Svoboda a bohatství EU ohrožuje Putina stejně jako NATO

Západ se domnívá, že ruského prezidenta Vladimira Putina znepokojuje více vstup bývalých sovětských republik do NATO než jejich vstup do Evropské unie, i když někdy vstupují do obou. Určitě ten dojem působil, často popisoval jejich přijetí vojenské aliance jako existenční hrozbu pro Rusko.

Ale tato víra může být mylná. Musí se hnusit a bát se samotných principů, které Evropská unie zastává: svobody, demokracie a práva suverénních národů určovat svůj vlastní osud. V jeho zemi jsou to zvláštní pojmy.

Další výhoda, která jednoznačně přichází s členstvím v EU – rostoucí bohatství – by ho měla také vyděsit.

Používá Putin ve válce s Ukrajinou jaderné zbraně?

Putin se jen zřídka objeví na shromáždění v Moskvě, aby chválil ruské síly

Putin dal jasně najevo svou nenávist k rozšiřování NATO. Učinil tak na summitu NATO v Bukurešti v dubnu 2008, kdy aliance signalizovala pozvání Ukrajině a Gruzii ke vstupu, ačkoliv nebyl stanoven žádný časový plán. Delegátům řekl, že členství Ukrajiny „by bylo aktem nepřátelství vůči Rusku“.

O čtyři měsíce později Rusko napadlo Gruzii a zmocnilo se regionů Jižní Osetie a Abcházie, které představují 20 procent rozlohy země. O šest let později Rusko anektovalo Krym. Minulý měsíc zahájil pan Putin plnohodnotnou invazi na zbytek Ukrajiny. Gruzie a Moldavsko věří, že jsou další v pořadí, jak Kreml zachází se „zvláštní vojenskou operací“.

Pro Putina vypadala EU jako něco jiného – ani ne tak hrozba, jako příležitost. V roce 2003, v rozhovoru s italskými médii těsně před summitem Rusko-EU (ano, ještě nedávno takové akce pořádali), pan Putin řekl: „Evropa je pro nás významným obchodním a ekonomickým partnerem a my jsme přirozený, a to nejdůležitější, partner, a to i v politické sféře. Rusko se koneckonců nenachází na americkém kontinentu, ale v Evropě.“

Nyní víme, že jeho komentáře mají Evropu ukolébat k samolibosti. S pomocí poslušných evropských vůdců, zejména německého kancléře Gerharda Schroedera a jeho nástupkyně Angely Merkelové, dokázalo Rusko proměnit Německo a zbytek Evropy ve svého největšího odběratele ropy a zemního plynu a vydělalo obrovské jmění pro ruskou státní pokladnu, Kreml. – ovládaní energetici giganti Gazprom a Rosněfť a obvyklá rétorika oligarchů Dope nerdy.

Postupem času bude 40 procent evropského dovozu plynu a čtvrtina ropy pocházet z Ruska. Německo, největší ekonomika v Evropské unii, se de facto stalo otroky ruské ropy a plynu a podpořilo řádění výstavby ropovodu Gazprom, aby bylo zajištěno, že ruské dodávky mohou nadále růst. Německo si tak věřilo v levnou, vydatnou a spolehlivou ruskou energii, že v roce 2011 oznámilo, že do deseti let uzavře celou svou jadernou flotilu.

Pro Rusko fungovalo Evropské energetické partnerství skvěle – dokud nenapadlo Ukrajinu. Dnes se každá země Evropské unie snaží distancovat od ruské ropy a plynu. Proces bude trvat roky, ale stane se.

Ale náklonnost pana Putina k EU jako k platícímu klientovi neznamená, že měl rád své politické a ekonomické úspěchy – ani zdaleka ne. Bývaly doby, kdy postsovětské Rusko usilovalo o užší vazby a dokonce o integraci do evropského projektu. Tato vize začala slábnout s nástupem Putina k moci v roce 1999.

V té době mnoho bývalých sovětských zemí toužilo po vstupu do Evropské unie a přeorientovávaly na ni svůj ekonomický a politický systém – tedy pryč od ruského modelu. Přitahovaly je občanské svobody Evropské unie, právní stát a nové bohatství, které by vzešlo ze spojení s největším obchodním blokem světa a využívání bruselského stroje na převod bohatství. Tento stroj byl dalším Marshallovým plánem, který doručoval miliardy eur v kostních fondech od bohatých až po nemajetné členy EU.

Pan Putin se musel obávat nákazy Evropské unie, která se šíří do Ruska a vzdoruje jeho stále více autoritativnímu režimu. Polský příklad ho musel obzvlášť znepokojit.

Před vstupem do Evropské unie v roce 2004 bylo Polsko relativně chudé, potýkalo se s hroznou infrastrukturou a špatnou technologií a mělo uzavřený výhled. Většina Poláků necestovala. Transformace země po jejím vstupu byla ohromující. Do EU proudily strukturální peníze, přestavovaly se silnice, školy, čistírny odpadních vod a další části infrastruktury, rozmáhal se obchod a křivka bohatství šla téměř svisle. Do roku 2018 byl polský HDP na hlavu o 80 procent vyšší než v roce 2003 a jeho ekonomika expandovala i v letech finanční krize.

V poněkud nižší, ale stále působivé míře prošly další bývalé sovětské republiky, které vstoupily do Evropské unie ve stejném roce – Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Slovensko a Slovinsko – téměř zázračné ekonomické transformace. Zároveň se všichni distancovali od Ruska, ne více než Polsko, které by se po invazi na Ukrajinu 24. února objevilo mezi hlavními zastánci tvrdého postihu Ruska sankcemi a neváhalo sdělit Německu, že jeho závislost na ruském plynu byl vážnou bezpečnostní hrozbou (Německo již naslouchalo a akceptovalo Invaze přímo zastavila certifikační proces pro plynovod Nord Stream 2 z Ruska).

Není divu, že pan Putin byl poněkud zděšen přáním Ukrajiny, poprvé vyjádřeným v roce 1993, vstoupit do Evropské unie. Stejný názor měl na gruzínský cíl vstoupit do Evropské unie (a NATO), který byl ve skutečnosti zapsán do ústavy země. I když se stalo módou tvrdit, že se pan Putin obává vstupu bývalých sovětských zemí do NATO více než jejich vstupu do Evropské unie, obojí představuje hrozbu pro jeho stále represivnější ortodoxii. Sotva skrýval radost, když došlo k brexitu.

Pohrdání panem Putinem NATO a EU se samozřejmě obrátilo zpět – oživil obojí. Evropská unie se v evropském projektu cítí jednotnější a sebevědomější než kdykoli předtím. Dokonce i Německo, které si vybudovalo silné ekonomické vazby s Ruskem a vždy udržovalo přátelské vztahy s panem Putinem, se obrátilo proti Moskvě natolik, že dodává Ukrajině smrtící zbraně, zvyšuje výdaje na NATO a přerušuje obchodní vazby s Ruskem.

Ano, nákaza EU se rozšířila a bude se šířit i nadále, takže Rusko zůstalo izolované a vybavené ekonomickým a politickým modelem, který jen málokterý autoritářský režim obdivuje.

Redaktoři Globe píší naše ranní a večerní zpravodaje s aktualizacemi, které vám poskytnou stručný přehled hlavních titulků dne. Zaregistrujte se ještě dnes.