Německo a NATO vylučují vyslání vojáků na Ukrajinu, zatímco Rusko Macrona kárá Zprávy o rusko-ukrajinské válce

Vyvrácení Macronových výroků přichází v době, kdy Kreml varuje před konfliktem, pokud Západ rozmístí své síly na Ukrajině.

Německo, Polsko a NATO vyloučily vyslání pozemních jednotek na Ukrajinu, přičemž Kreml varoval, že takový krok by představoval velkou eskalaci a vedl k přímému konfliktu mezi Ruskem a západní bezpečnostní aliancí.

Úterní komentáře přišly den poté, co francouzský prezident Emmanuel Macron tuto možnost nadnesl po schůzce evropských lídrů o posílení podpory Ukrajině v její válce proti Rusku.

Německý kancléř Olaf Scholz uvedl, že účastníci konference v Paříži o této záležitosti diskutovali, ale shodli se, že „na ukrajinském území nebudou žádné pozemní síly ani vojáci vyslaní evropskými zeměmi nebo zeměmi NATO“.

Panuje také shoda, „že vojáci sloužící v naší zemi se také sami aktivně neúčastní války,“ řekl Schultz.

Polský premiér Donald Tusk a český premiér Petr Fiala, dva z nejvěrnějších zastánců Kyjeva, mezitím řekli, že o vyslání vojáků také neuvažují.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg také řekl tiskové agentuře Associated Press, že ačkoli členové aliance poskytli Ukrajině „bezprecedentní podporu“, „neexistují žádné plány na rozmístění bojových sil NATO na Ukrajině“.

Myšlenka vyslání vojáků byla tabu, zvláště když se NATO snažilo vyhnout se zatažení do širší války s Ruskem vyzbrojeným jadernými zbraněmi. Členům NATO nic nebrání v tom, aby se k takovému projektu připojili jednotlivě nebo ve skupinách, ale organizace se zúčastní pouze v případě, že bude souhlasit všech 31 členů.

Kreml mezitím varoval, že přímý konflikt mezi NATO a Ruskem by byl nevyhnutelný, pokud by aliance vyslala bojové síly.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v komentáři k Macronovým prohlášením novinářům řekl: „Skutečnost, že se diskutuje o možnosti vyslat na Ukrajinu určité jednotky ze zemí NATO, je velmi důležitým novým prvkem.

Peskov řekl, že to „není v zájmu“ evropských členů NATO. „V tomto případě budeme muset mluvit ne o pravděpodobnosti, ale o determinismu [of direct conflict]“.

Vzhledem k tomu, že Macron vypadal stále izolovaněji, jeho vláda se později snažila jeho komentáře objasnit.

Francouzský ministr zahraničí Stephane Ségourne v úterý řekl, že prezident zvažuje vyslání vojáků, aby plnili konkrétní úkoly, jako je pomoc s odminováním, výrobou zbraní na místě a kybernetickou obranou.

„[This] Může vyžadovat a [military] „Být na ukrajinském území, aniž byste překročili práh boje,“ řekl Segorn francouzským zákonodárcům.

Ministr řekl: „Nevysílá síly, aby vedly válku proti Rusku.“

Konference se konala v Paříži poté, co Francie, Německo a Spojené království podepsaly 10leté dvoustranné bezpečnostní dohody s Ukrajinou, jejíž vláda pracuje na posílení podpory Západu.