Studie: Snížení mrazových dnů negativně ovlivní ekosystém

Od počátku 60. let minulého století se průměrný počet mrazových dnů v ČR snížil o 4,7 za desetiletí. Zatímco v letech 1961 až 1970 bylo každý rok v průměru 126,5 mrazových dnů, v letech 2011 až 2020 to bylo jen 99,8 dne. V tomto desetiletí došlo k nejrychlejšímu poklesu, o 11 dní oproti předchozímu mrazu.

Stejně jako ubývají mrazové dny, ubývají i sněhové, kdy teplota za celý den nevystoupí nad nulu. Tato regrese je stále výraznější, říká Pavel Zhradniček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR:

Pokles počtu ledových dnů je ještě vyšší. V 60. letech 20. století jsme pozorovali asi 47 ledových dnů ročně, ale v posledním desetiletí to bylo pouze 23. To je 50procentní pokles a je to opravdu důležitá změna pro klimatický index.“

Aktuální teplotní trendy a údaje nejsou překvapivé, říká Pavel Zhradnitsik, protože jsou v souladu s předpovědí na 15 let. Blíží se však pesimistickým scénářům.

Odhady jsou založeny na množství emisí oxidu uhličitého do atmosféry, přičemž pesimistický odhad vychází z předpokladu, že emise nebudou v budoucnu regulovány, zatímco střední odhad je založen na předpokladu, že emise budou regulovány, nikoli však přísně omezeny. .

V České republice teploty stoupají po celý rok, ale v zimě a v létě jsou změny výraznější než během jiných ročních období.

Pokles mrazových dnů může mít trvalý dopad nejen na ekosystém země, ale i na ekonomiku nebo zásobování vodou, říká Zahradníček:

„Mrazové dny jsou velmi důležité pro klima a krajinu střední Evropy. S méně mrazovými dny také vidíme méně dnů se sněhem a sněhovou pokrývkou.“

„A sněhová pokrývka a sněžení jsou velmi důležité pro nasycení zásob podzemních vod. To byl jeden z důvodů, které způsobily sucho v roce 2015 nebo 2020.“

Teplejší zimy s méně mrazovými dny mají podle Zahradníčka negativní dopad na vegetaci a půdu, konkrétně na ovocnáře v teplejších částech republiky.
Brzký konec zimy a začátek jara probouzí stromy brzy, ale nebezpečí mrazů v dubnu zůstává stejné.

Zatímco v současnosti je na jižní Moravě pravděpodobnost poškození kvetoucích stromů mrazem 25 procent, do konce století by to mohlo vzrůst až na 60 procent, zhruba jednou za dva roky.