Jak mohou obchodní politiky EU určovat režim předávání údajů

Tento týden pokračujeme v naší letní exkurzi v Evropské komisi Berlamont a dovolte mi, abych vás nasměroval na obchodní úřad. Proč obchodovat? EU přece nevyjednává o ochraně údajů. Opravdu, ale pokud rádi luštíte Rubikovy kostky, tady je jedna pro vás.

V roce 2018 členské státy EU podpořily vyjednávání rozsudky Pro datové toky a ochranu v budoucích obchodních dohodách EU. Vysvětlují, že EU je „odhodlána zajistit přeshraniční toky dat pro usnadnění obchodu v digitální ekonomice“ a nevyjednává základní práva na osobní údaje a ochranu soukromí. Dále dodávají, že „každá strana může přijmout a udržovat takové záruky, které považuje za vhodné k zajištění ochrany osobních údajů a soukromí, včetně přijetí a uplatňování pravidel pro přeshraniční přenos osobních údajů“.

Od té doby byla tato pozice posílena v četných dvoustranných a mnohostranných jednáních, například s Austrálií, Novým Zélandem a Spojeným královstvím, a v rámci probíhající iniciativy společného prohlášení o jednáních o elektronickém obchodu ve Světové obchodní organizaci, která svolala více než 80 ekonomik.

Ale v posledních dvou letech byla pozice EU zpochybňována, a to i polovinou jejích členských států, protože je příliš rigidní a neumožňuje EU vyjednat optimální podmínky pro rozkvět digitální ekonomiky. V Dohodě o obchodu a spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím po brexitu, která nyní upravuje vztah mezi blokem a jeho bývalým členským státem, se jehla docela pohnula.

Zatímco zákon o technické pomoci do značné míry odráží ustanovení EU, některé pozoruhodné změny se zdají být neměnné, což je velmi nepříjemné. Evropský inspektor ochrany údajů. Do té doby flexibilita rozhodně nepřicházela v úvahu, vzhledem k tomu, že v roce 2018 měla podpora nově přijatého obecného nařízení EU o ochraně osobních údajů významný dopad na formulaci těchto obchodních ustanovení. Kromě jiných změn zákon o technické pomoci (TCA) vyžaduje, aby strany poskytly „nástroje, které umožňují přenosy za podmínek obecné aplikace pro přenos ochrany údajů“. Dosud žádná jiná obchodní dohoda EU takové požadavky neobsahuje.

Další zajímavý soubor ustanovení EU z hlediska ochrany údajů se týká omezení toku údajů přes hranice. Stanovisko Evropské unie zakazuje poptávku po využívání výpočetních zařízení nebo síťových prvků nebo lokalizaci dat na území obchodního partnera za účelem jejich uložení nebo zpracování. V rámci Evropské komise Generální ředitelství pro obchod a spravedlnost, která dohlíží na záležitosti ochrany údajů, dala jasně najevo, že podporují přeshraniční toky dat, jsou proti nepřiměřenému používání lokalizace dat a podobným omezením a formálně to řekli třetímu země jako Indie.

Digitální pilíře výboru však podporují zejména technické nástroje Certifikace kybernetické bezpečnostibude to vyžadovat údržbu a zpracování dat poskytovateli cloudových služeb se sídlem v Evropské unii a vyžadovat specifické podmínky vlastnictví místních společností.

Hlavní otázkou zde, kromě přednosti takového přístupu z hlediska ochrany údajů a kybernetické bezpečnosti, je, zda požadavky na certifikaci kybernetické bezpečnosti budou či nebudou spadat do omezeného seznamu omezení přeshraničních toků dat, který prosazuje samotná Evropská unie. . V rozporu s výše uvedenými závazky vůči WTO a obchodními cíli.