Brusel Napětí mezi Ruskem a Západem v pondělí eskalovalo, když NATO nastínilo řadu potenciálních rozmístění vojáků a lodí a Irsko varovalo, že nadcházející ruské válečné hry u jeho pobřeží nebudou vítány, protože narůstaly obavy, že Moskva plánuje invazi na Ukrajinu.
Prohlášení Západní aliance shrnulo kroky, které již členské státy oznámily – ale jejich opakování pod hlavičkou NATO se zdá být záměrem demonstrovat odhodlání aliance. Bylo to jen oznámení v řadě prohlášení, která naznačovala, že Západ zesiluje svůj tón v informační válce, která doprovázela ukrajinskou krizi.
Rusko shromáždilo odhadem 100 000 vojáků poblíž ukrajinských hranic a požaduje, aby NATO slíbilo, že nikdy nedovolí Ukrajině se připojit a omezit další opatření, jako je rozmístění koaličních sil v zemích bývalého sovětského bloku. Některé, jako každý závazek trvale zakázat Ukrajinu, nejsou pro NATO začátkem – vytvářejí zdánlivě neřešitelnou patovou situaci, o níž se mnozí obávají, že skončí pouze válkou.
Rusko popírá, že by plánovalo invazi, a prohlásilo, že západní obvinění jsou jen zástěrkou pro plánované provokace NATO. V posledních dnech jsme byli svědky vysoké diplomacie, které se nepodařilo dosáhnout žádného průlomu a manévrování na obou stranách.
V pondělí NATO uvedlo, že posiluje své „odstrašení“ v oblasti Baltského moře. Dánsko posílá fregatu a nasazuje do Litvy válečná letadla F-16; Španělsko posílá čtyři bojová letadla do Bulharska a tři lodě do Černého moře, aby se připojily k námořním silám NATO. Francie je připravena poslat vojáky do Rumunska. Nizozemsko také plánuje od dubna poslat do Bulharska dvě stíhačky F-35.
Generální tajemník Jens Stoltenberg řekl, že aliance „přijme všechna nezbytná opatření k ochraně a obraně všech spojenců“. „Vždy budeme reagovat na jakékoli zhoršení našeho bezpečnostního prostředí, včetně posílení naší kolektivní obrany,“ řekl.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že za „eskalací napětí“ v Evropě stojí NATO a Spojené státy, nikoli Rusko.
To vše se neděje kvůli tomu, co my, Rusko, děláme. „To se děje kvůli tomu, co dělají NATO a Spojené státy,“ řekl Peskov během konferenčního hovoru s novináři. Citoval také zprávy amerických médií, které naznačovaly, že Rusko evakuuje své diplomaty z Ukrajiny, což představitelé v Moskvě popřeli.
Oznámení NATO přišlo v době, kdy se ministři zahraničí Evropské unie snažili o novou demonstraci jednoty na podporu Ukrajiny a brožované vydání o obavách z rozdělení ohledně toho, jak nejlépe čelit jakékoli ruské agresi.
Ministři v prohlášení uvedli, že EU zintenzivnila přípravy na sankce a varovali, že „jakákoli další vojenská agrese Ruska proti Ukrajině bude mít vážné důsledky a vysoké náklady“.
Samostatně se Evropská unie také zavázala ke zvýšení finanční podpory pro bojující Ukrajinu a zavázala se, že co nejdříve prosadí speciální balíček půjček a grantů ve výši 1,2 miliardy eur (1,4 miliardy USD).
Západ úzkostlivě sleduje přesuny ruských jednotek a válečné hry v Bělorusku, zda se neobjeví jakékoli známky hrozící nové invaze na Ukrajinu. Rusko jednou napadlo Ukrajinu a Krym anektovalo v roce 2014. Moskva také podpořila proruské ukrajinské separatisty bojující proti kyjevské vládě v oblasti Donbasu. Boje na východě Ukrajiny zabily asi 14 000 lidí a stále doutnají.
Na otázku, zda Evropská unie bude následovat krok USA a nařídí rodinám zaměstnanců evropského velvyslanectví na Ukrajině, aby odešly, šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell odpověděl: „Neuděláme totéž.“ Řekl, že by si přál slyšet o rozhodnutí amerického ministra zahraničí Anthonyho Blinkena.
Británie také v pondělí oznámila stažení některých diplomatů a jejich rodin ze své ambasády v Kyjevě. Ministerstvo zahraničí uvedlo, že tento krok byl „reakcí na rostoucí hrozbu ze strany Ruska“.
Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Oleg Nikolenko uvedl, že rozhodnutí USA bylo „předčasným krokem“ a znamením „přehnané opatrnosti“. Řekl, že Rusko šíří paniku mezi Ukrajinci a cizinci, aby destabilizovalo Ukrajinu.
Německo nevydalo žádný příkaz, ale oznámilo, že rodiny zaměstnanců ambasády mohou odejít, pokud si to přejí. Ministryně zahraničí Annalena Barbock zdůraznila, že „nesmíme přispívat k další destabilizaci; Musíme i nadále velmi jasně podporovat ukrajinskou vládu a především udržovat stabilitu země,“ řekl.
Irský ministr zahraničí Simon Coveney při příchodu na schůzku EU řekl, že svým protějškům řekne, že Rusko plánuje uskutečnit válečné hry 240 kilometrů (150 mil) od jihozápadního pobřeží Irska – v mezinárodních vodách, ale v rámci výlučné ekonomické zóny Irska.
„Není čas zvyšovat vojenskou aktivitu a napětí v kontextu toho, co se děje na Ukrajině.“ řekl Coveney. „Skutečnost, že se tak rozhodli udělat na západní hranici, chcete-li, z Evropské unie, u irského pobřeží, je podle našeho názoru nevítaná.“
Některé členské státy nejblíže Rusku – Estonsko, Lotyšsko a Litva – potvrdily, že plánují vyslat na Ukrajinu americké protitankové a protiletadlové střely, což je krok podporovaný USA.
Objevily se ale otázky ohledně rozsahu sjednocení EU. Různorodé politické, obchodní a energetické zájmy již dlouho rozdělují blok 27 zemí v přístupu k Moskvě. Přibližně 40 % dovozu zemního plynu do EU pochází z Ruska, velká část prostřednictvím plynovodů přes Ukrajinu – a mnozí jsou nestálí ohledně omezení těchto dodávek v zimě, přičemž ceny již rostou.
Dvě velmoci Evropské unie jsou opatrnější. Francouzský prezident Emmanuel Macron obnovil dříve odmítnuté výzvy k summitu EU s Putinem.
Šéf německého námořnictva, viceadmirál Kay Achim Schoenbach, pozdě v sobotu rezignoval poté, co byl kritizován za výrok, že Ukrajina si Krym nevezme zpět, a za to, že naznačil, že Putin si zaslouží „respekt“.
Diplomaté a úředníci však uvedli, že s Evropskou komisí, exekutivou EU, se připravují přísné sankce. Zdráhali se říci, jaké akce nebo akce by Rusko mohlo podniknout, ale řekli, že přijdou během několika dní po útoku.
___
Tento příběh byl aktualizován, aby bylo opraveno, že Francie řekla, že je ochotna poslat vojáky do Rumunska, nikoli do Bulharska. ___
Associated Press přispěli spisovatelé Jurass Karmanau v Kyjevě na Ukrajině, Dasha Litvinová v Moskvě, Geir Molson v Berlíně, Aritz Parra v Madridu, Mike Corder v Haagu a Raf Kassert v Bruselu.
„Student. Popkulturní ninja. Vášnivý expert na potraviny. Oddaný televizní geek. Twitteraholic.“
