Stanovisko – Maďarsko a Turecko na cestě strategického partnerství

Autor je lektorem na katedře mezinárodních vztahů Kocaeli University.

Istanbul

U příležitosti dnešní návštěvy prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana v Budapešti se všechna média zaměřila na Maďarsko. Maďaři, turkický národ pocházející z Hunů, konvertovali ke křesťanství kolem roku 1000. Maďarsko bylo součástí Rakousko-Uherské říše v letech 1867 až 1918. Země zůstala po druhé světové válce členem Varšavské smlouvy, ale vystoupila z ní a dalších mezinárodních organizací se sídlem v Evropě. Po svém členství v Radě Evropy vstoupilo Maďarsko v roce 1999 do NATO a do Evropské unie v roce 2004. Na evropské poměry je Maďarsko homogenní zemí s etnickými Maďary tvořícími 87 % z jeho 9,6 milionu obyvatel. Z menšin žijících v zemi tvoří Romové 3 %, zatímco Němci 2 %.

Maďarsko je zemí Visegrádu

Maďarsko je vlastně jednou ze zemí Visegrádu. Termín označuje skupinu zemí tvořenou Polskem, Maďarskem, Českou republikou a Slovenskem. Po mírovém rozdělení Československa na Českou republiku a Slovensko v roce 1992 se počet členů zvýšil na čtyři. Skupina, nyní známá jako Visegrádská čtyřka, je pojmenována podle města v Maďarsku. První setkání se konalo ve Visegrádu v roce 1335, pořádané uherským králem Karlem I. za účasti králů českých, polských a uherských. Zatímco se setkání snažilo vyřešit problémy mezi nimi, dohodli se také na rozvoji přátelství a spolupráce.

Po druhé světové válce se visegrádské státy dostaly pod vliv Svazu sovětských socialistických republik (SSSR), jak bylo dohodnuto na konferenci v Jaltě v roce 1945. Zatímco Maďarsko bylo členem Varšavské smlouvy, povstání tehdejšího premiéra Jánose Kadara v roce 1956 potlačeno Totalitní sovět brutálně potlačen. K podobnému vývoji došlo v Československu až k Pražskému jaru v roce 1968. Odboj, který v Polsku začal v roce 1981 pod vedením organizace Solidarita v posledních dnech SSSR, rozdrtil i diktátor Wojciech Jaruzelski.

Po revolucích v roce 1989 se visegrádské státy staly členy západních vojenských, politických a ekonomických organizací. Polsko, Maďarsko a Česká republika vstoupily do NATO v roce 1999 a Slovensko v roce 2004. Čtyři země Visegrádu vstoupily do Evropské unie současně 1. května 2004.

Hlavní sporné body mezi Maďarskem a Evropskou unií

V červnu 1993 byla přijata kodaňská kritéria pro přípravu zemí komunistického původu, včetně Maďarska, na členství v Evropské unii. Tyto podmínky měly především zlepšit jejich zkušenosti s tržní ekonomikou a demokracií. Kodaňská kritéria stanoví, že kandidátská země musí být řízena demokracií a že ti, kteří jsou u moci, musí být zvoleni prostřednictvím voleb s více stranami. Kandidátská země musí být rovněž smluvní stranou Evropské úmluvy o lidských právech a musí usilovat o dosažení univerzálních standardů základních práv a svobod. Zákony musí být uplatňovány stejně na občany i veřejné instituce a musí být respektována práva menšin. Ekonomický rozměr kodaňských norem je založen na pravidlech tržního hospodářství s mnoha kupujícími a prodávajícími.

Dnes je většina neshod ve vztazích Maďarska s Evropskou unií obecně založena na obviněních, že země zaostává za kodaňskými normami. Poté, co byl Viktor Orbán ve volbách v roce 2022 znovu zvolen předsedou vlády, Evropský parlament prohlásil Maďarsko „již není demokracií“ a vláda snížila zemi financování ve výši 7,5 miliardy eur s tím, že budapešťská administrativa porušuje „pravidlo zákon.“ Rezoluce Evropského parlamentu zdůraznila, že Maďarsko je problematická země z hlediska akademické svobody, svobody vyznání a sdružování, diskriminace komunity LBTG a represe vůči nelegálním přistěhovalcům a žadatelům o azyl.

