V úterý 23. dubna 2024 uspořádalo Ministerstvo zahraničních věcí ve spolupráci s Právnickou fakultou Univerzity Karlovy a European Law Students Association akci pro studenty „75 let Rady Evropy: přínosy a výzvy“. o tom, co Rada Evropy nabízí svým 46 členským státům a 675 milionům Evropanů a jak organizace reagovala na ruskou agresi proti Ukrajině a jak se vypořádává se současnými výzvami, jako je dopad umělé inteligence na lidská práva a demokracii. Účastníci vyzdvihli komplexní odbornou práci Rady Evropy na podporu lidských práv, demokracie a právního státu Evropa je součástí širšího evropského projektu a podporuje také země, jejichž vyhlídky na vstup do Evropské unie jsou stále vzdálené.
Diskusi zahájil děkan právnické fakulty Radim Buhač a po něm náměstek ministra zahraničí Jean Marian. Čeští zástupci v orgánech Rady Evropy prezentovali své názory na aktuální témata v rámci této organizace. Česká soudkyně Evropského soudu pro lidská práva Kateřina Šimáková zdůraznila, že vznik Rady Evropy byl reakcí na tragické události, ke kterým došlo ve druhé světové válce.
Vstup do Rady Evropy znamenal pro Československo v roce 1991 (resp. pro Čechy v roce 1993) první krok k jeho návratu k demokratickým státům, které respektují právní stát. Vyzdvihl velvyslanec Petr Válek, stálý zástupce České republiky při Radě Evropy. To také sehrálo historickou roli v reakci na ruskou agresi proti Ukrajině, jak poznamenal náměstek ministra Jan Marian: „Rada Evropy okamžitě zareagovala na ruskou agresi proti Ukrajině a den po začátku útoku, 25. února 2022, byla pozastavena hlasovací práva Ruska v organizaci a o necelý měsíc později, 16. března 2022, Rusko byl zcela vyloučen z organizace.“ Následovaly další kroky, například vytvoření registru škod způsobených ruskou agresí, díky kterému mohli Ukrajinci, kteří utrpěli majetkové a jiné škody, přihlašovat své nároky.
Řečníci se zajímali o široké aktivity Rady Evropy i v dalších oblastech. Soudkyně Kateřina Šimaková představila svůj pohled na Evropský soud pro lidská práva, který dává lidem jedinečnou možnost postavit se před soud a dosáhnout spravedlnosti v případech, kdy to na národní úrovni není možné. Profesorka Helena Hofmanová se podělila o své poznatky v rámci Evropského výboru proti rasismu a nesnášenlivosti, specializovaného výboru pro boj proti rasismu, diskriminaci, xenofobii, antisemitismu a nesnášenlivosti v Evropě, jehož doporučení využívá i Evropský soud pro lidská práva a Evropská unie .
Velvyslanec Petr Válek se podělil o své zkušenosti z působení v rámci Rady Evropy, včetně vytvoření registru škod způsobených ruskou agresí proti Ukrajině, který prosazovali i Češi. Monica Hanisch seznámila studenty s nedávno vyjednanou Dohodou Rady Evropy o umělé inteligenci, lidských právech, demokracii a právním státu. Diváky zajímala budoucnost Rady Evropy, jak Rada Evropy komunikuje s veřejností a jak jsou rozsudky Evropského soudu pro lidská práva využívány v české soudní praxi. Moderátorka profesorka Veronika Bělková, místopředsedkyně Benátské komise, shrnula diskusi takto: „Potřebujeme Radu Evropy a Rada Evropy potřebuje nás.“
Akci doprovázela tematická výstava o historii Rady Evropy, kterou lze tento týden zhlédnout ve vstupní hale Právnické fakulty.
O největších výzvách, kterým Rada Evropy čelí, studenti diskutovali s náměstkem Marianem a českými zástupci působícími v organizaci
O největších výzvách, kterým Rada Evropy čelí, studenti diskutovali s náměstkem Marianem a českými zástupci působícími v organizaci
O největších výzvách, kterým Rada Evropy čelí, studenti diskutovali s náměstkem Marianem a českými zástupci působícími v organizaci
Nezávislý obhájce jídla. Celkový myslitel. Certifikovaný spisovatel. Televizní ninja. Profesionální tvůrce. Hip-friendly twitter feťák. Hrdý průzkumník. Bacon nadšenec.
