BRUSEL – Finská vlajka byla vztyčena v úterý odpoledne v sídle NATO, což je hluboce symbolický okamžik označující oficiální přivítání skandinávské země ve skupině a posun v mocenském kalkulu, protože Západ upevňuje svou loajalitu v reakci na válku na Ukrajině.
Finský prezident Sauli Niinisto se zúčastnil ceremonie k 74. výročí založení Severoatlantické aliance, což znamená strategickou porážku ruského prezidenta Vladimira Putina, který si za cíl svého vedení stanovil zabránit expanzi NATO.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg řekl, že Finsko je nyní „plnoprávným členem a my v Moskvě odstraňujeme prostor pro nesprávné kalkulace ohledně ochoty NATO chránit Finsko, což činí Finsko bezpečnější, silnější a bezpečnější nás všechny“.
„Je to skvělý den pro Finsko,“ řekl pan Niinisto. Dodal, že historie má mnoho důležitých momentů, ale „toto je pro nás a naše partnery ten nejhistoričtější den“. Řekl, že Rusko se snažilo omezit svobodu volby Finska a „pokusilo se kolem něj vytvořit prostor“. „Nejsme doména.“
S otevřením členství Finska prostřednictvím hlasování Turecka minulý týden o ratifikaci jeho přistoupení se hranice NATO s Ruskem zdvojnásobily a aliance získala přístup k mocné armádě s hlubokou historií konfrontace se svým větším sousedem.
V prohlášení ministr zahraničí Anthony J. Blinken nového člena přivítal slovy: „Finsko je v rámci aliance silnější a bezpečnější a aliance je silnější a bezpečnější s Finskem jako svým spojencem.“
Po ruské invazi na Ukrajinu počátkem loňského roku pan Niinisto rychle rozhodl, že nejlepší ochranou pro Finsko je vzdát se vojenské neangažovanosti a požádat o vstup do NATO.
Ceremoniál se uskutečnil v úterý, kdy se ministři zahraničí aliance sešli v Bruselu na dvoudenním jednání. Finského ministra zahraničí Pekka Haavisto se schůzky – prvního Finska jako řádného člena – zúčastní, ačkoli mnoho podrobností o tom, jak se jeho země, která sdílí 830 mil hranici s Ruskem, začlení do aliance, musí být ještě vypracováno.
Nová finská vláda, o které se po nedělních volbách teprve musí jednat, se bude muset rozhodnout, zda Finsko přijme na své území například zahraniční vojáky, nebo dokonce spojenecké jaderné zbraně.
Pravidlo pana Niinista bylo dojemné pro zdráhavější Švédsko, které také požádalo o přistoupení. Švédsko se mělo připojit k Finsku „ruku v ruce“, ale to zůstalo nezměněno, protože Turecko stále protestuje proti členství Švédska a Maďarsko zdržuje ratifikaci.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který je znovu zvolen 14. května, nadále vyjadřuje zděšení nad hloubkou švédského odhodlání bojovat proti terorismu – zejména těm, které Erdogan považuje za teroristy, včetně některých Kurdů a dalších. Předpokládá se, že podporoval pokus o převrat proti němu v roce 2016. Maďarsko rovněž odmítlo vstup do Švédska.
Schůzky tohoto týdne v Bruselu se však zúčastní švédský ministr zahraničí Tobias Billström.
Stoltenberg a Niinisto na ceremoniálu v úterý řekli, že budou nadále naléhat na Turecko a Maďarsko, aby co nejdříve ratifikovaly členství Švédska. Pan Blinken je vyzval, aby „bezodkladně ratifikovali švédské přístupové protokoly, abychom mohli Švédsko přivítat v alianci co nejdříve“.
Summit se zaměří na Ukrajinu a na to, jak urychlit přechod země na vojenskou techniku a munici v souladu s NATO. Přítomen bude i ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.
Aliance svolá Výbor NATO-Ukrajina, formálnější setkání, kterému Maďarsko dříve bránilo. To by diskutovalo o tom, jak pomoci Ukrajině zahájit protiofenzívu proti ruským silám, která by měla začít koncem jara nebo začátkem léta, a jak v budoucnu zintenzivnit partnerství Ukrajiny s NATO, řekl Stoltenberg.
To zahrnuje nejen zvážení okamžité potřeby obrany Ukrajiny proti ruským silám, ale také to, jak pomoci Kyjevu modernizovat jeho armádu a sladit ji se standardy a principy NATO.
4. dubna 2023
:
Dřívější verze tohoto článku chybně uvedla rok pokusu o převrat v Turecku. Psal se rok 2016, ne 2015.
Jak řešíme opravy?
„Student. Popkulturní ninja. Vášnivý expert na potraviny. Oddaný televizní geek. Twitteraholic.“
