Stejná cesta, různé cesty. Rok 2024 by měl být rokem, ve kterém se mnoho ekonomik ve střední a východní Evropě a Střední Asii pokouší normalizovat své ekonomiky – ať už je to návratem k růstu, nižšími úrokovými sazbami a/nebo lepšími finančními podmínkami. Cesta do tohoto cíle však bude vypadat velmi odlišně v závislosti na vládě a odpovědných centrálních bankéřích.
Pokud jde o růst, očekává se, že většina zemí v regionu s výjimkou Turecka zaznamená v příštím roce vyšší tempo růstu. Cykly agresivního zvyšování sazeb, které mnozí v regionu podnikli počínaje rokem 2021, posloužily svému účelu v obratu inflace. Nižší inflace by vedla k určitému vítanému růstu reálných mezd a soukromá spotřeba bude v příštím roce zásadním motorem aktivity v celém regionu.
Míra, do jaké nižší inflace umožní uvolnění měnové politiky na podporu růstu, se bude v regionu velmi lišit. Zdá se, že dezinflace je nejpokročilejší v České republice a umožňuje cyklus uvolňování o 300–400 bazických bodů. Očekáváme podobný rozsah snížení úrokových sazeb v Maďarsku, ale na mnohem vyšší úrovni. Rumunsko má obtížnější inflaci, ale může snížit úrokové sazby o 150 bazických bodů. Polsko je zde anomálií, kde může centrální banka ponechat úrokové sazby na 5,75 % vzhledem k nejvyššímu riziku růstu HDP v regionu a strukturálním příležitostem, které může nový vládnoucí tábor využít k urychlení ekonomiky. Polsko také skutečně překvapilo nedávným uvolněním o 100 bazických bodů.
Fiskální pozice může být částečně ovlivněna diferenciací měnové politiky. Česká republika zde vyniká svými plány na fiskální konsolidaci, zatímco Polsko i Rumunsko se zdají mít v úmyslu držet fiskální politiku uvolněnou – krátkodobě dobré pro růst, ale špatné pro inflaci. Očekává se však, že míra růstu pro rok 2024 v CEE4 bude mezi 1,4 a 3,0 % – mnohem lepší než 0,3 %, které náš tým očekává pro růst eurozóny.
Očekáváme, že v centru pozornosti zůstane i politika. Polsko i Maďarsko budou v příštím roce usilovat o zajištění finančních prostředků z EU – ačkoli potřeba Maďarska je naléhavější. Zde se na uvolnění fondu díváme optimisticky, ale budeme bedlivě sledovat titulky. Hlavním tématem budou také červnové volby do Evropského parlamentu, jejichž výsledky budou mít některé důležité důsledky pro zahraniční pomoc Ukrajině. V Rumunsku se příští rok budou konat prezidentské volby a místní volby vidíme také v Turecku.
Když už mluvíme o Turecku, politici na sebe udělali dojem svým návratem k politické ortodoxii. Pokračování této politiky – včetně restriktivní měnové politiky po většinu roku 2024 – by mohlo do konce roku zaznamenat posun v inflačním profilu. To může vést k tomu, že turecké trhy aktiv budou nadále přehodnocovány zahraničními investory.
Na jiném místě zdůrazňujeme pokračující snahu Bulharska vstoupit do eurozóny v roce 2025, bilancujeme rok Chorvatska v eurozóně a také rozšiřujeme naše pokrytí v prostoru SNS.
V rámci našich hlavních článků se fascinujícím způsobem podíváme na téma „uhlík a komodity“ v celém regionu. Polsko a Česká republika vynakládají až 1 % HDP na zajištění povolenek na emise uhlíku – výdaje, které dopadají na jejich externí účty. Maďarsko, Rumunsko a Turecko jsou nadále vysoce vystaveny cenám zemního plynu. Došli jsme k závěru, že nikdy nebyla lepší a naléhavější doba pro zvýšení investic do energetické transformace.
Jako vždy tento trend ekonomie ukazuje globální dosah ING s naším místním týmem odborníků v regionu CEE. V případě dotazů je prosím kontaktujte.
Přátelský webový obhájce. Odborník na popkulturu. Bacon ninja. Tvrdý twitterový učenec.
