Mladí lidé ve věku od 10 do 19 let jsou cílovou skupinou pro plakátovou kampaň Projektu mapování českého nářečí, jejímž cílem je shromáždit velké množství a rozmanitost nahrávek z celé republiky. Marta Šimíšková z Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR, která za projektem stojí.
„Většinou to jsou dialektisté jako my, kdo chodí ven a dělá terénní práce. Byli bychom ale rádi, kdyby si mladí lidé zkusili zahrát na dialektologa tím, že by vyšli do terénu a popovídali si se svými prarodiči nebo jinými příbuznými a získali nahrávku konverzace.
Nahrávky přispějí k vytvoření prvního nářečního katalogu v České republice a zachovají tak staré formy řeči, i když časem zaniknou. Přivedení mladých lidí znamená, že lingvisté budou moci získat mnohem širší škálu materiálů, než ke kterým by jinak měli přístup. Vzhledem k tomu, že lingvistická práce v terénu vždy zahrnuje tazatele a respondenta, dává smysl, aby se mladí lidé ptali, říká Šimeshková.
„Mladí lidé mnohem lépe ovládají technologie a mobilní telefony než starší generace, takže se jim bude lépe pracovat s nahrávkami a navíc to bude příležitost zjistit, jak je čeština pestrá a rozmanitá. mezigenerační dialog se svými nejbližšími během adventu a Vánoc.“ Vánoce, aby si mohli popovídat o tom, jak v minulosti slavili Vánoce například jejich prarodiče.
Existuje ještě jeden důvod, proč mladí lidé jsou sběrateli dat a starší lidé jsou jejich zdroji. Mladší generace většinou nemluví dialektem tolik jako starší generace a Marta Šimíková říká, že z dlouhodobého hlediska k tomu přispívá mnoho faktorů.
„Vliv výchovy ve škole, kde se děti učí mluvit a psát spisovnou formu českého jazyka; Velký vliv médií a sociálních sítí, kde jsou tradiční dialekty slyšet málo nebo vůbec; Zvýšená migrace obyvatel ČR mezi kraji. Lidé se tedy mohou narodit na jednom místě, ale pak se přestěhují na jiné místo a mohou se začít cítit trapně za způsob, jakým mluví, takže přestanou používat svůj přízvuk.
Z tohoto důvodu jsou cílovým zdrojem pro tento výzkum především lidé starší 60 let, kteří jsou v současnosti hlavními uživateli tradičních regionálních českých nářečí. Ale ačkoli jsou preferováni starší řečníci, jsou vítány i nahrávky od lidí mladšího a středního věku.
Děti mohou přihlásit své prarodiče, příbuzné, sousedy nebo známé. Konverzace by měla trvat přibližně 30 minut a měla by být vedena přirozeným, každodenním hovorovým jazykem. Může být na jakékoli téma, ale pokud je pro účastníky obtížné vymýšlet nápady, organizátoři projektu přišli s několika užitečnými předběžnými otázkami, které lze získat pomocí QR kódu. Jediné, co je potřeba, je mobilní telefon, diktafon nebo jiné nahrávací zařízení a tiché prostředí pro nahrávání.
Jednotlivci, skupiny nebo celé školní třídy mohou podávat své přihlášky prostřednictvím online formuláře na webu projektu do 30. dubna 2024.
Nezávislý obhájce jídla. Celkový myslitel. Certifikovaný spisovatel. Televizní ninja. Profesionální tvůrce. Hip-friendly twitter feťák. Hrdý průzkumník. Bacon nadšenec.
