Miloš Zeman: Opravdu český prezident lituje svého proruského postoje?

Miloš Zeman, český prezident, má ve zvyku jít proti mainstreamovému myšlení. Ačkoli většina Čechů zastávala nepříznivé názory na Moskvu a Peking, Zeman pravděpodobně udělal více než kterýkoli jiný politik pro podporu přátelství s režimy obou zemí.

V roce 2016 pozdravil návštěvníka čínského prezidenta Si Ťin-pchinga vzácným pozdravem z 21 zbraní a zavázal se, že se Česká republika stane čínskou „bránou“ do Evropy. Poté, co Rusko v roce 2014 napadlo Krym, Zeman doporučil neobviňovat ruského prezidenta Vladimira Putina. Nazval to „občanskou válkou mezi dvěma skupinami ukrajinských občanů“ a následující rok se pak v Moskvě zúčastnil oslav Dne vítězství Ruska.

Kontroverzněji se zdálo, že brání Rusko před zpravodajskými agenturami své země. Loni česká vláda uvedla, že existují „nezvratné důkazy“, že za výbuchem obrovského muničního skladu ve východočeském městě Vrbatis v roce 2014, který zabil dva lidi, stáli ruští vojenští agenti. Zeman vyvolal pobouření – včetně ministrů –, když mluvil o „hysterii“ a „spekulace“ o zapojení Ruska.

Zeman ale po masivní ruské invazi na Ukrajinu koncem února zaujal razantní postoj. V den invaze vyzval Rusko, aby bylo zakázáno používat mezinárodní platební systém SWIFT, a útok označil za „zločin proti míru“.

Putina také označil za „blázna“. Jeho slovy: „Šílenci musí být izolováni a my je musíme chránit nejen slovy, ale konkrétními opatřeními.

Má výčitky svědomí. Několik hodin poté, co Rusko zaútočilo, přiznal, že se dopustil chyby, když bagatelizoval možnost invaze.

Před pár dny jste řekl, že Rusové nejsou blázni a že na Ukrajinu nezaútočí. „Přiznávám, že jsem se mýlil,“ řekl místním médiím. Nedávno řekl, že cítí „sdílenou odpovědnost“ za to, že v minulosti špatně pochopil Putinovy ​​záměry.

Cítí, že udělal obrovskou chybu, když v minulosti podporoval Putina; Jeho důvěryhodnost byla otřesena. Stal se tedy jedním z nejzarytějších moskevských kritiků,“ vysvětluje Jerry Beh, ředitel New York University v Praze.

„Jen blázen svůj názor nemění“

Ne každý si však jeho upřímnost kupuje. Někteří kritici ji označili za pouhou oportunistickou: 77letá žena, která příští rok odejde z úřadu, nechce být neoblíbená. I poté, co přiznal své chyby, se začátkem března ozvaly výzvy k jeho rezignaci. V tomto smyslu byl oznámen otevřený dopis podepsaný bývalým premiérem Peterem Pethartem a signatáři Charty 77, dokumentu, který v roce 1977 zahájil protikomunistický aktivismus.

Lubomír Kubišek, profesor politologie na Masarykově univerzitě, říká, že Zeeman „byl vždy pragmatik, který v minulosti radikálně měnil pohled na různá témata“.

Když byl v roce 2013 poprvé zvolen prezidentem, byl například nabízen jako proevropský federalista, ale v roce 2015 se rychle proměnil v unijního skeptika, dokonce mluvil o nutnosti referenda o vystoupení z EU. Často opakoval mantru: „Samotný blázen své názory nezmění.“ V roce 2005, po krátkém působení ve funkci předsedy vlády, vydal knihu s názvem Jak jsem dělal chyby v politice.

Je těžké posuzovat Zeemanovy osobní a politické motivace nebo oddělovat poctivost od vlastních zájmů, říká Sean Hanley, docent středoevropské a východoevropské politiky na University College London.

Poukazuje na tři možné důvody prezidentova puče. Za prvé, Zeman by mohl cítit určité sympatie k lidem na Ukrajině. Ve věku 26 let byl vyloučen z Komunistické strany Československa za to, že se postavil proti invazi Varšavské smlouvy k potlačení reformního Pražského jara, události, která má zjevné paralely s dnešní Ukrajinou.

Druhým důvodem, říká Hanley, je to, že Zeeman se blíží ke konci svého prezidentského období. Odstoupí po volbách v lednu příštího roku, což je definitivní odchod po více než třech desetiletích politiky v první linii. Jako takový by se mohl zamyslet nad svým odkazem a „rád by zahalil závoj za svou proruskou politiku ostrým, věrohodným omylem, pokud jde“.

