Projednávané změny nového českého stavebního zákona

V červenci loňského roku byl přijat Nový stavební zákon č. 283/2021 Sb. vstoupila v platnost. Jde o výsledek reformy zákona o veřejných budovách, na které se pracuje již několik let. Není ale jisté, že by na něj stavbaři navázali v současné podobě.

V současné době se v dolní komoře Parlamentu ČR projednává novela stavebního zákona. Jeho cílem je oddálit jeho vstup v platnost, který byl naplánován na 1. července 2023. Nejde o zásadní změnu zákona, ale o odklad znovuotevření politické a odborné debaty o významu výsledku reformy. Novela byla přijata zákonem č. 195/2022 s účinností od 1. července 2022.

Jaké jsou hlavní body diskuse?

V úvodu jsou konkrétně dvě témata:

• Nahrazení systému státního stavebního řízení jinou strukturou na principu smíšeného modelu; A
• Zrušení sloučení příslušných orgánů ve stavebních úřadech.

Úvahy o koncepci státního stavebního řízení naklánějí misky vah směrem k ponechání stavebních úřadů na úrovni obcí a vytvoření pouze druhostupňové státní správy.

Podstatou zákona č. 195/2022 je zavedení přechodného období od 1. července 2023 do 30. června 2024, podle kterého dojde k odložení účinnosti velké části Nového stavebního zákona. Poslanci projednávají novelu, která by částečně oddálila nabytí účinnosti stavebního zákona, neboť nabudou účinnosti ustanovení o dodržování staveb republikového významu a vyhrazených zařízení. Otázkou je, zda by nebylo vhodnější odložit nabytí účinnosti stavebního zákona jako celku. Pokud návrh zákona o odkladu účinnosti o rok projde schvalovacím procesem, nebudou od 1. července 2023 zřízeny krajské stavební úřady a bude zřízen pouze Specializovaný a odvolací stavební úřad k rozhodování o vyhrazeném stavby uvedené v příloze č. 3 Nového stavebního zákona. Ministerstvo pro místní rozvoj přebírá úkoly vyššího stavebního úřadu ve vztahu ke zřízenému Specializovanému a Odvolacímu stavebnímu úřadu.

Tento dvoukolejný systém bude mít své nevýhody

Kritická je zejména právní nejistota ohledně použitelných postupů stavebního úřadu jak pro pracovníky úřadu, tak pro stavebníky. Novela zavádí odlišný systém staveb tím, že je podřizuje jiným právním předpisům. S přidělenými stavbami bude naloženo podle nových ustanovení stavebního zákona. Na ostatní stavby se však tato ustanovení nevztahují a současný stavební zákon č. 183/2006 Sb. bude platit. Soulad s územně plánovacími podklady nebude posuzovat úřad územního plánování, ale specializovaný stavební úřad a odvolací úřad v rámci schvalovacího řízení projektu.

Podle nového stavebního zákona budou nesrovnalosti řešeny i u zabraných staveb a budou existovat zvláštní ustanovení pro soudní přezkum s měsíční lhůtou pro podání žaloby a pro posouzení přednostně žaloby, pokud jí bude vyhověno. odkladný účinek. Zcela chybí soulad s příslušnou legislativou. Novela zákona č. 284/2021 novelizovala více než 50 soukromých zákonů a uvedla je do souladu s novým stavebním zákonem. Směřuje spíše k integraci příslušných orgánů do rozhodování stavebních úřadů než k duálnímu systému a vydávání různých forem správních úkonů v různých procesech. V případě rozhodování o vyhrazených stavbách by měl být dotčený orgán přímo zapojen do rozhodování v rámci integrace. U ostatních staveb budou vydávány samostatné správní akty, většinou závazná stanoviska, která nepřispívají k důvodnosti žaloby. Časový rozdíl v účinnosti nového stavebního úřadu bude mít praktické dopady, zejména s ohledem na personální přesuny mezi úřady a organizaci spisů převáděných na nově zřízený úřad.

Převažují výhody nad komplikacemi?

Úspěšná implementace Nového stavebního zákona závisí na realizaci zákonem požadovaných skutečností, mezi něž patří kromě vzniku nových institucí také vydávání prováděcích vyhlášek, vytváření technických podmínek a prostředí pro digitalizaci operace. a poskytování personálu. Některé z těchto procesů jsou již ve fázi přípravy. Poněkud frustrující pro tyto snahy může být jasný náznak vlády, že nový stavební zákon ve své současné podobě nemá spatřit světlo světa ve stavebnictví. Ne všechny komplikace se očekávají a je otázkou, zda je očekávané přínosy převáží.

Byly opuštěny dva hlavní principy – vytvoření centrálního systému řízení výstavby a integrovaného rozhodování. To neguje jeden z hlavních cílů schválené reformy, kterým je oddělení stavebních úřadů od obecních samospráv. O výhodách a nevýhodách toho se v minulosti hodně diskutovalo. Integrace úřadů měla omezit jednání s úřady a nutnost získat potřebná razítka na projektové dokumenty. Podle vládního prohlášení se uvažuje o jeho nahrazení procesní integrací. To bude zahrnovat rozhodování úředníků, kteří jinak zajišťují výkon činnosti příslušného úřadu. Konkrétní podmínky nejsou známy.

Posunutí účinnosti o jeden rok nemusí stačit k přijetí nové kvalitní koncepce obecného stavebního zákona. Navrhovaná úprava se zabývá pouze oddálením účinnosti. Stavebníci si proto budou muset počkat, až bude k dispozici nový objektivní návrh stavebního zákona, kdy bude jasné, kam bude obecný stavební zákon směřovat.