„To je hlavní důvod, proč jsme se rozhodli pro studium předmětů nalezených na území moderní České republiky. Mnoho měděných předmětů z tohoto období máme ve sbírkách muzeí a ústavů. Důvodem je historická situace na čas.
„V období, o kterém mluvíme, došlo k masivnímu přílivu římského materiálu do zemí, které tvoří dnešní Čechy a Moravu. V té době tato oblast zahrnovala germánskou říši Marobodus a Římané a germánské kmeny měly rozsáhlé diplomatických kontaktů v té době. Měli jsme tedy dobrou příležitost mnohé analyzovat. Je to velmi vzácný předmět i mezi těmi v římských provinciích.“
Jak jste začali analyzovat prvky?
„Protože neexistují žádné další studie o významu mosazných prvků, zvolili jsme relativně novou metodologii založenou na analýze chemického složení a izotopových poměrů.
„Je to jeden z prvních případů, kdy byla tato metodika aplikována na římské měděné předměty a určitě je ve velkém měřítku i nyní.“
Odkud přesně se tedy měď v těchto prvcích vzala?
„To byl možná náš nejvzrušující objev. Nyní víme, že s největší pravděpodobností pochází z Centrálního masivu ve střední a jižní Francii.“ [or what was then Gaul]. Možná se těží v okolí Lyonu a jihovýchodní části Massif Central.
Tato oblast byla obsazena Caesarem nedávno, v období 1. století před naším letopočtem, o kterém mluvíme. Jak nyní vidíme, Římané odtud dokázali shromáždit mnoho potenciálních zdrojů pro svou ekonomiku.
„Vybrali si měď jako jeden z nerostů pro ražení svých mincí, a proto byla tato oblast velmi užitečným dobytím, nejen jako zemědělská oblast, ale také pro těžbu nerostů.“
Takže to přišlo z toho, co bylo tehdy známé jako Galgal?
„Ano.“
Byl to pro Římany jediný zdroj mědi?
„Z našich studií již víme, že pro římskou měď určitě existovalo více minerálních zdrojů. Literární zdroje, jako je Plinius starší, odkazují na zdroje v severní Itálii a Německu a také se objevily některé odkazy na ložiska Galie, která se používala vyrobit měď.“
„Nikdo však nevěděl, kde tyto zdroje byly, a nyní jsme blíže k nalezení těch dolů, o kterých se zmiňoval Plinius Starší.“
Měď byla v době, kdy jste se na ni při studiu zaměřili, mnohem cennějším prvkem. proč?
„A má to mnoho důvodů. Za prvé měď vypadala spíše jako zlato než bronz. Má více zlatavou barvu. Literární prameny také zmiňují, že i Římané si měď spletli se zlatem. Zejména pro barbary tady na severu, a proto se měď lišila od zlata.“ musí to být velmi vzácný kov.“
„Stojí také za zmínku, že výroba mosazi byla složitější než její tavení. Je to proto, že musíte použít proces zvaný žíhání. Nechci zabíhat do příliš technických detailů, ale potřebujete velmi specifickou teplotu kolem 900-1000°C a zavedený protokol Jak na to Nezapomínejme, že to muselo být provedeno bez jakýchkoliv dostupných přístrojů na měření teploty.
Proto byla měď ceněna nejen pro svou zlatou barvu, ale také pro technickou náročnost při jejím tavení. Římané v té době byli schopni vyrábět měď ve velmi velkém množství, až do té míry, že ji skutečně používali k ražení velmi běžných mincí, jako jsou sestercie. Pro barbary žijící na sever nebo na východ od římské hranice byla měď překvapivě atraktivním prvkem.“
Představuji si, že by to z mosazi udělalo užitečný diplomatický nástroj pro Římany?
„Určitě to tak musí být. Zvláště na začátku, když se mosaz začala dostávat a než ji získali v dostatečně velkém množství. To musel být pro Římany skvělý diplomatický nástroj, když jednali s těmito ranými germánskými královstvími, jako byla např. Maropodova říše.“
Římané, zvláště po jejich porážce v bitvě u Teutoburského lesa [in 9 AD during the reign of Augustus], byl docela zranitelný vůči germánským útokům a vidíme velký příliv římských předmětů do těchto zemí, včetně tohoto lesklého kovu, po této bitvě. Nemůžeme s jistotou říci, že se mosaz používala ve formě diplomatických darů. Vzhledem ke všem okolnostem však bylo pro Římany velmi užitečné jej takto využít.“
Vzhledem k jejich zlaté barvě a atraktivitě předpokládám, že zde nalezené předměty, které jsem analyzoval, musí být dekorativní?
