Ruské ropné embargo: Lídři EU rozděleni

Brusel –

Lídři Evropské unie se v pondělí snažili souhlasit s ropným embargem vůči Rusku, když je ukrajinský prezident vyzval, aby odložili své neshody a podpořili dlouho očekávaný balíček sankcí zaměřených na zvýšení ekonomického tlaku na Moskvu, aby zastavila válku.

Evropská unie již uvalila pět kol sankcí na Rusko kvůli jeho válce. Zaměřila se na více než 1000 lidí, včetně ruského prezidenta Vladimira Putina a vysokých vládních úředníků, stejně jako loajálních oligarchů ke Kremlu, bankám, uhelnému sektoru a dalším.

Ale šestý balíček opatření, oznámený 4. května, byl zdržen obavami o dodávky ropy. Evropská unie získává asi 40 % svého zemního plynu a 25 % ropy z Ruska a rozpory přivádějí obchodní blok 27 do rozpaků a odhalují hranice jeho ambicí.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí prostřednictvím videoodkazu v desetiminutovém poselství oslovil vedoucí představitele EU a vyzval k ukončení „vnitřních argumentů, které jen tlačily Rusko k vyvíjení stále většího tlaku na celou Evropu“.

Řekl, že sankční balíček „musí být dohodnut a musí být účinný, včetně (na) ropě“, aby Moskva cítila „cenu toho, co dělá proti Ukrajině“ a zbytku Evropy. Teprve potom, řekl Zelenskyj, bude Rusko nuceno „zahájit hledání míru“.

Není to poprvé, co Evropská unie vyzvala k tomu, aby se zaměřila na lukrativní ruský energetický sektor a připravila Moskvu o miliardy dolarů každý den na platbách za dodávky.

Maďarsko ale vede skupinu zemí Evropské unie – spolu se Slovenskem, Českou republikou a Bulharskem – které jsou vysoce závislé na ruské ropě a nedokážou vypnout čerpadla. Maďarsko získává více než 60 % své ropy z Ruska a 85 % zemního plynu.

Maďarský premiér Viktor Orbán byl skálopevně přesvědčen o příjezdu na dvoudenní summit v Bruselu, kde český premiér Petr Viala řekl, že řešením by mohlo být odložení ropných sankcí vůči Rusku.

„Jsme připraveni zbavit se své závislosti na ruských energetických zdrojích – ale nejsme schopni to udělat v krátkodobém horizontu,“ řekl Fiala.

Podle několika diplomatů se lídři pokusí do konce roku dosáhnout dohody o zákazu EU na ruskou ropu dováženou po moři, která pokryje více než dvě třetiny dovozu ropy do EU z Ruska.

Orbán uvedl, že by mohl nové sankce podpořit, pokud bude zaručena bezpečnost dodávek ropy do Maďarska. Maďarsko a Slovensko jsou závislé na ruské ropě, která prochází ropovodem Družba ze sovětské éry.

Problémem zasažení ruské námořní ropy je, že země jako Belgie, Německo a Nizozemsko – nejvíce závislé na tomto formátu – budou trpět vyššími cenami ropy, což naruší hospodářskou soutěž, protože Maďarsko bude stále kupovat levnější ruskou ropu.

Lotyšský premiér Krisjanis Karenz vyzval své protějšky v EU, aby překonali své neshody ohledně ropy, a řekl, že členské státy se „trochu zapletou do všech detailů a zapomínáme na celkový obraz“.

„Jsou to jen peníze,“ řekl, „a Ukrajinci zaplatí životem.“ „Jen když bude Rusko poraženo, můžeme se v Evropě cítit bezpečně.“

Německý kancléř Olaf Schulz byl opatrně optimistický. „Všechno, co slyším, zní, jako by konsenzus mohl a dříve nebo později nastane,“ řekl novinářům.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na summitu vyloučila průlom a řekla: „Moje očekávání jsou nízká, že bude vyřešen během příštích 48 hodin.“

V případě schválení by nový sankční balíček zahrnoval také zmrazení majetku a zákaz cestování pro jednotlivce. Největší ruská banka, Sberbank, bude vyloučena ze SWIFT, hlavního globálního systému pro převody peněz. Třem velkým ruským státním vysílatelům bude rovněž zakázáno distribuovat svůj obsah v Evropské unii.

Dvoudenní summit se také zaměří na pokračující finanční podporu Evropské unie Ukrajině – možná schválení tranše pomoci ve výši 9 miliard eur (9,7 miliardy dolarů) – a na vojenskou pomoc a vyšetřování válečných zločinů.

Otázka potravinové bezpečnosti bude na stole v úterý, protože lídři jsou připraveni povzbudit své vlády, aby urychlily práci na „koridorech solidarity“, které by Ukrajině pomohly vyvážet obilí a další produkty.

Někteří demonstranti se v pondělí před summitem shromáždili před budovami EU a drželi transparenty jako „Ne ruské ropě a plynu“.

——

Karel Janíček do tohoto příběhu přispěl z Prahy.