Proč má Česká republika mnohem nižší zastoupení žen ve vyšších manažerských pozicích oproti průměru EU (21 procent oproti 32,2 procenta)?
„Toto je jeden z největších rozdílů mezi ostatními evropskými zeměmi a Českou republikou – zastoupení žen v rozhodovacích pozicích. Domnívám se, že důvodem je to, že to stále nevidíme jako problém a že řada firem neposkytuje potřebná podpora pro ženy, aby se staly vedoucími a členkami správní rady. Problém, který vyžaduje komplexní přístup, pokud chceme, aby ženy byly součástí rozhodovacího procesu.
Myslíte si, že na to má nějaký vliv velmi dlouhá mateřská dovolená v ČR?
„Mateřská dovolená nebo jakákoliv péče vytváří pro ženy obrovskou překážku v kariéře, v tom, aby se staly lídry v podnikání a ve firmách. Je to tedy překážka, ale nemyslím si, že je to jediná věc, protože muži mohou také si teď vezměte dovolenou.
„Takže, pokud to rodinám pomůže překonat to období, kdy mají malé děti, je to dobré, ale součástí péče musí být oba rodiče a firmy pak nebudou klást překážky jen ženám. Pokud jde o stejnou péči, bude být si rovni i v jiných oblastech života.
Překvapilo mě, když jsem četl, že zákon se bude týkat pouze pěti velkých společností a bank. Proč tak málo?
„Podle informací, které mám, je to proto, že se rozhodli implementovat tuto směrnici pouze minimálními nezbytnými způsoby, které je třeba provést. [to comply with EU law]. To znamená, že se to týká pouze společností s více než 250 zaměstnanci a příjmy nad 50 milionů EUR. V České republice je pouze pět firem této velikosti.
Český Novyen napsal, že nařízení bylo přijato ve své nejjednodušší podobě, aby bylo v souladu s právem EU. Souhlasíte s tímto tvrzením, a pokud ano, proč si myslíte, že tomu tak je?
„Zdá se, že tomu tak je – a proto to musí implementovat pouze pět velkých mezinárodních společností. Bohužel to neplatí pro ostatní.“
„Myslím si, že je to kvůli konzervativnímu přístupu ke kvótám v České republice. Kvóty jsou něco, co se řadě politiků nelíbí. A širší veřejnost nechápe, proč jsou kvótová opatření nezbytná a jak mohou pomoci.“
„Někdy existují dezinformace o tom, jak by měly být ženy dostatečně zmocněny, aby se samy dostaly do správní rady, ale to je systémový problém a ne selhání žen.
„Takže nedorozumění ohledně kvót je jedním z důvodů. Taková je také cesta již dlouhou dobu a vypadá to, že se to v dohledné době nezmění.“
Obecně si myslíte, že takové povinné kvóty fungují?
„Myslím, že jako dočasné opatření ano. Již více než 30 let jsme demokratickou zemí a pokud jde o účast žen v rozhodovacím procesu, vedli jsme velmi špatně. V jejich životě a kariéře existuje mnoho překážek, které nedovolte jim, aby se stali členy představenstva nebo vysokými manažery ve společnostech.“ To se pravděpodobně nestane, pokud tato kvótová opatření alespoň po nějakou dobu nezavedeme.
„Pokyny také říkají, že pokud se to obrátí na druhou stranu a ve správní radě bude více žen než mužů, postupy půjdou také opačným směrem. Takže je to skutečně zaměřeno na rozmanitost v rozhodování, což je důležité a nejjednodušší a nejrychlejším způsobem je zadat tento typ kvóty.“
Myslíte si, že návrh jde dále?
„Je to dobrý začátek. Možná je přirozené, že ve správní radě bude rovnoměrnější zastoupení žen a mužů, ale alespoň začínáme s 30 procenty.“
„Často se říká, že kvóty nastupují, když překročí 40 procent – zvláště když je ve správní radě více lidí. Nejen pár lidí jako 10 lidí, ale spíš 50 lidí, pak je ještě lepší, když je kvorum ženy.“ A muže, protože to pak mění perspektivy a rozhodovací proces.
„Takže 40 nebo 50 by bylo mnohem lepší, ale někde začít musíme. Doufejme, že si společnosti uvědomí, že jim přinese mnoho výhod, když budou mít ve svých představenstvech takovou paritu.“
