Při vyhlášení zákazu vláda odmítla požadavky potravinářských, nápojových a spotřebních společností, aby omezení odložily, aby se předešlo nepokojům.
V Indii, která ročně spotřebuje asi 14 milionů tun plastu, však chybí organizovaný systém nakládání s plastovým odpadem, což vede k rozsáhlému vyhazování odpadků.
Ulice města jsou posety použitými plasty, které dusí břehy, řeky a oceány a zabíjejí také zvířata.
Vláda premiéra Naréndry Módího v prohlášení uvedla, že indický zákaz jednorázových plastů zahrnuje mimo jiné brčka, příbory, chrániče na uši, balicí fólie, plastové tyčinky na balónky, bonbony, zmrzlinu a balíčky cigaret.
Indické společnosti PepsiCo, Coca-Cola, Parle Agro, Dabur a Amul lobovaly za to, aby byla brčka ze zákazu vyňata.
K úlevě spotřebitelů vláda prozatím vyňala plastové tašky, ale požádala výrobce a dovozce, aby zvýšili tloušťku, aby podpořili opětovné použití.
Kromě výrobců potravin, nápojů a spotřebního zboží si na zákaz stěžovali i výrobci plastů s tím, že jim nedává dostatek času se na omezení připravit.
Někteří odborníci se domnívají, že prosazování zákazu může být obtížné. Vláda se rozhodla zřídit kontrolní místnosti pro kontrolu jakéhokoli nelegálního používání, prodeje a distribuce plastových výrobků na jedno použití.
Podle Organizace spojených národů způsobuje plastový odpad ve světových oceánech epidemické rozměry, kterých se tam vysype 100 milionů tun. Vědci objevili velké množství mikroplastů ve střevech hlubokooceánských savců, jako jsou velryby.
„Student. Popkulturní ninja. Vášnivý expert na potraviny. Oddaný televizní geek. Twitteraholic.“
