Ohromující objev se vynořil ze srdce střední Evropy, kde čeští archeologové odkryli mimořádně zachovalé neolitické sídliště nedaleko města Kutná Hora. Toto místo, o kterém se předpokládá, že pochází z doby před asi 7 000 lety, nabízí vzácný a neocenitelný pohled do života některých prvních zemědělských komunit v regionu. Osada, pojmenovaná Dobrin po nedaleké vesnici, ohromila badatele tím, že mimo jiné zachovala čtyři půdorysy dlouhých domů.
Úžasný nález v srdci Čech
podle Rozhovor s Danielle Pillar Podle zprávy Oddělení pravěké archeologie AV ČR, o níž informovalo Radio Prague International, byla lokalita objevena začátkem letošního roku při rutinních záchranných vykopávkách, což je běžná praxe v oblastech, kde probíhá výstavba, aby bylo zajištěno uchování případných artefaktů, popř. historické. Daniel Pillar, člen týmu, který web našel, řekl:
„Toto místo bylo objeveno začátkem letošního jara v rámci záchranných výzkumů Obvykle dohlížíme na stavební práce v naší oblasti a jednoho dne, uprostřed stavby, jsme našli stopy osídlení, které není pro tuto oblast typické viděli jsme plány domu, poznali jsme… „Bezprostřední názor je, že máme co do činění s neolitickým osídlením.“
Zachování lokality je výjimečné, v regionu je to rarita, protože mnoho neolitických lokalit bylo pokryto pozdějšími osadami nebo zničeno pozdějšími zemědělskými postupy. Tato jedinečná okolnost poskytla archeologům bezprecedentní příležitost ke studiu neolitické společnosti in situ.
Sloupové jámy z doby neolitu, které byly na místě objeveny, dávají představu o obrovské síni, která kdysi stála na tomto starobylém místě. (Archeologické ruiny AV ČR)
Objevování pozůstatků neolitického života
Objev v Dobrinu je pozoruhodný nejen kvůli svému stáří, ale také kvůli nedotčené povaze pozůstatků osady, vysvětluje. Tisková zpráva Archeologického ústavu Čínské akademie vědPodle Pilar byla osada pravděpodobně osídlena jen několik generací, než byla opuštěna. Výsledkem bylo, že místo zůstalo po tisíce let z velké části nerušené.
„Tato lokalita je jedinečná díky svému zachovalému stavu. Je zázrak, že tato lokalita nebyla během následujících tisíců let poškozena nebo zničena,“ poznamenal Pilar. „Ale s Dobrinem je to jiné. Myslíme si, že to bylo používáno jen krátkou dobu, možná pár generací. A v následujícím tisíciletí toto místo nikdy nebylo využíváno, alespoň k životu. Takže nám to poskytuje fascinující pohled do neolitického světa“.
Mezi nejvýznamnější nálezy patřily půdorysy čtyř velkých domů, které byly na své stáří překvapivě jednoznačné. Tyto dřevěné konstrukce jsou již dávno v rozkladu, ale kamenné základy a jámy na sloupy zůstaly.
„Tyto domy se skládají z pěti řad kamenů, vysokých asi pět metrů. [16.4 feet] Jeho šířka je od 10 do 20 metrů [32.8 to 65.6 feet] „Velmi dlouhý, takže v té době byl docela velký,“ vysvětlila Pilar.
„Kromě domů jsme tam našli spoustu jam, které jsou velmi charakteristické pro pravěká sídliště, protože tyto jámy sloužily k těžbě hlíny, která se používala při stavbě domů.“
Tyto jámy byly zpočátku používány k těžbě hlíny, ale později byly znovu použity jako skládky odpadu, které se ukázaly jako pokladnice informací. Odpad v něm obsažený poskytuje detailní obraz o každodenním životě obyvatel osady.
Byla identifikována umístění šachtových výkopů. (Archeologické ruiny AV ČR)
Artefakty z doby neolitu
Artefakty objevené v Dobrinu odhalují mnohé o každodenních činnostech a technologických schopnostech těchto raných evropských osadníků. Tým objevil keramiku, pazourkové čepele, leštěné kamenné nástroje a další nástroje, které byly nezbytné pro život v neolitu.
„K vaření a skladování používali například keramiku. Pazourkové čepele používali k lovu nebo sklizni obilí. K truhlářství používali leštěné kamenné nástroje, jako jsou kamenné sekery nebo kamenné mlýnky na mletí obilí,“ popsal Pilar.
Ale tyto artefakty jsou jen začátek. Moderní vědecké analýzy umožní badatelům proniknout hlouběji do tajemství lokality, včetně přesného určení historie osídlení a získání náhledu na používání nástrojů. Takové analýzy také pomohou rekonstruovat environmentální podmínky regionu před 7 000 lety.
Na místě nalezen brusný kámen. (Archeologické ruiny AV ČR)
Proč tento web?
Přestože osada poskytuje množství informací, zůstává otázka, proč si tito raní farmáři vybrali právě toto místo. Poloha místa mezi potoky by jistě poskytla sladkou vodu, což z něj činí zjevně ideální místo pro osídlení. Pillar se však domnívá, že půda v oblasti nemusela být tak úrodná, jak osadníci původně doufali.
„Toto místo vypadá jako ideální místo pro neolitické osídlení, protože se nachází v mírném svahu mezi dvěma potoky, takže je poblíž sladká voda,“ vysvětlil. „Lidé, kteří se tam usadili, si možná neuvědomovali, že půda není dostatečně úrodná. Možná tam žili několik generací, ale nakonec odešli.“
Tento časný exodus zanechal region téměř nedotčený až do vrcholného středověku, kdy jej znovu osídlili lidé s pokročilejší zemědělskou technologií. Dnes je lokalita nedaleko Kutné Hory důkazem vynalézavosti a přizpůsobivosti raných lidských společností a nabízí vzácný pohled do úsvitu evropské civilizace.
Horní obrázek: Výzkum starověkých pozůstatků na lokalita Kutná Hora, Česká republika. zdroj: Archeologické ruiny AV ČR
