Názor: Olaf Schultz sní o větší Evropě | názor | DW

Projev Olafa Schultze byl typický: kancléř mluvil velmi klidně, téměř bez emocí. Obsahu však bylo hodně: EU se musela stát silným globálním hráčem, špičkovou obchodní a technologickou zónou a velkým, suverénním, pragmatickým společenstvím hodnot, které se mohlo bránit. Kdo by s tím nesouhlasil?

Schulz dal jasně najevo, že podporuje další kola expanze. Členy Evropské unie by se podle Schultze měly stát především země západního Balkánu a také Gruzie, Moldavsko a Ukrajina. V dohledné době by to mohlo znamenat 36 zemí Evropské unie.

Radikální reformy pro Evropu

Schulz se netajil svými slovy, když prezentoval svou vizi otevřené, moderní Evropy. „Blokádu lze překonat a evropská pravidla lze změnit – v případě potřeby i ve spěchu.“ Navázal tak na předchozí návrhy francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, návrhy, které bývalá kancléřka Angela Merkelová nepřijala. To může být pozdě, ale přesto je to osvěžující.

Schulz vyzval k postupnému odklonu od konsensu v rozhodování EU a posunu k realistickému většinovému hlasování. Na dobrou strategii, která zajistí, že Evropa bude fungovat i v budoucnu, se čeká již dlouho. Institucionální srdce EU – Komise a Parlament – ​​bude také muset být komplexně reformováno. Schulzeho plán restrukturalizace Evropy je založen na moderní architektuře: „forma následuje funkci“. To je německý pragmatismus v celé své kráse.

Českého hostitele německé vize nezajímají

Ale ve východní Evropě je tento pragmatismus v současnosti špatně chápán nebo je mu nedůvěřováno. Vzhledem k východoevropským obavám z německé hegemonie Schulze tvrdil, že jeho návrhy nejsou „hotovými řešeními“, ale pouze námětem k zamyšlení, o kterém by rád diskutoval.

Ale pak byla příležitost ke skutečné výměně – setkání se studenty v otázkách a odpovědích – v krátké době zrušena a místo toho se kancléř připojil ke svému českému protějšku Peteru Vialovi k osobnímu setkání. Jejich diskuse však nebyla o vizích pro Evropu, ale o dodávkách energie ve světle současné krize.

Radikální restrukturalizace Evropské unie, jak ji navrhl Schulz, na jejího českého hostitele nezapůsobila. Viala dal jasně najevo, že Česká republika je proti rozšiřování většinového hlasování v Evropě. Přiznal ale také, že Schultzův projev ve skutečnosti vůbec neposlouchal – prý kvůli „technickým potížím“. Přijetí bylo v tento den znepokojivým momentem.

To by mělo dát Schulzovi důvod k zamyšlení, zvláště když si Prahu vybral konkrétně jako místo pro svůj hlavní projev o Evropě – a to nejen proto, že Česká republika v současné době předsedá EU, ale také jako záměrné kývnutí směrem k východní Evropě. „Střední Evropa míří na východ,“ řekl.

Řekl, že Putinův útok na Evropu nepřijme a slíbil, že poskytne významnou pomoc při rekonstrukci Ukrajiny a investicích do společné evropské bezpečnosti. Mezi jinými návrhy navrhl, aby Německo převzalo výstavbu ukrajinského dělostřelectva a protivzdušné obrany. Nejde o symbolické gesto, ale – pokud ano – o nový zlom.

Schulzovi chybí smysl pro východ

Kancléřka však velké nadšení nevzbudila. Během jeho projevu se netleskalo a na konci jen slabý potlesk. Schulz netrefil správnou notu. Místo toho, aby přesvědčoval Východoevropany konstruktivními návrhy na urovnání z Berlína, dál si hrál na právní stát – citlivé téma. Místo zahalených hrozeb by měl spíše pěstovat důvěru. Mnozí ve východní Evropě mají pocit, že důvěryhodnost Německa jako spolehlivého partnera byla od ruského útoku na Ukrajinu vážně poškozena.

Olaf Schultz stále postrádá smysl pro východní Evropu, která bude nyní důležitější než kdy jindy. Kancléřka má jasnou vizi moderní Evropské unie. Ale kdyby nedokázal porazit Východ, nebyl by ničím víc než německým snílkem.

Tento článek byl původně napsán v němčině.

Když už jste tady: Každé úterý redaktoři DW sestavují, co se děje v německé politice a společnosti. Zde se můžete zaregistrovat k odběru týdenního e-mailového zpravodaje Berlin Briefing.