Posun k čisté nule je čas, kdy Evropa zazáří

Posun k čisté nule je čas, kdy Evropa zazáří

Poté, co Evropská unie a vlády klíčových členských států udělaly tolik pro povýšení globální klimatické debaty na nejvyšší úrovně diplomacie, budou brzy čelit zásadnímu paradoxu. Světový hlavní hybatel a tvůrce standardů v oblasti změny klimatu míří do roku plných modřin a vleklého politického boje o uskutečnění svých klimatických ambicí.

Dne 14. července Evropská komise s velkou pompou odhalila jednu z nejvýznamnějších reakcí klimatické politiky od podpisu Pařížské dohody v roce 2015. Plán Komise „Fit for 55“ představuje odvážný plán na snížení emisí skleníkových plynů o 55 procent do roku 2030 je na cestě k dosažení čistých nulových emisí do roku 2050. Díky specifickému souboru politických návrhů přizpůsobených různým geografickým oblastem, sociálním systémům, energetickým mixům a úrovním bohatství je plán skutečně působivý a jasně ukazuje, jak evropská zelená Dohoda bude fungovat v praxi.

Na rozdíl od svého amerického protějšku nebyla Evropská zelená dohoda produktem lidového aktivismu. Přestože jde o reakci na požadavky voličské podpory v nedávných evropských volbách, jde o iniciativu, která má kořeny v exekutivě Evropské unie. Ke cti je, že komise dokázala mobilizovat potřebné technokratické a legislativní expertizy rychleji než kterákoli jiná instituce na světě. Protože Zelená dohoda EU bude určovat hospodářskou politiku na největším jednotném světovém trhu, má potenciál stanovit nové standardy globálně a utvářet profil budoucí čisté nulové ekonomiky.

Evropská unie tento druh měkké síly uplatňovala již léta v oblasti emisí vozidel, účinnosti přístrojů a mnoha dalších kritických oblastech. Vzhledem k tomu, že se Zelená dohoda nadále krystalizuje, mohl by se „Bruselský efekt“ přiměřeně rozšířit na další technické problémy, jako jsou normy pro elektrická vozidla, čímž by se urychlil světový odklon od spalovacích motorů, což se shoduje s cílem Evropy v roce 2035 postupně ukončit neelektrický vůz.

Balíček Fit for 55 je hmatatelný a již financovaný, alespoň v jeho raných fázích. Spolu s cílem Evropské unie dosáhnout do roku 2030 40procentního podílu obnovitelných zdrojů v energetickém mixu vysílají emisní cíle plánu jasný signál ostatním vyspělým ekonomikám: musí také myslet více a zvyšovat své ambice.

Evropská unie je také světovým lídrem v oblasti udržitelného financování. Jeho klasifikace udržitelných činností poskytne naléhavě potřebnou jasnou představu o tom, co se považuje za „zelenou“ investici. Díky kodifikaci nových standardů bude mít rating EU pravděpodobně globální dopad na kapitálové trhy.

Evropští diplomaté jsou již dlouho zběhlí v povzbuzování dalších velkých mocností, aby zvýšily své klimatické ambice. V tomto smyslu bude provádění zelené dohody pro Evropu velkou zkouškou. Vzhledem k tomu, že čínsko-americké napětí dosahuje historického maxima, se teprve uvidí, jakou přesně roli bude Evropa hrát v další fázi klimatické diplomacie. Hodně bude záležet na tom, zda dokáže shromáždit jeden integrovaný evropský hlas, spíše než se negativně spoléhat na stávající bilaterální a obchodní vztahy mezi členskými státy. Aby Evropa využila svou váhu na světové scéně, musí jednat jako jeden blok. Ale je to možné?

Během prvních šesti měsíců roku 2022 se Francie ujme předsednictví Evropské rady (v souvislosti s jejími prezidentskými a parlamentními volbami v dubnu a červnu). Jeho úspěch bude vyžadovat jemný dotek, aby vyvážil různé zájmy a přizpůsobil se odchodu odcházející německé kancléřky Angely Merkelové z evropské politiky. Jednou z nejdůležitějších povinností Francie je bránit balíček Fit for 55 doma i mezi členskými státy. Aby se „zelená dohoda dostala domů“, musí pomoci přenést cíle Komise do široké škály domácích politických kontextů.

