Nabídky azylu pro běloruského olympijského sportovce v Japonsku

Česká republika udělila v pondělí azyl běloruské olympioničce, která tvrdila, že se ji její tým pokusil přinutit opustit Japonsko, kde aktivisté uvedli, že žádá o azyl v Polsku.

24letá běžkyně Kristina Timanovskaya strávila noc v japonském letištním hotelu poté, co požádala tokijské olympijské představitele, aby jí pomohli vyhnout se nasazení na let zpět do Běloruska.

V pondělí měla být na olympijském stadionu, soutěžit na dvoustovce, ale místo toho byla předmětem urputné diplomatické debaty o její budoucnosti.

Český ministr zahraničí Jakob Kolhanek řekl, že jeho země je připravena sportovce přijmout.

„Japonské úřady nám právě potvrdily, že běloruská hráčka Krishina Tsimanoskaya obdržela naši nabídku azylu,“ uvedl na Twitteru s použitím jiného pravopisu jejího jména.

„Pokud se rozhodne ji přijmout, pomůžeme jí, jak jen to bude možné. Olympijské hry nejsou o politice a metody režimu (prezidenta Alexandra) Lukašenka jsou velmi ostudné,“ řekl.

Aktivisté z nevládní organizace podporující běloruské opoziční sportovce mezitím uvedli, že se Timanovskaja pokouší dostat do Polska.

„Kristina Timanovskaya předložila dokumenty k získání politického azylu v Polsku,“ řekl agentuře AFP Alexander Obikin, výkonný ředitel Běloruského fondu solidarity sportu.

„Je v pořádku, dobře snáší. Je to zjevně stresová situace nejen pro sportovce, ale pro kohokoli, kdo je pod takovým tlakem.“

V neděli náměstek ministra zahraničí uvedl, že Polsko je „připraveno pomoci“ a Tymanovské nabídl humanitární vízum.

Představitelé Japonského a Mezinárodního olympijského výboru uvedli, že sportovec byl v bezpečí a byl v kontaktu s úřady.

„Ujistila nás a ujistila nás, že se cítí bezpečně a bezpečně. Noc strávila v letištním hotelu v bezpečném a zabezpečeném prostředí,“ řekl novinářům v Tokiu mluvčí MOV Mark Adams.

Dodal, že MOV „s ní dnes ráno znovu promluví, aby pochopil … čemu se chce věnovat, a my ji v tomto rozhodnutí podpoříme“.

Dodal, že do případu byli zapojeni úředníci UNHCR. Japonské ministerstvo zahraničních věcí a spravedlnosti ani místní policie odmítly vyjádřit.

Jsem pod tlakem

Přes noc Timanovskaya tvrdila, že se ji její tým pokouší poslat domů poté, co kritizovala běloruskou atletickou federaci za vstup do štafetového závodu v Tokiu, aniž by ji na to upozornila.

„Ukazuje se, že naši velitelé vždy pro nás všechno rozhodli,“ řekla v příběhovém videu na Instagramu, který už není k dispozici.

V pozdějším příspěvku na Instagramu dodala, že by „nejednala tak tvrdě, kdyby mi to bylo řečeno dříve, vysvětlila celou situaci a zeptala se, jestli jsem schopná uběhnout těch 400 metrů“.

„Ale rozhodli se, že všechno udělají za mými zády,“ dodala.

Přes noc BSSF uvedla, že se představitelé běloruského týmu pokusili „deportovat“ Timanovskou.

Ve videu hráč apeloval na Mezinárodní olympijský výbor, aby zasáhl do jejího stavu, varoval: „Jsem pod tlakem a snaží se mě dostat ze země bez mého souhlasu.“

Mezitím běloruská státní televize kritizovala Tymanovskaja a moderátorka kanálu řekla, že „proměnila svůj čas v Tokiu ve velký skandál“.

Adams uvedl, že MOV od Běloruského olympijského výboru požadoval úplnou písemnou zprávu o incidentu a dodal, že MOV proti výboru v posledních měsících podnikl řadu opatření.

Znovuzvolení běloruského prezidenta Lukašenka na šesté funkční období loni v srpnu vedlo k nejzávažnější politické krizi v novodobé historii země, kdy demonstranti vyšli do ulic a opoziční orgány zakročily.

V prosinci Mezinárodní olympijský výbor zakázal Lukašenkovi a jeho nejstaršímu synovi Viktorovi účast na olympijských akcích kvůli běloruskému olympijskému výboru, který se zaměřoval na sportovce kvůli jejich politickým názorům.

V březnu poté MOV odmítl uznat vedení Viktora Lukašenka v běloruském národním olympijském výboru, když převzal jeho otce, který tuto funkci zastával od roku 1967.

Viktor Lukašenko dostal zákaz účasti na olympijských hrách spolu s členem výkonného výboru olympijského výboru v zemi a několika vládními činiteli.

Několik běloruských sportovců podpořilo Lukašenkovy kritiky a požadovalo ukončení zásahu.

Nepokoje také vedly k tomu, že bylo Bělorusku odebráno právo pořádat letošní mistrovství světa v ledním hokeji.