Dodal: „V současné době máme v naší zemi 1 200 případů přestupků. Kolik z těchto případů nám osoba poskytla nepravdivé informace, že nebyl v kontaktu a nepřesunul se na místo, kde se to stalo, pak byl prokázán opak, nemohu říci, ale šlo o ojedinělé případy.“ Ředitelka odborníků na hygienu v Praze Zdeňka Jágrová.
Podle Jágrové je těžké vědět, který z dotazovaných lhal o jejich komunikaci, protože hygienici se spoléhají pouze na informace získané během sledovacího rozhovoru s dotyčnou osobou. Hygienici v Praze však již v mnoha případech dokázali, že člověk lhal a přestěhoval se například na místa, která v té době neměl.
Po odhalení lži pokuta 10 tisíc
Následné postupy vysvětlovaly: „V takovém případě může být proti němu podán přestupkový případ a může být pokutován, jak se již stalo.“ V takovém případě mohou hygienici uložit pokutu až do výše 10 000 korun. Podle Jágrové se jedná o maximální částku pokuty.
Ale také to naznačilo, že fiktivní konečný limit není jen deset tisíc pokut. Pokud je osoba zadržující informace vinná z nakažení jiných lidí svým jednáním, bude již trestným činem šíření infekční nemoci, která má například v době nouze trest až osm let. Za to již neodpovídají hygienici, případ však převzala policie.
Prezident Moravskoslezské federace odborových svazů (CMKOS) Josef Stedula v neděli upozornil také na jistou neochotu lidí sdělovat během pandemie informace úřadům. Podle něj některé společnosti zakazují svým zaměstnancům účast na sledování hygieny kontaktů nebo instalaci aplikace eRouška.
Podle předchozích údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) je například sledování infikovaných lidí jedním z nástrojů pro správu a kontrolu šíření COVID-19. V České republice se nemoc v komunitách šíří mimo kontrolu již několik týdnů, což vedlo mimo jiné k významnému nárůstu počtu infikovaných osob. Z tohoto důvodu hygienici často nemají čas na sledování a lidé často přecházejí do inteligentní karantény kvůli dlouhému čekání na sledovací hovor a dohodě o svých potenciálních kontaktech.