Asi nejlepším vysvětlením je, že Zeman pocítil v české politice radikální změnu. Předsednictví má být slavnostní, ale Zeman sehrál velkou roli v oblasti zahraniční politiky.

Nová vláda České republiky je více prozápadní

Věci většinou nešly podle plánu. Partnerství s Čínou nesplnilo to, co Zeman slíbil. Dokonce pohrozil bojkotem summitu vedeném Čínou na začátku roku 2021 kvůli nedostatku vnitřních investic. V roce 2015 jmenoval jednoho z nejbohatších čínských podnikatelů Yi Jianminga konzultantem. O tři roky později byl Yi uvězněn za korupci v Číně.

Dnes jeho představy o Rusku nejsou u většiny Čechů příliš oblíbené. Ještě před invazí průzkum Pew Research Center na konci roku 2019 zjistil, že Češi zastávají jeden z nejnepříznivějších názorů na Rusko ve střední a východní Evropě.

Pouze Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM), Což loni poprvé nezískalo žádné křeslo v parlamentuvýslovně podporuje vystoupení z NATO.

Nová koaliční vláda, která se ujala úřadu v prosinci, se dostala k moci přijetím prozápadní a pro-NATO zahraniční politiky. Tři z pěti stran, které tvořily koaliční vládu, byly ostře proti Číně a proti Rusku. Petr Fiala, český premiér, rozhodně podpořil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. V polovině března byl jedním z prvních světových lídrů, kteří navštívili Kyjev.

Následující měsíc se Česká republika údajně stala první zemí NATO, která poslala tanky ukrajinským silám. Ministryně obrany Jana Sernuchová byla koncem minulého měsíce ve Washingtonu jednat o podpisu nové dohody o obranné spolupráci.

Analytik Beh se domnívá, že pokud by bývalý premiér Andrej Babiš vyhrál loňské říjnové parlamentní volby pod vysokým tlakem, Zeman by zvolil zamotanější postoj k Rusku. Babiš, nyní hlavní opoziční lídr a první kandidát, který se příští rok stane nástupcem Zemana ve funkci prezidenta, byl během čtyř let ve funkci premiéra v otázkách zahraniční politiky většinou neutrální. Nebyl ani Tomio Okamura, šéf krajně pravicové Strany Svoboda a přímá demokracie, který je příliš proputinovský.

Oba se ale zdráhají podporovat Ukrajinu více než vláda. Kubíček z Masarykovy univerzity věří, že tlak veřejnosti brzy vyvine na vládu, aby omezila vojenskou pomoc Ukrajině a pomohla ukrajinským uprchlíkům, protože životní náklady v České republice stoupají do spirály.

Průzkum zveřejněný tento týden agenturou Focus ukázal, že většina Čechů podporuje pomoc Ukrajině, ale asi 60 % si myslí, že podpora uprchlíků ze strany jejich vlády je velmi štědrá. Kubišek řekl, že Babiš a Okamura, opoziční vůdci, začali tento sentiment otevřeně hrát. Zda Zeman opět změní názor, se teprve uvidí.

„Neliberální“ vedoucí představitelé EU pozměňují zprávu

Zeman však ve své kritice Putina zašel mnohem dále než většina ostatních proruských politiků ve střední Evropě. Viktor Urban, Maďarský premiér, který byl minulý měsíc znovu zvolenSnažte se zachovat přísnou neutralitu.

Jiní, jako bývalý slovenský premiér Robert Fico, zůstali většinou co nejtišší. Zemanovi se asi nejvíce podobá odcházející slovinský premiér Janez Janša, další populista, který dříve flirtoval s proruskou agendou, ale výrazně podpořil Ukrajinu, a dokonce v březnu navštívil Kyjev po boku Vialy.

V předchozích letech se podle zdrojů ve střední a východní Evropě formoval trend populistických politiků, kteří mísili neliberální domácí agendu s podporou autoritářského Ruska a Číny, což byla taktika Zemana. Jak ukázala Zeemanova reakce, to se nyní pravděpodobně změní.

Hanley věří, že „otevřený proruský sentiment a spojení s Putinem na mnoha místech zmizí, ale základní neliberální populistický balíček lze snadno přetvořit bez ohledu na Rusko“.

Ve skutečnosti, dodal, by to mohlo povzbudit neliberální politiky ve střední Evropě, aby přijali Peking nebo krajní pravici v Americe. Do tohoto poselství může být také vetkán protiputinovský příběh. Jaroslaw Kaczynski, polský politický vůdce, a Slovinec Janša také „ukazují, že mohou být ‚prozápadní‘, pokud jde o bezpečnost a Putina, a jinak neliberální,“ řekl Hanley.