Mozeček je známý především pro regulaci pohybu. Vědci z Basilejské univerzity nyní zjistili, že mozeček hraje důležitou roli i při zapamatování emocionálních zážitků.
Pozitivní i negativní emoční zážitky jsou zvláště dobře uloženy v lidské paměti. Tento jev je důležitý pro naše přežití, protože si nebezpečné situace musíme pamatovat, abychom se jim v budoucnu vyhnuli. Předchozí studie ukázaly, že hlavní roli v tomto jevu hraje mozková struktura zvaná amygdala, která je důležitá při zpracování emocí. Emoce aktivují amygdalu, která zase usnadňuje ukládání informací v různých oblastech mozku.
Mozeček (latinsky znamená „malý mozek“) je část mozku v zadní části hlavy mezi velkým mozkem a mozkovým kmenem. Kromě jiných funkcí hraje mozeček důležitou roli v řízení motoriky, regulaci rovnováhy pro chůzi a stání a dalších komplexních motorických funkcích.
Současný výzkum se zabývá rolí mozečku při ukládání emocionálních zážitků. V rozsáhlé studii vědci ukázali 1418 účastníkům emocionální a neutrální obrázky a zaznamenali mozkovou aktivitu lidí pomocí magnetické rezonance. Studii vedli profesor Dominique de Quervain a profesor Andreas Papasoteropoulos na univerzitě v Basileji. Publikováno 3. října v Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS).
V později provedeném paměťovém testu si účastníci pamatovali pozitivní a negativní obrázky mnohem lépe než neutrální obrázky. Zlepšené ukládání emocionálních obrazů bylo spojeno se zvýšenou mozkovou aktivitou v oblastech mozku, o kterých je již známo, že hrají určitou roli. Tým však také identifikoval zvýšenou aktivitu v mozečku.
Mozeček v komunikaci s mozkem
Vědcům se také podařilo prokázat, že mozeček vykazuje silnější spojení s různými oblastmi mozku během procesu zvýšeného ukládání emocionálních obrazů. Přijímá informace z cingulárního gyru – oblasti mozku důležité pro vnímání a hodnocení emocí. Kromě toho mozeček vysílá signály do různých oblastí mozku, včetně amygdaly a hippocampu. Ten hraje ústřední roli při ukládání paměti.
„Tato zjištění naznačují, že mozeček je nedílnou součástí sítě odpovědné za zlepšení ukládání emočních informací,“ říká de Quervain. I když je zlepšená paměť na emocionální události kritickým mechanismem přežití, má stinnou stránku: v případě vysoce negativních zážitků může vést k opakované úzkosti. To znamená, že zjištění, která byla nyní publikována, mohou být také relevantní pro pochopení psychologických stavů, jako je PTSD.
Basilejský výzkum emocí a paměti
Současná studie je součástí rozsáhlého výzkumného projektu prováděného Výzkumnou platformou pro molekulární a kognitivní neurovědy (MCN) na Univerzitě v Basileji a Univerzitní psychiatrické kliniky (UPK) v Basileji. Cílem tohoto projektu je lépe porozumět emočním a kognitivním procesům a přenést poznatky ze základního výzkumu do klinických projektů.
Odkaz: „Vazby lidského mozečku a mozkové kůry se podílejí na posílení emocionální paměti“ od Matthias Vastenrath, Clara Spalik, David Coyle, Eva Los, Annette Melnik, Tobias Egli, Natalie Schektans, Leonie Geismann, Benno Rosendal, Andreas Papasoteropoulos a Dominik J. . De Quervain, 3. října 2022, k dispozici zde. Proceedings of the National Academy of Sciences.
DOI: 10.1073/pnas.2204900119