Emisní cíle bloku vysílají jasný signál ostatním vyspělým ekonomikám: musí také myslet více a zvýšit své ambice

Lawrence Tubiana

Zvládnout tyto politické výzvy nebude snadné. Evropští lídři by si však měli pamatovat jednoduchý návrh: Zelená dohoda je výzvou k přehodnocení společenské smlouvy. Spíše než aby byla vnucována jako univerzální politika, měla by být Zelená dohoda prezentována jako dohoda mezi samotnými občany. Protože obhajuje legislativu, představuje příležitost k otevřené diskusi o kritických otázkách sociální spravedlnosti a spravedlnosti. Mezitím příliv podpory pro opatření v oblasti klimatu nadále stoupá. Je jasné, že nedávný průzkum veřejného mínění ve Francii ukázal, že téměř devět z 10 pravicových voličů věřilo, že životní prostředí je záležitostí napříč politickými stranami, čímž se přidala řada podobných zjištění na celém kontinentu.

Jedním z modelů ke zvážení je klimatická dohoda francouzských občanů, která byla zorganizována v reakci na protesty „žlutých vest“ (žlutých vest) v roce 2018. Zatímco závazek francouzské vlády k návrhům dohody byl smíšený, průzkumy veřejného mínění ukazují, že podporuje většina země. V tomto výsledku vidíme zjevné institucionální překážky, které je třeba překonat, ale také nevyužitý potenciál. Další podobně smýšlející snahy, včetně v Irsku, Skotsku a mimo ně, stejně jako nadcházející globální iniciativa, jsou dalšími známkami impulsu pro demokratické inovace.

A jak ukázala evropská energetická krize, obavy z cen uhlíku jsou již nyní velké, i když k problému přispívají jen okrajově. Fit for 55 bude tyto problémy znovu a znovu upozorňovat. Tvůrci politik budou čelit obtížným otázkám a kompromisům, protože vyšší ceny uhlíku se rozšíří do odvětví, která přímo ovlivňují peněženky občanů, jako je doprava a vytápění. Spojte tyto výzvy s úkolem rekvalifikace celých sektorů evropské pracovní síly, zejména v ekonomikách náročnějších na fosilní paliva, a již lze vidět obrysy politických bojů, které v Evropě čekají.

Jádrem problému je diskuse o půjčkách a dluhu. Správa společného a suverénního dluhu členských států zůstane jednou z nejdůležitějších – a nejobtížnějších – politických otázek na evropské agendě. Jak se části pandemie začnou v Evropě rozdělovat, bude vyvíjen tlak na návrat k předchozím fiskálním pravidlům, která omezují poměr dluhu členských států k HDP. Bojové linie již byly nakresleny. Zatímco země jako Francie, Itálie a Španělsko upřednostňují uvolnění pravidel, „spořivý“ blok – vedený Rakouskem a podporovaný Nizozemskem, Českou republikou a Švédskem – je rozhodně proti takovým revizím.

V každém případě by pokračující hospodářský růst v Evropě měl vypadat velmi odlišně od toho, co si představují dnešní modely. Model net-nula vyvolává několik důležitých otázek. Jak bude vypadat nová cesta růstu? Měla by soukromá spotřeba klesnout? Hrají investice, zejména veřejné investice, větší roli? Pokud ano, odkud tyto zdroje pocházejí?

Je zřejmé, že evropské vlády budou muset sladit investiční program schopný realizovat Zelenou dohodu s životaschopným schématem na posílení deficitu. To znamená, že od příštího roku budeme muset přehodnotit význam půjček a dluhů.

Na vrcholu krize COVID-19 členské státy EU projevily skutečnou vzájemnou solidaritu ve svém závazku zvýšit veřejné výdaje, z nichž velká část byla financována vzájemným dluhem. Fond obnovy byl historickým úspěchem. Nadcházející politická soutěž ale Evropu prověří ještě více – houfně.

Existuje jasný důvod vyloučit z výpočtu dluhu k HDP investice do klimatu a přehodnotit krátkodobá fiskální pravidla, když je skutečnou prioritou zachování planety pro budoucí generace. Přesun na čistou nulu představuje mimořádnou výzvu. Ale je to také chvíle, kdy Evropa zazáří. Pojďme toho využít na maximum.

• Laurence Tubiana, bývalý francouzský velvyslanec při Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu, je generální ředitel Evropské nadace pro klima a profesor na Institutu politických věd v Paříži.

Upozornění: Názory vyjádřené autory v této sekci jsou jejich vlastní a nemusí nutně odrážet názory Arab News