Krize eurozóny: Znepokojivá čísla zastiňují oživení, protože problémy přetrvávají | svět | Zprávy

Centrum pro ekonomický a podnikový výzkum (Syber) komentovalo v pátek údaje zveřejněné Eurostatem, statistickým oddělením Evropské unie. Čísla ukazují, že průmyslová výroba s eurozónou – která zahrnuje 19 členských států, které přijaly euro jako jednotnou měnu – se v září meziměsíčně snížila o 0,2 procenta.

Po poklesu průmyslové výroby o 1,7 procenta v srpnu to byl druhý měsíc v řadě.

Meziročně se úroveň průmyslové výroby v září zvýšila o 5,2 procenta ve srovnání s revidovaným nárůstem o 4,9 procenta zaznamenaným v srpnu.

Ekonom Saber Pushpin Singh řekl: „Pokračující narušení dodavatelského řetězce spolu s inflačními tlaky vrhají stín na ekonomické oživení v eurozóně.

S ohledem na pokračující narušení výrobců, s omezeními dodávek a rostoucími vstupními náklady, které budou podle očekávání přetrvávat až do roku 2022, bude růst v měnové unii pravděpodobně tažen spotřebiteli.

Čebr očekává růst HDP o 4,7 procenta do roku 2021 jako celku.

Mírný pokles průmyslové výroby v září odráží pokračující narušení dodavatelských řetězců, což je hlavní výzva pro letošní hospodářské oživení měnové unie.

právě v: ANKETA Brexitu – Měl by nyní Frost aktivovat článek 16? hlasování

Odhlédneme-li od obecného poklesu průmyslové výroby, existují mezi členskými státy eurozóny značné rozdíly.

Zhruba 27 členů EU zaznamenalo nárůst průmyslové výroby, přičemž Estonsko zaznamenalo největší měsíční růst o 5,3 procenta.

Naopak ostatní země včetně Dánska a České republiky zaznamenaly pokles průmyslové výroby o pět procent, respektive o 3,2 procenta.

Ještě důležitější je, že Německo zaznamenalo pokles průmyslové výroby o 1,4 procenta, což poskytuje další důkaz, že obnovení případů koronaviru v zemi narušuje její ekonomické oživení.

Sabrova analýza naznačila, že pokles průmyslové produkce byl dalším indikátorem „křehkosti ekonomického výhledu eurozóny“, přičemž narušení dodávek a tlaky na ceny vstupů jsou pro výrobce nadále „problematické“.

Růst v eurozóně, tažený spotřebitelskou poptávkou, však vykazoval slibné známky s mezičtvrtletním nárůstem o 2,1 % ve druhém čtvrtletí roku 2021.

Poté se očekává, že ve třetím čtvrtletí roku 2021 dosáhne 2,2 procenta, podle okamžitého odhadu Eurostatu.

Sabre jako takový očekává, že spotřebitelská poptávka bude ve čtvrtém čtvrtletí i nadále pohánět oživení eurozóny uprostřed „jinak bezútěšného ekonomického klimatu“.

Konkrétně se očekává celoroční růst HDP o 4,7 procenta.