Téměř dvě třetiny Čechů se hlásí k politické pravici a téměř čtvrtina Čechů k levici. Nedávný průzkum veřejného mínění, který provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) Včera to vyšlo.
Asi 28 % účastníků prohlásilo, že patří k tomu, co považují za střed, a méně než 10 % se nedokázalo zařadit. Podíl levicově smýšlejících lidí začal loni stoupat, naopak klesal podíl pravicově smýšlejících.
„Od roku 2013 do roku 2020 podíl levicového zastoupení neustále klesal z historického maxima více než dvou pětin voličů na historické minimum necelou čtvrtinu, kde se pak stabilizoval a začal stoupat. mírně v loňském roce,“ uvádí zpráva CVVM. „Naopak zastoupení pravice v posledním desetiletí občas roste, ale současný průzkum ukazuje určitý pokles.“
V aktuálním průzkumu klesl podíl těch, kteří říkají, že jsou napravo nebo napravo, pod 40 %, což je podle autorů teprve podruhé od konce roku 2021. V letech 2016 a 2017 a opět v průběhu V roce 2019 se zvýšil podíl ve středu na úkor klesajícího podílu vlevo, ale v posledních třech letech se tento trend vrátil opačným směrem.
Voliči KSČM se spíše hlásí na levé straně politického spektra s mírnou převahou levicové orientace nad pravicovou i u voličů ANO. Voliči Svobody a přímé demokracie (SPD) jsou zhruba rovnoměrně zastoupeni na levé a pravé straně politického spektra, s relativně vysokým zastoupením ve středu.
Silně pravicovou orientaci mají zejména příznivci koalice Spolo. Mírný posun doprava je i mezi těmi, kdo volí starosty, nezávislé (STAN) nebo piráty.
Viz také
Nízkopříjmoví a starší voliči se přiklánějí doleva, zatímco voliči nalevo od středu představují větší podíl těch s odborným vzděláním a lidí se středoškolským vzděláním, ale bez maturity. Co se týče pohlaví, sebeidentifikace na krajní pravici byla výrazně častější u mužů. Průzkum zjistil, že „ženy byly častěji hodnoceny uprostřed škály a měly vyšší procento neprůkazných odpovědí“.
Průzkum probíhal od 15. března do 2. června a zúčastnilo se ho 951 lidí starších 15 let.
