„Myslím si, že případné přistoupení Tchaj-wanu a Číny a případné vytvoření jedné Číny je cílem čínské politiky,“ řekl Kissinger Zakariovi, „jak tomu bylo od založení současného systému a pravděpodobně bude v jakémkoli Čínská vláda, protože Tchaj-wan je považován za historickou část Číny, která byla násilně převzata Japonskem. Přesně takové situaci jsme s Nixonem čelili, když jsme poprvé začali kontaktovat Čínu.“
Kissinger řekl, že Biden zdržel vstup na virtuální summit kvůli domácím politickým omezením – „každý chce být čínským jestřábem“ – ale řekl, že vidí důkazy, že se Biden snaží nasměrovat vztahy mezi USA a Čínou produktivnějším směrem.
Myslím, že se Biden začíná pohybovat jiným tónem. To neznamená, že se vzdává Číně. Kissinger je ve věku 98 let spoluautorem nové knihy The Age of Artificial Intelligence: And the Human Future.
Nixon překvapil svět návštěvou Číny počátkem roku 1972, což byl první americký prezident, který tak učinil od doby, kdy tam Mao Ce-tung v roce 1949 ustanovil komunistickou vládu. Nixonově návštěvě předcházely tajné návštěvy Kissingera, tehdejšího poradce Nixona pro národní bezpečnost, v roce 1971. Kissinger řekl Zhou Enlai, čínskému premiérovi, na jejich setkání 9. července 1971: „Přišli jsme do Čínské lidové republiky s otevřenou myslí a otevřeným srdcem.“
O půl století později, řekl Kissinger, vztah zůstává složitý, zejména s ohledem na vojenskou sílu Číny.
„Když jsem poprvé šel do Číny, byla to velmi chudá, slabá a rozhodná země,“ řekl. Nyní je to poměrně bohatá, velmi silná a stále poněkud asertivní země. Ale naší tehdejší výzvou a výzvou, které čelíme nyní, je najít vztah, ve kterém můžeme soutěžit, aniž bychom situaci tlačili do holocaustu. Pro oba lídry je to obrovská výzva.“
„Výzvou v jakémkoli konfliktu není, jak ho začít, ale zda víte, jak ho ukončit,“ dodal Kissinger.
