Rok po pádu Mariupolu vzpomíná přeživší z Azovstalu na svou kapitulaci s bolestí a smyslem pro smysl

Rok po pádu Mariupolu vzpomíná přeživší z Azovstalu na svou kapitulaci s bolestí a smyslem pro smysl

KYJEV, Ukrajina (AP) – Mychajlo Veršinin byl stínem drsného policisty z Mariupolu, kterým byl, když se o čtyři měsíce později objevil v ruském zajetí.

Mezi stovkami těch, kteří se vzdali, byl i velitel policejní hlídky v Mariupolu z ruské blokády ocelárny Azovstal na příkaz ukrajinského prezidenta o rok dříve a byl na pokraji smrti v den, kdy došlo k výměně ruských válečných zajatců.

Sám zažil den, kdy padlo poslední náměstí obleženého města a nyní na to vzpomíná s hlubokým smutkem, ale s pocitem smysluplnosti pro budoucnost Ukrajiny.

Nálety neúprosně pokračovaly celé týdny, ale obloha se uklidnila, když ruští a ukrajinští důstojníci vyjednali podmínky kapitulace. Veršinin řekl, že se to v té době zdálo jedinou šancí pro muže i ženy, kteří s ním byli v podzemí – i pro Mariupol.

Nedávný stánek Azovstalu se také stal místem setkání mnoha zemí, které váhají s podporou Ukrajiny.

„Počínaje Mariupolem se svět začíná probouzet, aby pochopil, co se děje,“ řekl. Dobře jsme věděli, že jsme se uzamkli před ruskými silami. Byli jsme jako kost v krku Ruska.

Skupina doufala v posily, které nikdy nepřišly, a pak to nakonec vzdala.

Rusko však nedokázalo dodržet své sliby, že bude zacházet s válečnými zajatci podle pravidel Ženevské konvence. Mučení, hlad a nemoci Skupina honila. Více než 700 zůstává v zajetí: Vybojovat jejich propuštění bylo prioritou pro ukrajinskou vládu a pro Veršinina, který byl loni na podzim ve skupině vyměněné za ruské válečné zajatce.

Muži a ženy, kteří bojovali až do konce v Azovstalu, jsou hrdinové a mučedníci po celé Ukrajině, jejich tváře na obrovských plakátech a transparentech.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tehdy dal jasně najevo kapitulaci, protože „Ukrajina potřebuje ukrajinské hrdiny, aby byla naživu. Je to naše zásada.“

READ  Teen s americkými vazbami opět na útěku z Číny se svou snoubenkou

Ale Veršinin řekl, že špatné zacházení bylo rutinní, když se jejich ruští věznitelé snažili poštvat muže proti sobě a vyhladovět je, aby se podřídili..

„Nyní mohu říci toto: kdybychom věděli, co nás ve vězení čeká, mnoho lidí by nechodilo a nevzdávalo se.“

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *