Tchajwanské ministerstvo obrany uvedlo, že Čína během 24 hodin vyslala k ostrovu více než 30 válečných letadel a skupinu námořních lodí.
Tchaj-pej (Tchaj-wan) – Čína vyslala na Tchaj-wan více než 30 válečných letadel a skupinu námořních lodí, oznámilo v sobotu ostrovní ministerstvo obrany.
Vojenský tlak následuje po oznámení, že se očekává, že se v hlavním městě Thajska setkají vysocí představitelé USA a Číny, aby se obě země snažily uklidnit napětí.
Čínská lidová osvobozenecká armáda vyslala kolem Tchaj-wanu mezi 6. hodinou ranní a sobotní 6. hodinou ranní 33 letadel, včetně stíhaček Su-30, a šest námořních lodí. Z těchto letadel 13 válečných letadel překročilo středovou linii Tchajwanského průlivu, neoficiální hranice považované za nárazníkovou zónu mezi ostrovem a pevninou. Tchaj-wan monitoroval situaci a v reakci na aktivity použil své vlastní síly.
Čína si nárokuje samosprávný Tchaj-wan za své území a v posledních letech vyjádřila svou nespokojenost s politickými aktivitami na Tchaj-wanu vysláním vojenských letadel a lodí. Tchaj-wan uvedl, že šest čínských balónů přeletělo nad ostrovem nebo vzdušným prostorem severně od něj, několik dní poté, co samosprávný ostrov zvolil Lai Ching-ti novým prezidentem. Laiova Demokratická pokroková strana vedla z velké části kampaň za sebeurčení, sociální spravedlnost a odmítání čínských hrozeb.
Americký poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan a čínský ministr zahraničí Wang Yi byli v Bangkoku na jednání, ačkoli nebylo jasné, kdy se schůzka uskuteční a zda se již uskutečnila.
Americký prezident Joe Biden a čínský prezident Si Ťin-pching se setkali na okraji listopadového summitu ve snaze napravit vztahy napjaté neshodami ohledně řady ekonomických a geopolitických otázek. Mluvčí Rady národní bezpečnosti USA Adrienne Watsonová uvedla, že plánované setkání v Bangkoku pokračuje v závazku Bidena a Si Ťin-pchinga „udržovat strategickou komunikaci a zodpovědně řídit vztah“.
Mluvčí ministerstva zahraničí Wang Wenbin v pátek řekl, že ministr zahraničí Wang během rozhovorů objasní postoj Číny k Tchaj-wanu a americko-čínským vztahům a projedná mezinárodní a regionální obavy.
Mezi bezprostřední mezinárodní obavy obou zemí patří napětí v Rudém moři, které obrátilo globální obchod vzhůru nohama tím, že donutilo mnoho lodních společností vyhýbat se Suezskému průplavu. Peking uvedl, že vyvíjí pozitivní úsilí, aby uklidnil situaci, kdy povstalci Houthi podporovaní Íránem vypálili rakety na mezinárodní lodě.
„Student. Popkulturní ninja. Vášnivý expert na potraviny. Oddaný televizní geek. Twitteraholic.“
