konec éry; Co pak?
Bez dominantního zakladatele a finančního podporovatele však budoucnost premiérovy populistické strany ANO málokdo předvídá. Někteří poukazují na to, že nejde pouze o Papisův politický nástroj či mocenský kartel s prezidentem stojícím na nohou, ale ve skutečnosti se jedná o významný historický milník s údajným Zemanovým odchodem z politického života země.
Politolog Jerry Behe navrhuje: „Jsme svědky konce éry Zeman-Babys, a tím říkám konec postkomunistické éry, protože tato starší, konzervativní skupina je jejich voliči.“
Bez ohledu na to, jak moc si liberální establishment přál, aby byl Václav Havel středem zájmu, byl to Zeman a jeho bývalý rival, konspirátor a kolega bývalý premiér a prezident Václav Klaus, kdo dominoval české politice v desetiletích po sametové revoluci.
Jak moc, kterou nashromáždili jako prostředníci v řadách oligarchie, mizí, neliberální populismus jim poskytl příležitost znovu získat svůj význam a vliv na úkor země.
Je to dědictví, na které pravděpodobně nebudeme rádi vzpomínat. Pokud jsou ale Češi nyní na konci jedné éry, nabízí se otázka: co bude dál?
Nastupující vláda Demokratického bloku se zavázala posílit právní stát. Říkají také, že budou hájit Havlovu linii v zahraniční politice, zdůrazňovat lidská práva a členství v NATO a EU a vyvracet Zeemanovy a Klaus akceptované snahy o otočení země na východ.
Alianci však bude dominovat i konzervativní ekonomický přístup. Již uvedla, že bude usilovat o snížení rozpočtového deficitu, a to navzdory čtvrté vlně pandemie a pokračujícím vedlejším účinkům předchozích vln, které ochromily ekonomiku.
To nevěstí nic dobrého pro nejchudší země, z nichž mnohé se v posledních letech nechaly zlákat neliberálními a krajně pravicovými populisty, kteří vychvalují štědré vládní výdaje a výhody a říkají jim, že za jejich problémy může imigrace a ekologické snahy.
Kromě ANO se mnohým z těchto stran nepodařilo v říjnových volbách překročit pětiprocentní hranici pro vstup do parlamentu. To ponechává asi jeden milion těchto voličů nezastoupených v příštím parlamentu.
Analytici varují, že příští vláda si musí dát pozor, aby neignorovala jejich potřeby ze strachu z rozpoutání děsivých politických sil.
Útěk z postkomunistického myšlení bude trvat jednu nebo dvě generace. Aby lidé začali myslet na budoucnost místo přítomnosti. Do té doby zůstane podpora problémů, jako je životní prostředí, omezená,“ předpovídá Ebel.
„Pokud ale nová vláda nebude sloužit potřebám těchto obejitých voličů, mohli bychom rychle vidět nového Papa – nebo někoho mnohem horšího,“ varuje.
Přátelský webový obhájce. Odborník na popkulturu. Bacon ninja. Tvrdý twitterový učenec.
