Jeden z předních evropských projektů pokulhává. Schengenský prostor bez pasů je pod neustálým útokem ze strany rostoucího počtu zemí, které udržují nebo znovu zavádějí kontroly na vnitřních hranicích z důvodu obav z imigrace nebo terorismu.
V roce 1995 vytvořila Evropa prostor bez hranic – Schengen. Současná Evropská komise jej označila za „korunový klenot evropské integrace“ a „bušící srdce Evropy“.
Cestování po Evropě bez přerušení na hranicích se za posledních 20 let stalo normou. O to bolestnější je však, když vidíme, jak přehnaně horlivé vnitrostátní orgány znovu zavádějí hraniční kontroly, z nichž velká část začala velkou migrační krizí v roce 2015.
Jet vlakem z Rakouska do Německa dnes má pocit, jako by schengenský prostor vůbec neexistoval. Když překročíte hranice, cesta se zastaví. Všechny dveře jsou zavřené kromě jedněch. Ve vlaku řádí dobře vybavení policisté a začínají prověřovat totožnost.
Přímé náklady: Zpoždění na každé cestě, ekonomické náklady, protože nákladní doprava se zpomaluje.
Nejškodlivější ale asi je, že každá hraniční kontrola je jen kaz, který kazí pověst jednoho z nejviditelnějších projektů EU.
Dnes může být každý cestovatel překračující Evropu zastaven více než tucetkrát, a to kvůli naléhání skupiny zemí, které se odmítají držet ducha schengenského prostoru.
Je schengenský prostor v chaosu? Názory se různí.
„Schengenský prostor není v krizi. To, co vidíme, je skupina neslušných členských států, které jednoduše nedodržují zásady právního státu,“ řekl Sergio Carrera, vedoucí pracovník Centra pro evropská politická studia (CEPS). think tank sídlící v Bruselu.
Francie až dosud zřizovala kontrolní stanoviště na všech svých hranicích – ve jménu boje proti terorismu. Mezitím Německo prověřuje svou hranici s Rakouskem a pohlíží na další kontroly i na svých polských a českých hranicích. Rakousko podrobuje slovinské cestující podobným kontrolám.
Pak jsou tu severské země.
Norsko, které není členem Evropské unie, ale je součástí schengenského prostoru, provádí kontroly v pobřežních městech, kam přijíždějí cestovatelé z evropské pevniny. Švédsko kontroluje všechny své hranice, ale na podrobnosti bylo poskrovnu a vládní úředníci na dotazy Euractivu nereagovali.
Výbor je znepokojen rostoucími obavami
Někteří pozorovatelé se však obávají, že schengenský prostor může utrpět v rukou jeho nejbohatších členů.
„Schengenský prostor byl přinejmenším zasažen,“ řekl Leon Zullig, schengenský výzkumník z JL University Giessen.
Sylvie Guillaume, socialistická europoslankyně z Francie, která stojí v čele úsilí o reformu systému, zdůraznila, že povaha Schengenu „byla narušena opětovným zavedením kontrol v posledních letech“.
Pro evropský přístup k řešení Schengenské dohody je charakteristické jakési rozdělení, které se podařilo dobře pochopit rakouskému ministru zahraničí Alexandru Schallenbergovi.
„My, Rakušané, silně podporujeme Schengen jako středoevropskou zemi a velmi z toho těžíme,“ řekl ve středu (27. září).
„Systém je ale nefunkční,“ dodal rychle. Čtvrtina zemí schengenského prostoru zavedla hraniční kontroly, které se týkají poloviny populace v schengenském prostoru.
Vyprávěl, jak německý kancléř Olaf Scholz řekl, že německé hraniční kontroly – dobře vybavená policie, která nastupuje do vlaku – jsou „nepostradatelné“.
Rakousko podle něj muselo „bohužel“ provádět vlastní kontroly na slovinských a maďarských hranicích.
Evropská komise, která se nezdá příliš zaujatá, zvažuje celkem pět dimenzí, které tvoří Listinu.
Jedná se o správu vnějších hranic, efektivitu návratu odmítnutých žadatelů o azyl, vízovou politiku, policejní spolupráci a fungování rozsáhlých informačních mechanismů. Procento všech těchto sazeb je v Evropské unii více než 75 %. Schengenská zpráva 2023.
Má tento přístup smysl? Ne pro každého.
„Osvědčení Komise, že schengenský prostor je v dobrém stavu, se zdá přinejmenším pochybné ve světle četných hraničních kontrol, které jsou denně prováděny,“ vysvětlil Erich Marquardt, německý zákonodárce EU pro životní prostředí.
