BARCELONA, Španělsko (AP) – Separatistickým stranám hrozí, že v severovýchodním regionu Katalánska ztratí svou moc dlouhou dobu po desetiletí poté, co v nedělních volbách získala nejvíce hlasů proodborová Socialistická strana.
Čtyři strany podporující nezávislost v čele se stranou „Společně“ vedenou bývalým regionálním prezidentem Carlesem Puigdemontem mají podle téměř úplného sčítání hlasů získat celkem 61 křesel. To je méně než klíčový počet 68 křesel potřebných k dosažení většiny v Radě.
Socialisty vede bývalý ministr zdravotnictví Salvador Ella V katalánských volbách si užili historické vítězství, když získali 42 křesel oproti 33 v roce 2021, kdy sotva získali většinu hlasů, ale nebyli schopni sestavit vládu. Bylo to poprvé, kdy socialisté vedli katalánské volby v počtu hlasů i mandátů.
„Katalánsko se rozhodlo otevřít novou éru,“ řekl Illa jásajícím příznivcům v ústředí své strany. „Katalánští voliči se rozhodli, že Socialistická strana povede tuto novou éru, a já se hodlám stát příštím prezidentem Katalánska.“
Socialisté budou muset získat podporu dalších stran, aby Ellu dostali do vedení. Dosažení dohod v nadcházejících dnech a možná týdnech bude pro sestavení vlády zásadní. Pověšený parlament ani nové volby nejsou nepravděpodobné.
Ale existuje způsob, jak Ella dosáhnout cíle 68 míst. Socialisté už v Madridu tvoří koaliční vládu se stranou Somar, která nyní zastává šest křesel v katalánském parlamentu. Nejtěžší na tom ale bude vítězství nad levicovou stranou z tábora separatistů.
Bez ohledu na tato jednání by vzestup strany Ella měl být dobrým znamením pro premiéra Pedra Sancheze a socialisty před volbami do Evropského parlamentu příští měsíc.
Separatisté ovládají regionální vládu v Barceloně od roku 2012 a ve čtyřech po sobě jdoucích regionálních volbách získali většinu. Průzkumy veřejného mínění a celostátní volby v červenci však ukázaly, že podpora odtržení od té doby, co Puigdemont vedl nezákonnou – a marnou – vládu, klesla. Pokus o rozchod V roce 2017
Puigdemont řekl: „Nominace, kterou jste vedl, dosáhla dobrého výsledku. Jsme jedinou pro-nezávislou silou, která zvýšila své hlasy a křesla, a neseme odpovědnost, která z toho vyplývá.“ „Ale to nestačí na kompenzaci ztrát ostatních separatistických stran.“
Sánchezovi socialisté od té doby vynaložili značný politický kapitál na snížení napětí v Katalánsku, včetně omilostnění prominentních vězněných separatistů a pokroku v amnestii pro Puigdemonta a stovky dalších.
Illa řekl, že vítězství socialistů „bylo způsobeno mnoha faktory, které je třeba analyzovat, ale jedním z těchto faktorů byla politika a vedení španělské vlády a Pedra Sáncheze.“
Strana „Společně“ vedená Puigdemontem získala zpět vedení tábora separatistů ziskem 35 křesel oproti 32 křeslům před třemi lety. Po pokusu o odtržení v roce 2017 uprchl ze Španělska a svou volební kampaň vedl z jižní Francie a slíbil, že se vrátí do své vlasti, až se zákonodárci sejdou, aby v nadcházejících týdnech zvolili nového regionálního prezidenta.
Puigdemontův útěk ze Španělska se stal mezi jeho stoupenci legendou a hlavním zdrojem rozpaků pro španělské donucovací síly. Nedávno během předvolební kampaně popřel, že se ukryl v kufru auta, aby se vyhnul odhalení, zatímco se plížil přes hranice během právního zásahu, který vedl k uvěznění několika jeho soudruhů, dokud jim Sánchezova vláda neudělila milost.
Počet křesel pro Republikánskou levici v Katalánsku, kterou vede regionální prezident Pere Aragonés, se snížil na 20 křesel z 33 křesel. Ale levicová separatistická strana, která za jeho vlády vládla v menšině, byla v menšině. Rekord suchaMohl by být klíčem k Elliným nadějím, ačkoli to by vyžadovalo, aby se oddělil od pro-secesního bloku.
Počet křesel pro Lidovou stranu, největší stranu ve španělském národním parlamentu, kde vede opozici, vzrostl ze tří na 15 křesel.
Krajně pravicová španělská nacionalistická strana Vox obsadila 11 křesel, zatímco na opačném konci spektra získala krajně levicová pro-secesionistická strana Cup čtyři křesla, oproti devíti.
Se dvěma křesly poprvé do sněmovny vstoupí krajně pravicová, prosecesionistická strana s názvem Katalánská aliance, která se staví proti nepovolené imigraci i proti španělskému státu.
„Viděli jsme, že Katalánsko není imunní vůči vlně krajně pravicového reakcionářství, která se valí Evropou,“ řekl Aragonés, odcházející regionální prezident.
Podle nejnovějšího průzkumu Katalánského úřadu pro veřejné mínění je současným hlavním problémem Katalánců ochromující sucho, nikoli nezávislost.
Opinion Bureau uvedl, že 50 % Katalánců je proti nezávislosti, zatímco 42 % ji podporuje, což znamená, že podpora pro ni klesla na úroveň z roku 2012, když Puigdemont v roce 2017 odešel, 49 % nezávislost podporovalo a 43 % bylo proti.
Více než 3,1 milionu hlasovalo s mírou účasti 57 %. Tisíce voličů měly pravděpodobně potíže s dosažením volebních místností, když byla katalánská příměstská železniční služba nucena uzavřít několik vlakových linek poté, co podle úředníků došlo ke krádeži měděných kabelů z vlakového zařízení poblíž Barcelony.
