Protože je to základ veškerého života na Zemi, objev uhlíku na jiných planetách vědce vždy vzruší – a vozítko Curiosity funguje. Mars Našel neobvyklou směs chemického prvku, který by hypoteticky mohl naznačovat přítomnost mimozemského života.
To není v žádném případě jistota, ale je to možnost. Je to jeden ze tří různých scénářů, o kterých se odborníci domnívají, že by mohly produkovat uhlík v sedimentech v Severní Americe bouřková díra, shromážděné po dobu devíti let od srpna 2012 do července 2021.
Curiosity zahřálo celkem 24 vzorků prášku, aby se oddělily jednotlivé chemikálie, což odhalilo širokou variaci, pokud jde o směs izotopů uhlíku-12 a uhlíku-13: stabilní izotopy uhlíku, které mohou odhalit, jak se uhlíkový cyklus měnil v průběhu času.
Část marťanské krajiny, kde byly odebrány vzorky. (NASA/Caltech-JPL/MSSS)
Tyto rozdíly jsou obzvláště pozoruhodné – některé vzorky jsou obohaceny uhlíkem-13, jiné jsou extrémně ochuzené – je to, že poukazují na nekonvenční procesy odlišné od těch, které vytváří uhlíkový cyklus v moderním věku Země.
„Množství uhlíku 12 a uhlíku 13 v naší sluneční soustavě jsou množství, která byla přítomna při vzniku sluneční soustavy,“ Geolog Christopher House říká: z Penn State University.
„Oba jsou přítomny ve všem, ale protože uhlík 12 reaguje rychleji než uhlík 13, pohled na relativní množství obou ve vzorcích může odhalit uhlíkový cyklus.“
Jedním z vysvětlení uhlíkových signatur je přítomnost obřího molekulárního oblaku prachu. Sluneční soustava prochází jednou z nich každých několik set milionů let a chladivý efekt, který vytváří, zanechává za sebou usazeniny uhlíku. Tým tvrdí, že je to rozumný scénář, ale vyžaduje další vyšetřování.
Místo toho přeměna oxidu uhličitého2 U organických sloučenin (jako je formaldehyd) prostřednictvím abiotických (nebiologických) procesů by se dalo vysvětlit, co Curiosity zjistila – v tomto případě může být hnacím motorem ultrafialové světlo. Je to něco, co vědci mají měl být dříve, ale opět je zapotřebí více studií, aby se potvrdilo, zda se to skutečně děje.
To zbývá třetí vysvětlení, a to, že ultrafialové světlo nebo mikroby kdysi přeměnily metan z biologických procesů – že se díváme na uhlík ze života. Stejně jako u dalších dvou možností budeme potřebovat více okolních důkazů, abychom to věděli jistě, ale v praxi existují určité podobnosti.
„Vzorky vysoce ochuzené o uhlík 13 jsou poněkud podobné vzorkům z Austrálie odebraným ze sedimentů, které byly staré 2,7 miliardy let,“ říká domov.
„Tyto vzorky byly výsledkem biologické aktivity, když byl metan spotřebován starověkými mikrobiálními rohožemi, ale nemůžeme to nutně říci o Marsu, protože je to planeta, která mohla vzniknout z jiných materiálů a procesů než Země.“
Mise Curiosity samozřejmě pokračuje. Budoucí objev zbytků mikrobiálních rohoží, velkých metanových oblaků nebo stop dávno ztracených ledovců pomůže vědcům zjistit, které z těchto tří vysvětlení je nejpravděpodobnější.
V tuto chvíli toho o Marsu a jeho historii nevíme dost, abychom mohli vyvodit nějaké závěry o tom, jak tyto uhlíkové stopy vznikly. Další kopání je naplánováno na místě, kde bylo mnoho z těchto vzorků odebráno během měsíce.
Curiosity se nedávno připojila k roveru Perseverance, který plánuje vrátit marťanské kameny na Zemi, spíše než je zkoušet na místě. Očekáváme, že tito dva robotičtí průzkumníci v příštích letech odhalí více.
„Všechny tři možnosti ukazují na neobvyklý uhlíkový cyklus, který se nepodobá ničemu na dnešní Zemi,“ říká domov. „Potřebujeme ale více údajů, abychom věděli, která interpretace je správná.
„Jsme opatrní v našem výkladu, což je nejlepší postup při studiu jiného světa.“
Vyhledávání bylo zveřejněno v PNAS.
Přátelský webový obhájce. Odborník na popkulturu. Bacon ninja. Tvrdý twitterový učenec.
