním příkladem přijetí eura, a uvedl, že z toho profitovalo Slovinsko, pobaltské státy, Kypr a Malta.

Místopředseda parlamentu Zeljko Rainer poznamenal, že kuna byla zavedena jako národní měna 30. května 1994 a nahradila dinár, ale řekl, že Chorvatsko od roku 1991 usiluje o evropskou měnovou integraci.

Poznamenal, že euromince budou mít chorvatské motivy, včetně kuny (kuny) na 1eurové minci.

Další informace o zásadách naleznete na vyhrazené stránce TCN.