Jak Praha utváří své oběhové hospodářství

Autor: Laxmi Adriana Hai, ministerstvo ekonomiky

V srdci Evropy se nachází město známé jako město stovek věží, proslulé množstvím gotické architektury a charakterem zapsaným na seznamu světového dědictví UNESCO. Jedna věc, kterou možná nevíte o českém hlavním městě Praze, je, že se rychle stalo průkopníkem při zavádění místní oběhové ekonomiky.

Města jsou středisky spotřeby světa: hotspoty pro využívání zdrojů a globální emise skleníkových plynů (GHG). Roste také rychle – jen pražská populace za posledních 40 let vyskočila o 11 procent. Oběhové hospodářství se souborem vhodných strategií pro tvůrce městské politiky může poskytnout významné příležitosti pro zmírnění změny klimatu, sociální výhody a ekonomické přínosy.

Praha má dnes téměř 1,5 milionu obyvatel a ekonomiku, která nahradila výrobu technologicky vyspělého charakteru, obchod a služby. Aby město využilo dynamiku, kterou nabízí nová ekonomika služeb, při řešení městských výzev, podpoře přírody a zajištění sociálních výhod, zařadilo město oběhové hospodářství do centra městského plánování a ambicí na zmírnění klimatu.

Abychom tento cíl podpořili, v roce 2019 dopadová organizace sídlící v Amsterdamu kruhová ekonomikaVe spolupráci s místní nevládní organizací INCIEN a městem Prahou analyzovali materiálové toky, emise skleníkových plynů a tvorbu hodnot pro pražskou ekonomiku. Jejich cíl? Poskytnout městu akční plány pro klíčová průmyslová odvětví, aby do svých postupů zahrnovaly oběhové hospodářství.

Už jsou to dva rokykruhový průzkum„A kruhový přechod v Praze je v plném proudu.“

Sur „Průzkum nám pomohl stanovit priority a kvantifikovat objem a problémy toho, čím jsme se zabývali. To nám umožnilo zaměřit se na to, na čem záleželo. Takže se nesoustředíme pouze na plastová brčka, ale na větší toky, jako je uzavření smyčky biomasy, nebo při pohledu na naše tuny „Existuje spousta větších problémů – a příležitostí,“ řekl Peter Hluboček, pražský náměstek primátora pro životní prostředí.

Second Druhý život pro objemný odpad

Domácnosti v Praze ročně spotřebují zhruba 307 000 tun nepotravinářských výrobků. Z toho téměř 10 procent tvoří objemný odpad – předměty nebo předměty, které jsou příliš velké na komunální odpad, jako je elektrické zboží, spotřebiče a nábytek – určené na skládky. Jak rostl průměrný příjem domácnosti, rostla i úroveň dumpingu obrovského odpadu. Kruhový průzkum zjistil, že 70 procent z toho lze znovu použít, což dává nábytku a spotřebičům druhý život a snižuje celkovou poptávku po nových produktech.

Aby se podnikatelský plán nastíněný v průzkumném kruhu probudil k životu, Praha nyní propaguje rostoucí síť bodů opětovného použití po celém městě: sklízí hodnotu, kterou tyto „odpady“ poskytují při používání kruhových strategií opětovného použití, regenerace a oprav. Během pouhého půl roku od zahájení experimentální činnosti bylo zpracováno téměř 2 000 oblíbených položek: ekvivalent 14 tun.

Tato místa opětovného použití byla začleněna do sběrných dvorů – zatím tří z 19 městských měst – a upgradována tak, aby se cítila živá a přístupná všem občanům. Braggers mohou mimo jiné odevzdat svůj dosud nepotřebný nábytek, vybavení nebo vybavení do posilovny, které jsou následně nahrány na online portál a mohou je zdarma shromažďovat obyvatelé, nevládní organizace a charitativní organizace.

Město také plánuje znovuvybudovat nákupní centrum Reuse – znovu použitou říši divů, kde se vše prodává z druhé ruky nebo opravuje. Sledujte tento prostor, poznamenává Hlubuček.

Přeměna potravinového odpadu na bioplyn

Kruhový průzkum identifikoval hlavní tok odpadu v české metropoli s obrovským nevyužitým potenciálem: plýtvání potravinami. V Praze rodiny spotřebují každý rok více než 950 000 tun potravin – téměř 100 000 tun domácích potravin a kuchyňského odpadu jde do recyklačních toků s nízkou hodnotou, protože se spalují na energii. V dokonalém kruhovém městě by se materiálové toky shromažďovaly odděleně, aby se jejich hodnota udržela na nejvyšší úrovni co nejdéle – potravinový odpad by mohl být například vrácen do půdy jako kompost nebo přeměněn na bioplyn.

