Počet volných pracovních míst v Evropské unii byl v roce 2022 na historickém maximu, ale reformy daňového systému a systému dávek by podle něj mohly hrát klíčovou roli při řešení nedostatku pracovních sil. Nová zpráva od Evropské komise.
V roce 2022 pandemie ztížila společnostem najít pracovníky na obsazení nabízených pozic. Míra neobsazenosti byla 2,9 procenta ve srovnání s 1,2 procenta v roce 2013 – a záznamy sahají až do roku 2008.
Jedním z nejnaléhavějších problémů evropského trhu práce je nedostatek pracovních sil, přičemž některá odvětví, skupiny a země jsou postiženy více než jiné.
Například nedostatek je nejakutnější v odvětvích, jako je zdravotnictví, stavebnictví, věda nebo technologie, a země jako Nizozemsko, Belgie a Rakousko mají nejvyšší míru v Evropské unii.
Zelené a digitální transformace a stárnoucí populace tuto situaci u pracovníků s vysokou i nízkou kvalifikací dále zhorší.
V této souvislosti mohou reformy daňových a úrokových systémů zlepšit finanční pobídky k práci, což zase může pomoci řešit nedostatek pracovních sil tím, že povzbudí více lidí k získání zaměstnání.
Závěry zprávy výboru, která analyzovala řadu hypotetických reforem daňových systémů v Rakousku, Maďarsku, Itálii, Belgii a Španělsku, naznačují, že cílená opatření mají větší dopad na nabídku práce (a tím i na ekonomiku) než škrty ve správních radách v Daň z příjmů fyzických osob.
Dopad na participaci pracovní síly je čtyřikrát větší u reforem zaměřených na osoby s nízkými příjmy než u obecných škrtů daně z příjmu fyzických osob.
Snížení daně z příjmu fyzických osob pro osoby s nízkými příjmy totiž zvyšuje jejich čistý příjem (to, co si vydělají po zdanění, odvodech na sociální zabezpečení a dalších srážkách), a tím i jejich finanční motivaci pracovat.
Pro dosažení většího dopadu by podle zprávy mohly země EU zavést slevu na dani z výdělečných příjmů, vratnou částku, která se liší podle výdělku a odpracovaných hodin, maximálně do výše 80 procent průměrné měsíční mzdy. Pokud hodnota dobropisu přesáhne daňovou povinnost zaměstnance k dani z příjmu, má zaměstnanec nárok na vrácení rozdílu. Tato funkce funguje jako páka pro rodiny s nízkými příjmy.
Zpráva uvádí, že v praxi tato reforma dosahuje většího snížení průměrné daňové sazby placené osobami s nízkými příjmy – při stejných nákladech jako rozpočet.
Zpráva také uvádí, že společné zdanění manželů v zemích, jako je Belgie a Španělsko, odrazuje osoby s vedlejšími příjmy, kterými jsou většinou ženy, od práce.
Zpráva uvádí: „Odklon od kombinovaného systému by mohl vést ke zvýšení nabídky práce pro osoby s vedlejšími příjmy – obvykle ženy.“
Dnes pracuje v zaměstnání o 11 procent více mužů než žen v produktivním věku. Rozdíl v odměňování žen a mužů zůstává na 13 procentech.
Účinek tohoto posunu bude větší u rodin s vyššími příjmy, protože v progresivním daňovém systému platí, že čím vyšší je příjem primárně vydělávajícího, tím vyšší je sazba aplikovaná na sekundární vydělávající osobu.
Daňová reforma může povzbudit lidi k práci, a tím zvýšit daňové příjmy. Dodatečný příjem by zvýšil státní kasu o 0,15 procenta HDP pro Belgii a 0,24 procenta pro Španělsko, aby poskytl další pobídky pro více lidí, aby pracovali.
Reformy daňových a úrokových systémů mohou pomoci zvýšit účast na trhu práce, stejně jako překážky vstupu do výdělečné činnosti.
Jednou z takových cest by mohlo být zajištění dostupné péče o děti, vezmeme-li v úvahu, že například v České republice stále tvoří čisté náklady na péči o děti více než třetinu průměrného příjmu ženy.
Zpráva uvádí, že „poskytování adekvátní péče o děti podporuje zaměstnanost žen, snižuje dětskou chudobu a dlouhodobě poskytuje pozitivní finanční výnosy“.
Přátelský webový obhájce. Odborník na popkulturu. Bacon ninja. Tvrdý twitterový učenec.