Obviňování, že Maďarsko nedodržuje základní principy Evropské unie, se objevují pravidelně. Je však nepravděpodobné, že by Maďarsko s jeho souhlasem EU opustilo. Průzkumy veřejného mínění totiž ukazují, že většina příznivců Viktora Orbána si přeje, aby země zůstala v Evropské unii.

Důvodů stagnace EU jsou desítky. Odmítnutí ústavy v roce 2005, ekonomická krize v roce 2008, příliv uprchlíků, nárůst xenofobie, brexit a COVID-19 způsobily, že EU má jeden problém za druhým. V této souvislosti byly na pořad jednání zařazeny scénáře budoucnosti Evropské unie. Maďarsko prosazuje flexibilní integraci v rámci Evropské unie. Orbánova vláda je proti posilování nadnárodního rozměru Evropské unie. Vlády by podle Budapešti měly nadále přijímat konečná rozhodnutí. Kritika Maďarska se však zaměřuje na jiné otázky. Nejčastějšími argumenty jsou omezování svobody tisku a sdružování a zásahy do nezávislosti soudnictví.

Dalším sporným bodem mezi Maďarskem a EU je rozhodovací mechanismus. Maďarsko je v zahraniční politice, imigraci a zdanění spíše proti používání hlasování kvalifikovanou většinou než konsensu.

V Maďarsku je Orbánova pravicová konzervativní politická strana Fidesz (Maďarská občanská strana). Volby v Maďarsku v dubnu 2022 vyhrála koalice mezi Fideszem a Křesťanskodemokratickou lidovou stranou. Jinde v Evropě sílí pravicově populistické strany. V Itálii zvítězila ve volbách 25. září 2022 strana Bratrstvo Itálie (FDL) Giorgia Meloniho. Ve Španělsku získala nejvíce hlasů pravicová Lidová strana, přestože nezískala většinu pro sestavení vlády. Ve Francii získala podporu voličů populistická krajně pravicová Národní fronta (nyní známá jako Národní unie), kterou založil Jean-Marie Le Pen. EU zatím reagovala pouze tím, že se koaličním partnerem stala rakouská Strana svobody. V případě Maďarska stojí za zmínku faktické sankce uvalené Evropskou unií na Orbánovu vládu.

Maďarsko – turecké strategické partnerství

Návštěva prezidenta Erdogana v Maďarsku vrátila na pořad jednání úzké přátelství a spolupráci mezi oběma zeměmi. Maďaři jsou národ turkického původu. Ve skutečnosti se Maďarsko později stalo pozorovatelským členem turecké komunity, která byla založena 12. listopadu 2021. V květnu, před prezidentskými volbami v Turecku, Orban řekl: „Modlím se za Erdogana.“

Toto prohlášení je pozoruhodné, protože ukazuje úzkou spolupráci mezi oběma vůdci. Rozšíření spolupráce mezi Tureckem a Maďarskem dnes otevřelo dveře strategickému partnerství, jehož posledním příkladem je ratifikace členství Švédska a Finska v NATO. Türkiye a Maďarsko mlčky spolupracovaly, aby ratifikovaly členství Finska a oddálily švédský ratifikační proces. Maďarsko podpořilo citlivost Turecka ohledně odložení ratifikace Švédskem kvůli jeho nedodržování ustanovení Tripartitního protokolu.

* Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusí nutně odrážet redakční politiku agentury Anadolu.

Webová stránka agentury Anadolu obsahuje pouze část zpráv prezentovaných předplatitelům systému AA News Broadcasting System (HAS) a to v souhrnné podobě. Kontaktujte nás prosím ohledně možností předplatného.