Aby Praha využila své tuny potravinového odpadu jako zdroje, stanovila si ambiciózní cíl oddělit do roku 2035 70 procent komunálního odpadu u zdroje; Aktuální separační sazby jsou 31 procent. Zpočátku se stalo prvním českým městem, které sbíralo odpad z domácích potravin. Aktuálně je ve třech regionech ve verzi beta a doufá, že do roku 2026 bude po celém městě.

Shromážděný potravinový odpad se přeměňuje na bioplyn a používá se k pohonu nákladních vozidel pro nakládání s odpady. S plány na instalaci velkého závodu na bioCNG město doufá, že v budoucnu uvidí celou flotilu nákladních vozidel pro nakládání s odpady poháněných odpadem z domácností, které budou využívat odpad jako zdroj a snižovat emise skleníkových plynů (nákladní vozy vypouštějí o 58 procent méně znečišťujících látek než nafta kamiony).

Přebytečná energie bude také čerpána do sítě a přebytečný odpad přeměněn na hnojivo pro místní zemědělské projekty. Město si rovněž klade za cíl omezit návyky spotřebitelů při plýtvání potravinami: prevence vzniku odpadu je podporována prostřednictvím městských billboardů, obyvatelé jsou vyzváni, aby „kupovali to, co jíte“, a do škol byly integrovány environmentální kampaně.

Ekologické zemědělství

Vzhledem k tomu, že se očekává, že 80 procent všech potravin ve městech bude spotřebováno do roku 2050, provozování v cirkulárním režimu, kde se produkce potravin spíše regeneruje než zdiskredituje a kde se plýtvá potravinami, může přinést obrovské výhody pro životní prostředí. Současné zemědělské postupy v celé Evropě mohou být náročné na emise skleníkových plynů, mohou přispívat ke ztrátě biologické rozmanitosti travních porostů a používání nebezpečných pesticidů, což může také znamenat pronikání znečištění do vodních zdrojů. V Praze průzkum města zjistil, že zemědělství a těžba materiálu jsou zodpovědné za 234 360 tun emisí skleníkových plynů ročně.

Už jsme viděli, jak se Praha vypořádává s plýtváním potravinami z domácností, ale inovuje také pomocí kruhové nákupní strategie za účelem regenerace ekosystémů a zajištění zdravých potravin pro místní oblast na pozemcích ve vlastnictví města.

Město má 1 650 hektarů zemědělské půdy – v současné době je 500 hektarů pronajato zemědělcům – ale přichází s udržitelným rybolovem. Zemědělci by měli dodržovat zásady ekologického a oběhového zemědělství, a to: nepoužívat pesticidy, nepoužívat fungicidy, používat organická hnojiva a respektovat střídání plodin. Spolupráce se zemědělci a upřednostňování ekologických a kruhových postupů je účinný způsob, jak mohou města přejít na oběhovou dietu. Společné výhody Tato praxe může zahrnovat diverzifikaci dodávek potravin ve městě, posílení biodiverzity, snížení potřeb balení a zkrácení dodavatelských řetězců.

kruhová strategie

Praha se za pouhé tři roky stala regionálním lídrem v cirkulárních inovacích. Tento úspěšný let byl výsledkem různých faktorů. Vedle cirkulárního průzkumu byla účinná vyšší politická podpora a správa zúčastněných stran: s výborem ad hoc a řídící skupinou pro oběhové hospodářství bylo oběhové hospodářství integrováno do každodenních rozhodovacích procesů města.

Vědět, kde začít, může být pro mnoho měst s udržitelnými a kruhovými ambicemi tou největší překážkou. I když mohou existovat odborníci na kruhové aktivity, které se vyskytují, často chybí komplexní přehled celkové spotřeby zdrojů a vzorců odpadu ve městě. Tento druh pohledu na vysokou úroveň propojených systémů může městu pomoci při určování prioritních výzev a příležitostí. Klíčové je také zapojení různých zúčastněných stran a pochopení toho, jak mohou přispět k cirkulačnějšímu městu.

říká Vojtech Voseky, předseda řídící skupiny městského oběhového hospodářství.

„Stalo se to v Praze a vyhodilo všechny tyto piloty,“ dodává.

Foto: Jack Hunter na Unsplash