Nejasné politiky postupného vyřazování uhlí ve střední a východní Evropě ohrožují spravedlivý přechod v regionu a Evropská komise by měla přijmout pouze plány, které využívají Fond pro spravedlivý přechod k rozvoji a diverzifikaci místních ekonomik pro zelenější budoucnost, napsal Alexandro Mosto.
Alexandru Mustață je Equitable Transition Coordinator ve společnosti Bankwatch Network ve střední a východní Evropě.
Aby získali přístup k Fondu spravedlivého přechodu ve výši 17,5 miliard EUR, rozhodovací orgány z regionů s vysokou mírou emisí uhlíku v celé EU, zejména ve střední a východní Evropě (CEE), spěchají, aby dokončily regionální plány spravedlivého přechodu.
Očekává se, že dokumenty stanoví vizi budoucnosti bez uhlí a dalších znečišťujících průmyslových odvětví a nastíní, jak využijí evropské peníze k vybudování uhlíkově neutrální ekonomiky. Měly by také poskytnout podrobnosti o tématech, kde mají regionální orgány malou, pokud vůbec nějakou moc, například vysvětlení, odkud bude snížení emisí skleníkových plynů pocházet.
I pro progresivní regiony bude tento úkol náročný, protože jediným dokumentem, na který se mohou spolehnout při vedení, je Národní energetický a klimatický plán (NECP). NECP byly navrženy v posledních dvou letech a mají naznačit opatření, která země přijmou k dosažení cílů v oblasti klimatu do roku 2030.
Většina z těchto plánů však není dostatečně ambiciózní – a mnoho z nich ve střední a východní Evropě nepředpovídá datum vyřazení uhlí.
Minulý týden přišly nečekané zprávy z Rumunska, kde plán obnovy a odolnosti země slíbil postupné ukončení uhlí do roku 2032. Příčinou oslav jsou samozřejmě klimatičtí aktivisté, kteří nicméně rychle poukázali na to, že k postupnému ukončení může dojít mnohem dříve – před rokem 2030.
V zemi s 20 miliony lidí pracuje v uhelném sektoru 16 000 pracovníků, což vytváří zhruba 20% energie v zemi – takže řešení pro energetický sektor i zaměstnanost lze najít před deseti lety. Ani jeden z nich však není v dokumentu vysvětlen.
Pro uhelné regiony neurčitý signál postupného vyřazování nepomůže při navrhování jejich regionálních plánů, protože nestanoví, kdy bude každá jednotlivá elektrárna uzavřena. Přichází také v pozdní fázi procesu, přičemž většina zemí má v červnu představit své první verzi plánů Evropské komisi.
Ostatní země v regionu nejsou ve výrazně odlišné situaci. Hodně diskusí se v dnešní době točí kolem soudního sporu mezi Českou republikou a Polskem, přičemž první se snaží zastavit druhou v turowském uhelném dole.
Nedávno se Polsko pokusilo vyřešit problém slibem, že utratí více 40 milionů eur Snížit dopad dolu na místní podzemní vody. Projekt je však mnohem dražší: okres také ztratí přístup k Fondu spravedlivého přechodu z důvodu neprokázání své cesty k přemístění.
Komise zdůraznila, že zůstávají k dispozici další zdroje financování – malá útěcha pro zemi, která se snažila získat lví podíl, téměř 2 miliardy EUR, z Fondu spravedlivého přechodu.
Navrhovatel v případu Turów není o moc lepší: Komise pro uhlí dominující v tomto odvětví dospěla k podobnému závěru, jako ten, který byl na ní modelován, v Německu, což naznačuje 2038 pro datum vyřazení.
Ale i pro-výkopová vláda uznala, že spoléhat se na uhlí dalších 17 let je bezpečnostní důvod, proto požádala úřad, aby stanovil předčasné datum.
Transformační platforma byla vytvořena s cílem navrhnout férové plány přechodu v České republice, která se skládá z 39 členů z různých oborů. Ale lidé mimo tuto platformu, zejména lidé v uhelných oblastech, mají jen málo příležitostí ovlivnit plán – a mnozí stále nechápou, co může fond dělat.
Ačkoli uhelné regiony nejsou jedinými potenciálními příjemci, fond byl vytvořen především pro ně, kde musí být fosilní paliva rychle vyřazena z energetických systémů, aby byly splněny klimatické závazky, těsně následované fosilním plynem.
Pokud nejsou data vyřazování v Rumunsku a v České republice dostatečně ambiciózní, Polsko je nemá – kromě dohody s horníky o uzavření dolů v roce 2049, což je v ostrém kontrastu s klimaticky neutrálním cílem do roku 2050.
Je načase, aby několik vlád EU, které se dosud nerozhodly o datu postupného ukončení, navrhly strategii postupného a rychlého odstavení uhelných dolů a elektráren.
Fond spravedlivého přechodu představuje spolu s dalšími většími evropskými finančními nástroji, jako je politika soudržnosti nebo nástroj odolnosti a obnovy, skvělou příležitost nahradit udržitelným způsobem ztráty pracovních míst.
Evropská komise také hraje důležitou roli: musí přijímat pouze plány, které přispívají k obnově a diverzifikaci místní ekonomiky.
