O odškodnění mohou žádat stovky českých žen, které byly v minulých desetiletích nelegálně sterilizovány

Aktivisté tvrdí, že odškodnění – finančně triviální částka, ekvivalentní pouze 12 000 eur – představuje morální vítězství obětí v tom, že uznává velkou nespravedlnost, kterou rasismus platí.

Elena Gorulova, Romka, která byla sterilizována v roce 1990 poté, co porodila svého druhého syna ve věku 21 let, označila přijetí zákona o odškodnění – po desetiletích lobbování – za největší vítězství v oblasti lidských práv od roku 1989.

„Ženy by byly odškodněny i za to, že pod tlakem sociálních pracovníků podepsaly souhlas s dočasnou antikoncepcí. Ženám řekly, že ještě mohou otěhotnět, a zároveň jim nabídly peníze na jídlo, popř. novou pračku.

„Ženy provedly operaci s důvěrou v lékaře, kteří jim řekli, že mohou mít další děti. Až později zjistily, že zákrok je nevratný. Tyto ženy by měly nárok na odškodnění, pokud by měly doklady o tom, že byly sterilizované.”

Elena Gorulova se této problematice oficiálně věnuje od roku 2005, kdy se musela připojit k neziskové skupině Vzájemné soužití, která požadovala od českého státu veřejnou omluvu a odškodnění. Ta se nakonec stala mluvčí skupiny a mimo jiné svědčila na zasedání Rady Evropy ve Štrasburku.

V mnoha případech, říká, byly romské ženy vyvíjeny nátlak, aby podepsaly souhlas během porodu nebo poté, co právě prodělaly císařský řez. Některým hrozilo krácení sociálních dávek nebo uložení starších dětí do státních institucí, pokud nepodepíší.

Od ledna mohou tyto oběti žádat o odškodnění u ministerstva zdravotnictví. Elena Gorulova říká, že až 300 až 500 žen může být úspěšných, přičemž poznamenává, že pro mnohé může být tento proces problematický.

U starých problémů to bude těžké. V některých nemocnicích se záznamy uchovávají a archivují 40 let, ale v jiných pouze 10 let. Mnozí budou mít potíže se sledováním svých záznamů a budou se bát, že nedostanou náhradu.

Komise bude záležitost facilitace individuálně prošetřovat. Zatím nevíme, jak bude komise fungovat a kdo v ní bude, zda zdravotníci nebo právníci. Ale ženy by měly dostat odškodnění, protože nechápaly, co se děje.“

V minulosti měly oběti nezákonných sterilizací jen málo možností domáhat se nápravy kvůli promlčecím lhůtám a obtížnosti podávání soukromých žalob.

Podle zprávy Evropského centra pro lidská práva v Římě byly k roku 2015 pouze tři úspěšné soudní případy týkající se českých žen, dva, které se dostaly k Evropskému soudu pro lidská práva předtím, než byly urovnány mimosoudně, a jeden, ve kterém bylo odškodnění přiznáno český soud. Tyto případy se týkají žen, které byly sterilizovány v letech 1997, 2001 a 2003.