Je německý zákon o due diligence v oblasti dodavatelského řetězce relevantní pro české společnosti? Korporátní a korporátní právo

Německý zákon o náležité péči o dodavatelském řetězci (Lieferkettensorgfaltspflichtengesetz; „LkSG“) je účinný od 1. ledna 2023 pro společnosti a dceřiné společnosti se sídlem v Německu s více než 3 000 zaměstnanci, s dalším rozšířením pro společnosti s více než 1 000 zaměstnanci od 1. ledna 2024. Ačkoli je LkSG německým právem, dotýká se také obchodních partnerů německých společností v působnosti LkSG, kteří se nacházejí mimo hranice země. Vzhledem k tomu, že české firmy jsou často převážně exportně orientované – přičemž nejdůležitějším trhem je Německo – bylo postiženo již mnoho českých firem. Toto číslo se v roce 2024 zvýší.

O čem je LkSG?

LkSG se zabývá širokou škálou témat souvisejících s udržitelností, (sociálními) lidskými právy a environmentálními tématy. Patří mezi ně zákaz nucené nebo dětské práce, nedodržování bezpečnosti práce, diskriminace, mučení, porušování svobody sdružování, porušování ekologických předpisů, jako je používání některých nebezpečných látek, vývoz a dovoz některých nebezpečných odpadů, voda nebo znečištění ovzduší, škodlivé emise hluku, nadměrná spotřeba vody atd.

Jaké jsou povinnosti stanovené v LkSG?

LkSG vyžaduje, aby zúčastněné německé společnosti vynaložily značné úsilí na dodržování předpisů, jako je implementace systému řízení rizik (Risikomanagement), jmenování odpovědných osob, vydávání prohlášení o politice (Grundsatzerklärung), pravidelné provádění hodnocení rizik (Risikoanalyse), provádění opatření k prevenci (Präventionsmaßnahmen ), zmírňují nebo eliminují důsledky Negativní udržitelnost nejen interně a v rámci svých společností ve skupině, ale také s přímými a nepřímými partnery v dodavatelském řetězci, přijímáním nápravných opatření proti negativním dopadům (Abhilfemaßnahmen) a zaváděním procesů whistleblowing (Beschwerdeverfahrens).

Kterých českých firem by se to mohlo týkat?

LkSG se může dotknout české společnosti, která je: (i) členem nadnárodní korporátní skupiny, jejímž hlavním místem podnikání je osoba povinná podle LkSG, nebo (ii) přímým či nepřímým dodavatelem výrobků (zboží) a/nebo služby osobě povinné podle LkSG.

Jaké by to mohlo mít důsledky pro zúčastněné české společnosti?

V případě českých společností, které jsou členy příslušných podnikových skupin, se očekává dobrá spolupráce pro splnění všech závazků podle LkSG. To zahrnuje plnění povinností v rámci systému řízení rizik a definování interních odpovědností, provádění analýz rizik, vytváření preventivních a nápravných opatření, zapojení do systému interního reportingu, zajišťování průběžné compliance dokumentace a předkládání požadovaných dokumentů. Zprávy o píli. Kromě toho budou tyto české společnosti povinny zajistit řádnou komunikaci s přímými i nepřímými dodavateli v ČR.

České společnosti, které jsou přímými dodavateli německých povinných osob, by měly být zahrnuty do systému prohlášení o politice, analýzy rizik a reportingu. Povinnost vytvořit kodex chování a umožnit audity shody je specifická pro tyto přímé dodavatele. Konečně LkSG stanoví možnost ukončit obchodní vztah s přímým dodavatelem, pokud dodavatel odmítne poskytnout potřebnou součinnost.

České společnosti, které jsou nepřímými dodavateli (subdodavateli) německých OB, jsou oprávněny účastnit se systému výkaznictví GOP. Další povinnosti mohou vzniknout, pokud povinná osoba získá zdokumentované informace o tom, že nepřímí dodavatelé mohou porušovat lidská práva nebo povinnosti v oblasti životního prostředí. Povinná osoba pak bude muset provést analýzu rizik, zavést vhodná preventivní a kontrolní opatření ve vztahu k nepřímému zdroji a vypracovat a realizovat plán prevence, eliminace nebo snížení rizika.

Závěr

Vzhledem k tomu, že společnosti v sortimentu LkSG jsou zatím pouze velkými společnostmi (měřeno počtem zaměstnanců), lze předpokládat, že jejich vyjednávací síla bude relativně vysoká ve srovnání s jejich dodavateli či odběrateli sídlícími v ČR. V této souvislosti mohou české společnosti zaznamenat velký tlak německých společností na převzetí většiny závazků vyplývajících z LkSG a dokonce i na převzetí závazků nad rámec LkSG.

Je proto nezbytné, aby čeští partneři přesně rozuměli rozsahu LkSG a tomu, co je a není rozumným požadavkem německých společností. Pravděpodobně uvidíme nárůst udržitelnosti nebo doložek souvisejících s ESG ve smluvních dokumentech a rozšíření práv na audit německými protistranami.

Soulad s LkSG také přináší společnostem výhodu v jejich přípravě na případná celoevropská pravidla týkající se náležité péče v dodavatelském řetězci. Výbor již v roce 2022 přijal návrh směrnice o korporátní udržitelnosti due diligence, která je v některých ohledech podobná LkSG. Společnosti, jejichž činnost je zřízena v souladu s LkSG, tak budou o krok napřed, až směrnice vstoupí v platnost a pokud.

Obsah tohoto článku je určen k poskytnutí obecného průvodce tímto tématem. Za takových okolností se doporučuje využít rady specialistů.