Čistý populismus?
Před zasedáním ministrů vnitra EU se jako houby po dešti objevují politická oznámení o zavedení dalších hraničních kontrol v rámci schengenského prostoru.
Po zhlédnutí nedávných snímků tisíců mužských migrantů, většinou mladých, připlouvajících na italský ostrov Lampedusa, Vídeň rychle oznámila, že začne provádět kontroly na své hranici s Itálií.
Německá ministryně vnitra Nancy Weiserová (SPD), která je zaneprázdněna probíhající volební kampaní ve spolkové zemi Hesensko, Rychle následovalo vyhlášení formy hraničních kontrol na polských a českých hranicích.
Tento krok našel mezi odborníky na schengenský prostor malou podporu. „To nemohou udělat. Je to proti myšlence schengenského prostoru, je to v rozporu se smlouvami,“ řekl Carrera z CEPS.
Polsko neztrácelo čas a laskavost opětovalo, protože vládní strana Právo a spravedlnost vyhlásila kontroly na polské straně hranice s Německem a na slovenské hranici.
Marquardt ze Strany zelených řekl, že nové hraniční kontroly nejsou „ničím jiným než populistickou reakcí na existující problém v zahraničí“, a zdůraznil, že opatření, jako je kontrola občanských průkazů ve vlaku do Německa dobře vyzbrojenou policií, nemohou problém vyřešit.
„Kromě zpoždění má hraniční kontrola v schengenském prostoru jen malý hmatatelný dopad: návrat uprchlíků není možný a pohraniční policie může přijímat pouze žádosti o azyl,“ poznamenal zákonodárce Zelených.
Podobný názor zastává Elisabeth Christen, hlavní ekonomka Rakouského institutu pro ekonomický výzkum. Také zdůraznění ekonomického dopadu hraničních kontrol.
„U každého hraničního přechodu v schengenském prostoru se bilaterální tok zboží podle modelových výpočtů snižuje o 2,7 %,“ poznamenal Christen.
Stejně tak němečtí obchodní zástupci Kritizovat a Rozhodnutí o opětovném zavedení hraničních kontrol v obavě z ekonomického dopadu na pohraniční oblasti a nevyhnutelného narušení obchodu.
Jsou v Berlaymontu rozsvícená světla?
Carrera, expert na Schengenský prostor, popsal současnou situaci jako „krizi právního státu“, zatímco Zulig si na to stěžoval. „Evropská komise nedělá téměř nic, i když by jako strážce smluv měla ve skutečnosti bránit schengenský prostor.“
řekl Carrera Brusel by se měl přestat spoléhat na „uzavřená diplomatická jednání s darebnými vládami, protože se ukázala jako zcela neúčinná“.
Lidé jako Zollig – který sám vyvíjí společné úsilí, aby prosadil rozhodné rozhodnutí o hraničních kontrolách tím, že odmítá plnit policejní příkazy – získávají podporu ze strany soudu EU v Lucemburku.
V roce 2022 nejvyšší soudci EU rozhodli, že rakouské hraniční kontroly – které trvají dodnes – byly nezákonné vzhledem k jejich trvalé povaze, přesahující jakoukoli přiměřenou preventivní lhůtu.
Zdá se ale, že Evropská komise se do toho nechce zapojit. „Právě teď je to velmi politicky citlivé. Proto se od toho drží dál,“ dodal Zulig.
Příznivci Schengenu v to doufají Vzhledem k tomu, že evropské volby jsou naplánované na červen příštího roku, nová Evropská komise – za předpokladu, že získá silnou podporu Parlamentu – může být schopna řešit schengenský problém.
mezitím, Carrera řekl, že rostoucí počet zemí zavádějících hraniční kontroly by měl být „okamžitě stíhán a přestat tuto otázku politizovat“.
Evropská komise pracuje na objasnění „nezbytnosti a přiměřenosti opětovného zavedení hraničních kontrol,“ řekla Euractivu mluvčí komise Anita Heberová.
Dodali: „Nešetříme úsilím přivést členské státy ke společným řešením,“ poukazují na pokračující „dialog“ se zeměmi Evropské unie.
[Edited by Zoran Radosavljevic/Benjamin Fox]
Přečtěte si více s EURACTIV
Přátelský webový obhájce. Odborník na popkulturu. Bacon ninja. Tvrdý twitterový učenec.
