SOČI — Pokud nejste zcela přesvědčeni, že tým USA je nejsilnějším týmem zbylým na olympijském hokejovém turnaji, zde je několik nápadů k zamyšlení:
Masová řada.
V nabídce Hokies jsou to 100 procent prémiové americké maso. Žádná výplň. Masovou řadu tvoří David Backes (hovězí maso), Dustin Brown (vepřové maso) a Ryan Callahan (kuřecí).
Přezdívka je výmyslem samotných hráčů. Jeho počátky podle trenéra Dana Bylsmy sahají do Vancouveru 2010. Taková přezdívka je samoúčelná, ne?
„Když dáme všechny tři dohromady, fungujeme dobře na nízké úrovni,“ řekl Callahan. „Chceme jen dostat míč za obránce a zapracovat ho. Tím se otevřou další hry.
Je zřejmé, že bílkovin je příliš mnoho na to, aby je unavená a stárnoucí Češka zvládla. Masová lajna udusila nebezpečnou českou lajnu centrovanou Tomášem Plekancem (jehož součástí byla hokejová stálice Grace Jaromír Jágr) a v první třetině dvakrát skóroval.
Tým USA doplul k přesvědčivé výhře 5:2 a pátečnímu semifinálovému termínu s Kanadou, která může být stále unavená z napadání sužovaného brankáře Lotyšska.
„Nyní se střetneme (Kanada) v semifinále na cizí půdě,“ řekl Bax. „Ucestovali jsme 5 000 mil, abychom spolu hráli, a máme dlouhé hranice. To je na tomto turnaji skvělá věc. Chcete-li jej vyhrát, musíte porazit velkou konkurenci.“
Kwak: Tři myšlenky na výhru Kanady 2:1 nad Lotyšskem
Ale přes všechny pozápasové gratulace směřované na Slaughterhouse Three – podle mého skromného názoru mnohem lepší titul – není pochyb, který hráč je nejoblíbenějším hráčem týmu USA.
Zatímco gól Phila Kessela byl i nadále vítězný – vstřelil svůj pátý gól ve čtyřech zápasech – a řada Bucks dominovala a brankář Jonathan Quick byl opět téměř neprůstřelný, oporou týmu je obránce Ryan Sutter.
Po Vancouveru 2010 tehdejší americký trenér Ron Wilson řekl, že netušil, že je Sutter tak dobrý. V následujících čtyřech letech se tento názor stal konsensem. Dnes není Sutter překvapen o nic víc než Vánoce, které letos připadají na 25. prosince. Není tak dynamický jako Kanaďan Drew Doughty, ale žádný defenzivní hráč na tomto turnaji není tak tvrdý.
„Jsou prvotřídní D,“ řekl Brown, Doughtyho spoluhráč z Los Angeles Kings. „Drew a Ryan jsou pravděpodobně trochu odlišní, což je v tom, že Drew má schopnost dostat se ze situací o něco lépe, což je druh dvousečné meče s (Doughtym). Dostává se do špatné situace a dostává z toho. (Sutter) je pravděpodobně jednodušší.“ „Ve své hře, ale vždy ji hraje správně. Nestaví se do situací, kdy ho zbijí.“ Brown by mohl také popsat Nicka Lidstroma, 2.0.
Stejně jako Lidstrom je i Sutter vzorem. Na rozdíl od Lidströma nemá Norris Trophy. Ale Sutterova hra má uklidňující vliv, něco, co se šíří po celé sestavě. Je nepostradatelným hráčem týmu USA.
„Samozřejmě má skvělé obousměrné schopnosti, ale to, co ho odlišuje, je jeho vyrovnanost a vyrovnanost pod tlakem,“ napsal Blair Macasi, ředitel hráčského personálu pro Minnesota Wild, Sutterův domov NHL, v e-mailu na SI.com. „Jeho hra je velmi podobná jeho osobnosti mimo led. Velmi vyrovnaný a uvolněný. Zaznamenává spoustu minut, ale je tak efektivní, že se zdá, že se nikdy neunaví. Nevím, kolikrát jsem ho viděl potíže a udělejte skrytý pohyb nebo přihrávku, abyste zmírnili tlak.“
Představte si The Second American Purpose jako základ soteranské filozofie.
Pokud jste sledovali sestřihy, pravděpodobně jste si právě všimli, jak Backes na pravém panelu poslal brilantní centr na Browna, který se pohupoval napravo od brankáře Ondřeje Pavelice, aby vstřelil rychlou jednorázovou střelu do zející sítě.
Ale přehrajte si hru v duchu. Sutter má puk na správném místě a má jednoduchou přihrávku D-to-D na parťáka Ryana McDonagha. Ale místo toho, aby udělal hru, kterou Češi očekávali, Suter střílel levou rukou a zasáhl Bucks dostatečným polštářem. Přepnutím hry provádí Suter s českým týmem velkou operaci a otevírá je k nastavení branky.
„Je to jedna z těch her, kde má skvělý hokejový smysl,“ řekl Backes. „Jeho hokejové IQ je mimo tabulky. Viděl tam dole pro mě spoustu místa. Místo aby střílel do chráničů nohou, dělá přihrávky z pásky na pásku. Callahan si vezme pár (obránců s sebou) a Browns dokáže najít zadní vrátka.
„Jen se snažíš hrát divadlo,“ řekl Sutter. „Byl jsem tváří v tvář (linebacker), takže jsem o tom moc nepřemýšlel. Dostal jsem to k otevřenému muži.
Třetí americký gól byl méně elegantní, ale vypovídal o Sutterově inteligenci. Do konce prvního poločasu zbývaly vteřiny a Suter našel způsob, jak přihrát míč z tečky do sítě Ondreje Paveliče. Puk šel z koncovky přímo k Backesovi. Pan Beef ji pak přesměruje na českého brankáře, který, jak se zdá, intimnosti nenávidí. U tří ze čtyř gólů – inkasovaných poté, co ho Zach Parise porazil v přesilovce v polovině druhého poločasu – neobjal své tyče.
„Jen jsem se snažil střílet, abych se dostal přes něj, hledal jsem tam mezeru,“ řekl Sutter. „Naštěstí to odletělo od zadních desek. Jen jsem se snažil minout prvního chlapa, abych k tobě byl upřímný. Věděl jsem, že mi dochází čas. Nechtěl jsem v tu chvíli přehodit puk.“
„Byl to pravděpodobně nejlepší hráč na ledě,“ odpověděl Bylsma později, když se ho zeptali na Sutterův dopad. „V té hře byl naprosto fantastický. Byl to ten chlap, který se zabýval jejich rychlostí, dovedností a velikostí. Posouval míč dopředu v útočném pásmu. To byla snadno jeho nejlepší hra na turnaji.“
Sutter zakončil na ledě třemi asistencemi v čase 22:10, což není nic jako půlhodina, kterou strávil proti týmu Ruska v nezapomenutelném zápase. Sutter byl v té době dobrý. Proti Čechům byl skvělý, dělal velké hry, rafinované pohyby a chytal Jágra bez závanu.
Nyní, pokud má další Sutter pomoci vyhrát první americkou zlatou olympijskou medaili za 34 let – jeho otec Bob, performer Lake Placid Miracle, přijel do Soči ve středu – bude muset znovu zakročit.
Vezmeme tuto vzácnou hračku.
Rosenberg: Prohrou s Finskem Rusko ukazuje, že vyhrává zlato na ledě, ne na papíře
