Ivan Janařík: „Naším cílem je, aby Evropa byla dlouhodobě energeticky nezávislá“ | Atalayar

U příležitosti předsednictví České republiky v Radě Evropské unie v tomto semestru její velvyslanec ve Španělsku Ivan Janařík, zúčastnila se studenty z University of Nebrija mediální snídaně pořádané Fakultou práva a mezinárodních vztahů. Za doprovodu jejího děkana Alfonsa Lopeze de la Osy a prezidenta Evropské asociace pro hospodářskou spolupráci Francesca Homse diskutovali Hlavní výzvy, kterým Evropská unie čelí.

Čelíme nejsložitějšímu konfliktu pro Evropu od druhé světové války.Český velvyslanec v úvodu svého projevu přiznal s odkazem na ruskou invazi na Ukrajinu. V rámci tématu „Evropa jako mise: Přehodnotit, rekonstruovat, posílit“ se diplomat mimo jiné věnoval důsledkům konfliktu, choulostivé energetické situaci v Evropě a roli České republiky v tomto scénáři.

V této souvislosti zdůraznil Ivan Janařík Čtyři hlavní priority českého předsednictví v Radě Evropské unie: management uprchlické krize a poválečná obnova Ukrajiny, posilování evropských obranných schopností a kybernetické bezpečnosti, odolnost demokratických institucí a evropské ekonomiky a energetická bezpečnost.

Plná podpora EU Ukrajině

Všechny tyto návrhy závisí především na tom, jak dlouho bude trvat vyřešení konfliktu iniciovaného ruskou invazí na Ukrajinu. Potvrdil to český velvyslanec „Evropská unie bude Ukrajinu podporovat až do konce“. Tato podpora není pouze vojenská, pro Evropu je také „nezbytné“, aby ekonomicky přispěla a pomohla k „hluboké sociální krizi“ války, která již způsobila, že více než sedm milionů Ukrajinců uprchlo ze svých domovů.

Ivan Janařík také zdůraznil prioritu obnovy Ukrajiny co nejdříve po skončení konfliktu. Oblast o rozloze více než 600 000 kilometrů čtverečních, jejíž kompenzace vyžaduje obnovení její suverenity, územní celistvosti a pokrok směrem k hospodářské obnově země, uvedl velvyslanec. Zdůraznil však, že navzdory účasti Evropské unie „Konečný mír závisí výhradně na Ukrajině a Rusku“.

Evropská energetická nezávislost se rýsuje

Ohledně choulostivé energetické krize, kterou Evropa prochází, prozradil český velvyslanec některá optimistická data, jako např. jako zhruba 90% snížení energetické závislosti Evropy na Rusku ve srovnání s tím, co bylo před válkou, neboli 93% kapacity evropských energetických rezerv. Tyto statistiky však nestačí, protože „problém není v tom, že by byl nedostatek, protože plynu je po celém světě dost; klíč spočívá v reakci trhu na nestabilní situace.“ Navíc na to upozorňuje „Letošní zima bude komplikovaná, ale příští zima bude ještě komplikovanější.“.

Řešením tohoto problému je podle českého velvyslance zlepšení robustnosti a energetické účinnosti Evropy a hledání dalších zemí, které by naplnily roli Ruska především, a Přehodnocení evropského energetického modelu z dlouhodobého hlediska. „V budoucnu nebudeme moci být závislí na ruském plynu, ale nemyslím si, že by EU v budoucnu měla energeticky záviset na jiných zemích. Cílem je, aby Evropa vyráběla vlastní energii za 20 nebo 30 let.“ .“ Doba, a to je místo, do kterého musíme z technologického a vědeckého hlediska hodně investovat,“ řekl Ivan Janařík.

Jedná se o ambiciózní cíl, ve kterém hrají obnovitelné energie hlavní roli, ale vyžaduje vybudování větší infrastruktury, Studium potenciálních dodatečných zdrojů energie a větší propojenost evropské energetické sítě, mimo jiné. „Musíme na jedné straně zajistit, aby evropské zdroje energie byly vždy připraveny na potenciální extrémní události, jako je Philomena a kde spotřeba plynu prudce stoupá, a na druhé straně musíme tento proces učinit dostupným pro všechny,“ dodal. řekl. .

Směrem k technologicky vzdělanější společnosti

A konečně, v reakci na konkrétní dotazy studentů Nebrija, český velvyslanec varoval Nedostatek individuální svobody tváří v tvář vzniku nových technologií. Problém, kterého si je Evropská unie vědoma a který zahrnuje snahu omezit používání našich údajů vládami a společnostmi. „Pokud budeme takto pokračovat, pak za pár let budeme čelit existenční krizi, ve které jsme již svědky toho, jak některé technologické novinky pracují na ještě větší kontrole společnosti, jak se to děje v Číně a Rusku,“ řekl Ivan Janařík.

V tomto smyslu musí EU investovat nejen do nových technologií, jako je umělá inteligence nebo kybernetická bezpečnost, ale také do Povědomí komunity. „Ne všechny výdaje EU musí být sociální, musíme se připravit na budoucnost a budoucnost je o stále větším počtu technicky vzdělaných lidí, kteří chápou rizika sdílení svého soukromého života online.“