Mezinárodní měnový fond: Rozvíjející se evropské ekonomiky potřebují vysoké úrokové sazby po delší dobu

Mezinárodní měnový fond: Rozvíjející se evropské ekonomiky potřebují vysoké úrokové sazby po delší dobu

Mezinárodní měnový fond říká, že inflace je ve střední, východní a jihovýchodní Evropě stále tvrdohlavější, což znamená, že s měkkým přistáním by se mělo zacházet opatrně.

reklama

Oživení Evropy po pandemii předčí bezútěšná očekávání, ale pokrok v regionu je nerovnoměrný, řekl Alfred Kammer, ředitel evropského oddělení Mezinárodního měnového fondu.

Ve svém pátečním projevu na Chorvatském ekonomickém fóru vysvětlil, že evropskou inflační krizi lze řešit bez spuštění recese, známé jako měkké přistání.

Kammer však dodal, že je nutná opatrná měnová politika, v některých zemích více než v jiných.

„Jádrová inflace, měřítko dynamiky jádrových cen, které nezahrnuje nestálé složky cen potravin a energií, je vyšší v rozvíjejících se evropských ekonomikách než ve vyspělých evropských ekonomikách,“ řekl.

Kamer zejména poznamenal, že míra inflace klesala pomaleji v Rumunsku, Moldavsku, Černé Hoře, Maďarsku a Srbsku ve srovnání s jinými zeměmi střední, východní a jihovýchodní Evropy.

Dodal, že ve světle toho by centrální banky neměly spěchat se snižováním úrokových sazeb.

Trhy aktuálně očekávají červnový krok ECB a sousední Maďarsko, Polsko a Česká republika, které nejsou členy eurozóny, již snížily výpůjční náklady.

Manévr měkkého přistání je delikátní balancování, protože pokud úrokové sazby zůstanou příliš dlouho vysoké, mohlo by to výrazně utlumit ekonomickou aktivitu. Naopak při předčasném snížení úrokových sazeb existuje riziko, že by se inflace mohla vrátit zpět, přičemž růst mezd zůstane vyšší než růst produktivity.

Mezinárodní měnový fond očekává, že růst v eurozóně obecně vzroste z méně než 1 % v letošním roce na 1,7 % v roce 2025.

Výhled je dramatičtější ve střední a východní Evropě, kde se letos očekává růst kolem 3 % a v roce 2024 3,5 %.

„Dosáhnout hladkého přistání nebude snadné, ale je to zásadní, protože to pomůže politikům připravit se na obtížnější úkol, který je před námi: trvalé zvýšení vyhlídek růstu Východoevropské a Středoevropské univerzity,“ řekl Kammer.

READ  Proč by se ruské hrozby neměly podceňovat?

Ještě před pandemií Covid-19 evropské ekonomiky z hlediska růstu zaostávaly za svými globálními protějšky.

Jednou z hlavních výzev, kterým region čelí, je nízká produktivita, kterou lze podle MMF řešit zvýšenými investicemi do infrastruktury, technologií a vzdělání.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *