Měkké cesty iniciativy Belt and Road

Odhaduje se, že dosud se k iniciativě Pás a stezka připojilo více než 150 zemí. Spolu s Čínou je domovem asi 75 procent světové populace a tvoří více než polovinu světového HDP. Zatímco některé země zvažují účast v iniciativě a mohou se k ní stále připojit, jen velmi málo zemí se rozhodlo neúčastnit se iniciativy.

To je případ tří malých východoevropských států, postsovětských republik: Estonska, Lotyšska a Litvy. Jejich rozhodnutí opustit iniciativu však nedává žádný smysl, protože jejich příspěvek ke globální produkci je nepatrný a celkově činí zlomek jednoho procentního bodu.

Přestože se zbývajících 14 zemí střední a východní Evropy účastnících se iniciativy Pás a stezka – Albánie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Řecko, Maďarsko, Černá Hora, Severní Makedonie, Polsko, Rumunsko, Srbsko, Slovensko a Slovinsko – očekává navíc nemohli být spokojeni s výsledky tohoto projektu. Dalo by se dosáhnout mnohem více, kdyby nedošlo k narušení způsobené pandemií COVID-19 a ukrajinskou krizí.

Navzdory těmto překážkám a nepříznivé mezinárodně politické atmosféře, která zesílila s eskalací druhé studené války znečištěné sinofobií podporovanou Spojenými státy, mají ekonomiky a společnosti střední a východní Evropy mírně vyšší úroveň výroby a zaměstnanosti. výsledek rozšiřování a prohlubování hospodářské spolupráce s Čínou, k níž přispěla První dekáda realizace Iniciativy Pás a stezka.

Během období 2012-22 vzrostl obchod mezi Čínou a ekonomikami střední a východní Evropy více než dvaapůlkrát, z 52,1 miliardy USD na 133,6 miliardy USD. Přímé zahraniční investice Číny vzrostly z 1,5 miliardy USD v roce 2012 na 4,1 miliardy USD v roce 2021. Kapitálové toky jsou bohužel nerovnoměrné, přímé investice střední a východní Evropy v Číně dosáhly v roce 2021 pouze 1,74 miliardy USD.

Celkem Čína za poslední desetiletí investovala v regionu střední a východní Evropy více než 20 miliard dolarů. V důsledku toho se zlepšuje nejen kvalita pevné infrastruktury nezbytné pro efektivní fungování ekonomiky, ale přenášejí se výdobytky technologického pokroku. Hlavně ale vznikly statisíce pracovních míst, v poslední době například v Maďarsku a Polsku ve velkých továrnách na baterie do elektromobilů.

To, co je důležité pro investice do infrastruktury v nadcházejících letech, je lepší koordinace souvisejících projektů mezi administrativou EU a čínskými plánovači odpovědnými za řízení východní a středoevropské části iniciativy Pás a stezka. Nedávné návštěvy francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a německého kancléře Olafa Scholze v Číně a návštěvy čínského premiéra Li Qiang v Německu a Francii by měly tuto spolupráci posunout dále. Nejen 14 zemí střední a východní Evropy, ale všech 27 členů Evropské unie však může fungovat jako most mezi Západem a Východem, usnadňovat mírovou soutěž a férovou spolupráci – win-win, jak se tomu v Číně často říká.

Za těchto okolností je správný čas provést definitivní reset Iniciativy pásu a stezky, zejména zaměřené na evropské země. I když neopouštět, ale naopak tvrdé projekty v podobě investic do infrastruktury – zejména do silnic, mostů, tunelů, železnic, letišť a přeměny zelené energie – nadešel čas na měkké projekty.

Je čas rozvinout měkké stránky iniciativy. Měkké cesty znamenají širokou výměnu a spolupráci v oblasti kultury a v oblasti vědy, výzkumu a vývoje. V posledně jmenovaném by měla probíhat spolupráce mezi univerzitami, výzkumnými ústavy a think-tanky pracujícími v oblastech, které jsou politicky a vojensky necitlivé, jako je strojírenství, medicína, zemědělství a rozvojová ekonomika, přesto by tato oblast měla být otevřená všem odvětvím a oborům. Základní a aplikované vědy.

V dobách rostoucího mezinárodního napětí způsobeného neuváženou druhou studenou válkou by měkké cesty iniciativy Belt and Road mohly být závanem čerstvého vzduchu.

Australský strategický politický institut nedávno vydal zvláštní zprávu „Kdo řídí závod kritických technologií?“ Ukazuje se, že pokud jde o 44 technologií, které jsou z hlediska ekonomické výkonnosti a rozvoje nejdůležitější, je Čína na prvním místě s 37, zatímco Spojené státy jsou na druhém místě. Ve zbývajících sedmi případech je tomu naopak. Žádná jiná země se nedokázala vyšplhat do prvních dvou a Čína v těchto věcech jasně vede svět.

Proto je v zájmu ekonomik střední a východní Evropy navázat a prohloubit spolupráci s čínskými výzkumnými ústavy a nejvyspělejšími high-tech společnostmi.

O čínskou kulturu roste zájem jak v Polsku, největší zemi střední a východní Evropy, tak ve všech zemích regionu. Bohužel čínský jazyk zná jen malá skupina, a proto je důležité překládat bohaté výdobytky čínské literatury. Širší by měl být i přístup k filmům a hudbě. Kromě osobních vazeb, které usnadňuje cestovní ruch, který se po přerušení způsobeném pandemií COVID-19 znovu rozvíjí, nic neusnadňuje vzájemné poznávání a porozumění lépe než mnohostranné kulturní výměny. Nejen, že je to hodnota sama o sobě, ale je to také důležitá forma investice do lidského kapitálu.

Je třeba zdůraznit, že z dlouhodobého hlediska existují synergie – pozitivní zpětná vazba – mezi snadnými investicemi do lidského kapitálu a tvrdými investicemi do infrastruktury. Více než jeden, více než druhý. Otevření nových, širších cest spolupráce na podporu ekologicky udržitelného sociálního a ekonomického rozvoje tedy přinese značné výhody. Ve druhém desetiletí budou cesty a pásy iniciativy Pás a stezka bohatší a širší než dříve.