Míra očkování v České republice se stoupající infekcí zpomaluje

Očkovací kampaň v České republice se zdá být pozastavena, protože počty nakažených v zemi opět rostou.

Přestože je v České republice zaočkovanost vyšší než v některých jiných zemích střední a východní Evropy, je nižší než průměr EU.

Ke dni 13. září dostalo 56,1% populace alespoň jednu dávku ve srovnání s 52,9% k 1. srpnu. A 54,6% populace nyní dostalo úplné očkování, což je nárůst oproti 45,4% k 1. srpnu a ve srovnání s průměrem EU 60,3%.

To však znamená, že pouze 1,6% populace čeká na druhou mrtvici, přičemž více než dvě pětiny země dosud nedostaly první injekci.

Podle údajů shromážděných na opendatalab.cz, open-source projektu ČVUT, se na vládním rezervačním portálu zaregistrovalo a čeká na očkování pouze 26 007 lidí, přestože úřady otevřely přijímací střediska, kde registrace není nutná, v některých části země.

Míra očkování dosáhla vrcholu v polovině června, kdy bylo podáno asi 0,9 dávky na 100 lidí denně. 8. září to bylo jen 0,13 dávky na 100 lidí.

Frekvence očkování

Jeden problém je, že očkovací kampaň vlády začala později než některé jiné evropské země, řekl Lubomír Kopecek, profesor politologie na Masarykově univerzitě.

Ačkoli to začalo 27. prosince, kdy byl premiér Andrej Babiš prvním člověkem, který obdržel očkovací dávku, očkovací kampaň v celé zemi trvala několik týdnů a registrační portál v prvních týdnech narazil na chyby a technické problémy.

Úřady navíc čelily velké části populace, která byla ohledně myšlenky očkování skeptická – nebo přímo nepřátelská -, řekl Kubíček. Průzkum provedený místním volebním střediskem STEM na začátku prosince zjistil, že pouze 40% Čechů by bylo očkováno dobrovolně, což je nejnižší míra v Evropě.

„Dezinformační efekt některých webových stránek – někdy zjevně spojených s Ruskem – je u části populace poměrně silný,“ dodal Kubíček.

Jan Semper, šéfredaktor antiinformačního webu Manipulátoři.cz, se domnívá, že 10–20% české populace stále věří v dezinformace o COVID-19, což je mnohem nižší míra, než se odhadovalo v předchozích průzkumech v tomto roce.

Je to obzvláště akutní problém mezi mladší generací „kteří si neuvědomují, že varianta delta je pro ně také nebezpečná,“ řekl Semper a ukázal na přenosnější variantu, která se nyní šíří po Evropě.

Jaký je dopad nadcházejících voleb?

Antivakcinační nálada ale není jediným důvodem pomalé rychlosti očkování v posledních měsících. Zdroje, které hovořily s Euronews, naznačovaly, že mnoho Čechů odjelo na dovolenou v červenci a srpnu, což ovlivnilo proočkovanost za poslední dva měsíce. Ještě další se vzpamatovávají z COVID-19 poté, co případy na jaře narostly.

Kubíček poznamenal, že v některých případech jsou neočkovaní lidé, kteří žijí v malých vesnicích daleko od velkých měst, kde se nachází většina očkovacích míst.

Další faktor, Rastislav Madar, vedoucí Ústavu epidemiologie a veřejného zdraví Ostravské univerzity, uvedl, že politika kolem nadcházejících všeobecných voleb, naplánovaných na začátek října.

„Očkování se stalo tématem pro některé radikální politiky, kteří odrazují své příznivce od toho, aby si to vzali,“ řekl. Je proto možné, že toto politické očkování proti očkování zmizí po všeobecných volbách příštího měsíce.

Některé krajně pravicové strany v České republice byly letos v popředí protestů proti očkování a zároveň se snažily spojit opozici proti povinnému očkování s odporem k některým restriktivnějším pravidlům vlády, například k omezení volného pohybu.

Analytici si však nejsou jisti, jak moc pozastavená očkovací kampaň v České republice celkově ovlivní epidemii.

Podle epidemiologa Madara postvakcinační i postinfekční imunita „poskytuje vysokou úroveň ochrany před závažnými formami onemocnění“.

Vysoký počet infekcí

V období od října 2020 do března letošního roku se Česká republika chlubila jednou z nejvyšších infekcí na světě na populaci. V jednom okamžiku v tomto období to byl nejhorší umělec na světě.

Více než 1,6 milionu lidí, téměř pětina populace, se oficiálně uzdravila po nákaze virem, což přispívá k určité úrovni přirozené imunity. Odborníci se domnívají, že skutečný údaj je mnohem vyšší.

Na druhou stranu, řekl Madar, počty nakažených v následujících měsících pravděpodobně porostou. Začali vlastně lézt na začátku září. 8. září podle ministerstva zdravotnictví úředníci zaznamenali 588 nových případů koronaviru, což je nejvyšší denní mýtné od 25. května.

Přestože bylo na intenzivní péči přijato pouze 96 pacientů, podle prohlášení ministra zdravotnictví Adama Vojtecha z 9. září varoval, že Česká republika brzy zasáhne novou vlnu COVID-19.

„S blížícím se chladnějším obdobím a zvýšeným pohybem populace v důsledku nedávného otevření škol 1. září můžeme očekávat ještě větší nárůst míry infekce,“ řekl Madar. „Bude přivezeno do nemocnic ve vážnějších formách, zejména těm, kteří v minulosti neměli COVID a rozhodli se neočkovat.“

Začátkem července začalo očkování dětí starších 12 let. V posledních týdnech vláda uvolnila část byrokracie kolem opevnění. Přijímací centra byla otevřena, takže lidé se nemusí předem registrovat na dávku.

Předseda vlády Babiš 30. srpna navrhl, aby praktičtí lékaři, kteří po nemocnicích převezmou očkovací kampaň, obdrželi finanční odměny ve výši 380 korun (15 eur) za každou osobu starší 65 let, která je přesvědčila, aby podstoupili počáteční očkování. Podle údajů z otevřeného zdroje dosud nebyla očkována necelá pětina lidí v této věkové skupině.

Madar spekuloval, že takový nárůst infekcí a hospitalizací v příštích týdnech by mohl působit jako pobídka pro zbytek neimunizované populace, aby dostal dávku.

Většina analytiků se shoduje na tom, že je nepravděpodobné, že by vláda tento měsíc zpřísnila omezení pandemie, protože vládnoucí strana ANO má na začátku října zpochybnit těsné volby a zablokování se v České republice ukázalo jako nepopulární.

To, co se stane po volbách, zvláště pokud očkovací kampaň nadále pokulhává a počet infekcí stoupá, je věc druhá.