KYJEV, Ukrajina – Od pozdního podzimu se zvyšuje počet vojáků, které Rusko vyslalo k hranicím u Ukrajiny. V prvním lednovém týdnu Spojené státy uvedly jejich počet kolem 100 000. Toto číslo vzrostlo na 130 000 a poté v úterý prezident Biden stanovil počet na 150 000 – s brigádami rozmístěnými až na Sibiři, aby se připojily. .
Nyní, i když Rusko pokračuje ve vydávání prohlášení o zahájení stahování vojáků, Pentagon říká, že dalších 7 000 vojáků se právě spojilo poblíž Ukrajiny a jsou připraveni kdykoli zahájit ofenzívu.
Ve středu vysoký americký představitel, který odmítl být jmenován, novinářům řekl, že Moskva zdaleka nekončí své nasazení, ale přidává stíhačky. Západní spojenci vyjádřili podobný nesouhlas s ruskými obviněními.
americký úředník Rusko bylo přímo obviněno ze lžiTvrdí, že existují nové důkazy, že se připravovala na válku.
Mluvčí Kremlu Dmitrij S. Peskov ve čtvrtek k obviněním řekl, že Rusko stále stahuje své síly, ale že to bude trvat dlouho a že se nezúčastní diskuse „o tom, jak přesunout naše síly v regionu z naší země“.
„Tento proces vyžaduje čas. Je jasné, že vojenská skupina se formovala mnoho týdnů, aby se zúčastnila cvičení, a není možné tyto síly stáhnout během jednoho dne. „Nelze je zvednout do vzduchu a odletět.“
S ohledem na naléhavost okamžiku se lídři 27 členských států Evropské unie měli sejít ve čtvrtek v Bruselu na mimořádném summitu, aby projednali krizi.
Samostatně ministr obrany Lloyd J. Austin III s šéfem NATO Jensem Stoltenbergem v Bruselu diskutovali o úsilí spojenců čelit Rusku. Stoltenberg v návaznosti na další západní představitele řekl, že také nevidí nic, co by podpořilo ruský požadavek na stažení.
„To, co vidíme, je, že se ruské síly přesouvají do svých pozic,“ řekl ve středu Stoltenberg.
Vzhledem k tomu, že Západ obvinil Moskvu ze lži, se zdálo nesmírně obtížné znovu rozeznat obrysy jakéhokoli diplomatického řešení krize.
A i když se Rusko rozhodne neposílat tanky valící se přes hranice, masivní šíření – spolu s údajnými kybernetickými útoky a ekonomickým tlakem – poškozuje Ukrajinu.
„Máme pocit, jako bychom sledovali, jak se nám před očima dějí pomalu se pohybující vlakové neštěstí,“ řekl Ben Hodges, bývalý velitel americké armády v Evropě, napsal na twitter. „Ruské pozemní a námořní síly, které jsou v současné době rozmístěny, jsou hadím uštknutím kolem Ukrajiny, dusí její ekonomiku a dále ohrožují její suverenitu.“
Ruský prezident Vladimir Putin použil hrozbu pro Ukrajinu jako vyjednávací argument a vznesl rozsáhlé požadavky, včetně stažení sil NATO z východoevropských zemí, které byly pod jhem bývalého Sovětského svazu. Spojené státy a jejich spojenci v NATO tvrdí, že se to nikdy nestane.
Rusko označilo krizi za to, že se točí kolem jeho základní bezpečnosti. Říká, že i vzdálená možnost vstupu Ukrajiny do NATO představuje existenční hrozbu.
Krize na Ukrajině však nezačala, když Rusko v prosinci tyto požadavky vzneslo – a vyvolaly je bezpečnostní obavy stejně jako geopolitika.
Bylo to koncem listopadu 2013, kdy Ukrajinci vyšli do ulic na pokojný protest poté, co se tehdejší prezident Viktor V. Janukovyč rozhodl nepodepsat dohodu, která by zemi těsněji integrovala s Evropskou unií.
Protesty byly brutálně potlačeny a při násilnostech, které následovaly, bylo 20. a 21. února zabito kolem 100 civilistů – zde označovaných jako „nebeské stovky“.
Krátce poté Rusko anektovalo ukrajinský Krym a podpořilo separatistické povstání ve východní oblasti Donbasu, které eskaluje dodnes.
„Student. Popkulturní ninja. Vášnivý expert na potraviny. Oddaný televizní geek. Twitteraholic.“