„Ano. Byly to hlavně brože a další šperky, jako jsou zvonkové kování, brože a jehly.“
„Je třeba také poznamenat, že tyto měděné předměty jsou velmi masivní. Pokud je porovnáte s broží vyrobenými sto let před tímto obdobím, měly jen poloviční váhu, takže používají nejen novou metodu, ale také vytvářejí mnohem větší dekorativní Prvky.
„Předměty, které jsme analyzovali, jsme odebrali ze 14 lokalit převážně ze středních a východních Čech a téměř v každé z těchto věcí jsme našli měď. To je pro nás velmi důležité, protože to naznačuje, že již v tuto chvíli [1st century BC to 2nd century AD] Téměř každý si může dovolit dostatek mosazi, aby vlastnil šperky.“
Můžete nám v tomto období přiblížit Čechy? Kdo zde žil a jaký byl jejich vztah k Římu?
„Hovoříme o období 300 let a za tu dobu se samozřejmě mnoho věcí změnilo. Na počátku tohoto časového rozmezí, na počátku 1. století před naším letopočtem, žili v Čechách Keltové. Tato civilizace skončila kolem r. 30. nebo 40. léta před naším letopočtem.
„V době narození Krista, přesněji kolem roku 6 nebo 9 př. n. l., jsou historické zmínky o tom, že král Maropodus migroval odněkud z Germánie do Čech, dokázal sjednotit mnoho germánských kmenů a ohrozit hranice římské říše, která se rozšiřovala na sever.
„Musíme zmínit, že Římané v této době ještě nevytvořili dostatečně rozvinutou síť hradů a stále upevňovali své nově dobyté země v této části Evropy. Hranice proto byly plynulejší a nově dobyté oblasti potřebovaly konsolidaci Takže právě Marobudosova říše pro ně představuje velkou hrozbu, zvláště po jejich porážce v bitvě u Teutoborgského lesa germánskými kmeny vedenými dalším germánským vládcem – Arminiem. Římané si Marobudos cení za to, že po bitvě nenapadl jejich země.
„Zdroje nám říkají, že Arminius skutečně žádal Maroboda, aby zaútočil na Římany, ale ten odmítl. V římských pramenech je také označován jako přítel římské republiky.“
„Ve druhém století byla situace úplně jiná. Římský císař Marcus Aurelius bojoval s germánskými kmeny v této oblasti a jejím okolí a bránil římské země, které byly tehdy pevně usazeny v Noriku, Panonii a Illyrii. Také centrum germánské moci přesunuty z Čech do oblastí kolem Dunaje, jako je jižní Morava, západní Slovensko a severovýchodní Rakousko.
„Měď se také změnila. Ani Římané nevyráběli měď tak dobře, jak ji dokázali vyrobit v době před 200 lety Augusta a Maroboda. Vidíme spoustu přísad, částečně kvůli recyklaci a dalším faktorům.“ „
Chápu, že váš výzkum na toto téma bude pokračovat. Na co konkrétně se zaměříte na odhalení?
„V naší studii jsme se zaměřili na osobní šperky, které mohly být také vyrobeny lokálně z kovu pocházejícího z Římské říše.
„To, co nás nyní zajímá, je ponořit se do římských artefaktů, zejména římských mincí. Chceme zjistit, zda Římané používali stejný kov, který vyváželi barbarům ve svých vlastních mincích.“
Myslíme si, že to byl stejný typ mosazi, ale zatím neexistují žádné studie, které by to v tomto měřítku prokázaly. Doufáme, že na tuto otázku budeme schopni odpovědět do roka.
„Umožní nám to nahlédnout nejen do tohoto regionu Evropy, ale také do našich širších znalostí o římské ekonomice jako celku.
Na tomto tématu pracují i další badatelé a my to vítáme, protože to může vést k objevům ve větším měřítku. Pokud uvidíme stejné výsledky při ražbě mincí z Galie, potvrdí to důležitost nově dobytých území pro ekonomiku Římské říše.“
